Kabaret ve zpravodajství a hůl na Zemana. To je závěr roku očima mediálního odborníka

28.12.2013 15:45

TÝDEN V MÉDIÍCH Při ohlédnutí za událostmi uplynulého týdne ve sdělovacích prostředcích se mediální odborník Petr Žantovský ještě teď usmívá nad tím, že v Událostech, komentářích České televize zaslechl hodnocení, že ruský prezident Putin vyslyšel hlas lidu. Už méně úsměvné mu připadá, jak špičky ČSSD a větší část novinářské obce přistoupila k vánočnímu projevu Miloše Zemana.

Kabaret ve zpravodajství a hůl na Zemana. To je závěr roku očima mediálního odborníka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny, ilustrační foto
reklama

Ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích začíná Petr Žantovský chronologicky, tedy hned pondělním vydáním pořadu Události, komentáře České televize. „Hostem pana Veselovského byl analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Měl se vyjadřovat k aktuální události v Rusku, kdy prezident Putin udělil amnestii, v jejímž rámci vyšel na svobodu i Chodorkovskij a dvě dámy z kapely Pussy Riot. To vzbudilo pochopitelný zájem médií, tedy i České televize, která si pozvala pana Votápka,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Podle něj říkal analytik mezinárodních vztahů zajímavé věci. „Například prohlásil, že ´Putin vyslyšel hlas lidu´. To je citace. Prezident Putin se tedy podle pana Votápka rozhodl pro amnestii proto, že vyslyšel hlas lidu. Pan Votápek asi strávil posledních osmdesát let života na Marsu, protože jestli se někdo nějak nikdy nezachová vůči Rusům, a to od cara až po Putina, je, že nevyslyší hlas lidu. To je to poslední, co tam panovníky zajímá, a proto mě vyjádření pana Votápka rozesmálo,“ přiznává mediální odborník.

Z ryze politického formátu by se mohlo dojít až ke kabaretu

Zarazilo ho i další analytikovo vyjádření. „Tvrdil, že v Rusku dnes funguje podobný princip jako v Německu po válce, kdy se Německo sebereflexivně podívalo na svou nacistickou minulost a snažilo se od ní nějakým způsobem odstřihnout. Pan Votápek se nevyjádřil přesně, jestli se má Rusko stejným sebereflexivním způsobem dívat na svou komunistickou éru, takto přímo to neřekl a tu analogii skončil uprostřed věty. Takže teď nevím, v čem je podle něj poválečné Německo pro dnešní Rusko příkladem k následování,“ konstatuje Petr Žantovský.

A nejen proto doporučuje zvát v novém roce do pořadu Události, komentáře Vladimíra Votápka častěji. „Možná bychom časem z formátu ryze politického přes známý fenomén s názvem infotainment dospěli k tomu, že z toho bude zábavný skeč nebo kabaret, mohli by to dát dohromady s paní Bubílkovou, pak bychom se u těch zpráv možná i pobavili. Jinak moc nerozumím tomu, proč tam byl takovýto odborník pozván. Může to být i inspirace pro příští rok, že by se Česká televize i jiní novináři zamysleli nad svými hosty,“ poznamenává Petr Žantovský.

Kritika prezidentova projevu od Sobotky a Chovance nepřekvapila

Tématem, jemuž se při tomto ohlédnutí nelze vyhnout, je vánoční vystoupení prezidenta Miloše Zemana. „Mně ani tak nejde o samotný projev. Očekávalo se jednak ze strany některých politiků, třeba sociálních demokratů Sobotky a Chovance, jednak ze strany novinářů, že prezident bude po něm ihned předmětem kritiky. Tohle očekávání za tenhle projev pochopitelně došlo naplnění,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský a začíná rozebírat, zač vlastně prezidenta kritizují.

„Společně tihle uvedení vyčítají Miloši Zemanovi, že jen stručně zhodnotil Rusnokovu úřednickou vládu a období od března, kdy seděl na Hradě, ale vůbec se nevěnoval – jak říkají někteří – své vizi do budoucna. Pokud si dobře vzpomínám, tak hned na začátku Zemanova prezidentství bylo nejčastějším tématem kritiky Miloše Zemana to, že se snaží být příliš aktivní a aktivistický i že příliš aktivně vstupuje do politiky,“ připomíná Petr Žantovský výtky za údajné směřování k prezidentskému systému a posilování pravomocí po přímé volbě.

Stejně jako u Klause je i u Zemana každá hůl dobrá

Když nyní ve vánočním projevu prezident nijak politiku nemodeloval, tak se stal terčem kritiky, že to nedělá, že je málo aktivní a nedostatečně nás seznamuje se svojí politickou vizí České republiky. „Od přednášení úvah o politické budoucnosti tu máme politiky zvolené do Parlamentu, prezident je může jenom shrnout a nějak se podle Ústavy zachovat. Předkládáním své vize, jak má Česká republika vypadat v příštím roce, by byl opravdu aktivistický a pak by to opravdu stálo za kritiku,“ míní mediální odborník.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Poukazuje na to, že se tu uplatňuje přísloví „Kdo chce psa bít, hůl si najde“, což v případě Miloše Zemana je hodně častý jev. „U vztahu většiny novinářů a jeho politických oponentů vůči němu je to pravidlo, stejně jako to bylo pravidlem u Václava Klause. Jeho projev byl velmi umírněný, relativně dost státnický a tak ´akorát´. To je strašně hezké vyjádření, které se velice obtížně převádí do spisovného jazyka. Ocenil jsem, že ho prezident přednesl spatra jako většinu svých projevů, přednesl ho v dobré kondici i formě,“ domnívá se Petr Žantovský.

Jmenování každého profesora či diplomata se do projevu nevešlo

Je přesvědčen i o tom, že prezidentův projev musel působit na občany velmi smířlivě a státotvorně. „Ale Česká televize vyčetla projevu prezidenta ve svém komentáři, že nemluvil o svých konfliktech s panem ´katolickou buznou´ profesorem Putnou a že se nezmínil o sporu s Karlem Schwarzenbergem, tehdejším ministrem zahraničí, o obsazení velvyslaneckého postu v Bratislavě paní Klausovou,“ upozorňuje mediální odborník.

„No já tedy nevím, co si Česká televize představuje, že má prezident říkat ve svém bilančním projevu na konci roku, jestli má skutečně zacházet do takových detailů, jako je spor o jmenování jednoho akademického funkcionáře nebo jednoho diplomata. To si myslím, že je záležitost denní rutiny této nejvyšší politiky. To by pak musel prezident sedět ve studiu 24 hodin a ještě by to všechno nevyjmenoval. Takže to je opět o tom psovi a holi,“ podotýká Petr Žantovský.

Letos jsme zažili druhou revoluci v českém mediálním prostředí

Pro závěr posledního letošního ohlédnutí pak podumal, co je pro českou mediální scénu nejzajímavější. „Došlo mi, že je k nepoznání jiná, než byla před rokem. Letos se na ní udály nejdramatičtější události od roku 1989, kdy došlo k odstátnění a privatizaci médií, kdy byl založen duální sektor a kdy byl umožněn zákonem vznik soukromého televizního a rozhlasového vysílání. To byla první velká revoluce v českém prostředí po roce 1989, tato odstátňovací,“ vzpomíná mediální odborník Petr Žantovský.

Druhá revoluce proběhla v tomto roce, kdy došlo k přesunu dramaticky velkého množství vlastnictví v mediálním prostoru do nových rukou. „A buď to bylo do rukou Andreje Babiše nebo o něco dříve Zdeňka Bakaly, což jsou ruce, které nemají vůbec žádný konkrétní profesní ani jiný vztah k mediálnímu prostředí. To jsou čistě podnikatelské ruce, které se v něm budou chovat naprosto nepředvídatelně na rozdíl od jiných. Už jsme jednou vzpomínali na Vladimíra Železného, který měl k mediálnímu prostředí velice osobní vztah. A proto je budoucnost české mediální scény s velkým otazníkem,“ myslí si Petr Žantovský.

Prodej žánrových rádií jako by signalizoval, že přestává záležet na tom, co hrají

Z velkých majetkových přesunů, z nichž je třeba zmínit i koupi Ringieru Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem, považuje Petr Žantovský za důležitý přesun na rozhlasovém půdorysu. „Jde o přesun rádií ze skupiny Radio Investments, tedy Country, Beat, Spin, Radio 1 a Kiss, do skupiny, které velí Ivan Zach, tedy do skupiny GES Holding, která vlastní rádia Hey. S výjimkou Kissu, který je středoproudový, jde o žánrová rádia, která vystihují velice konkrétní hudebně-dramaturgický rámec,“ vysvětluje mediální odborník.

Přechodem do rukou zvyklých spíše na střední proud a na absolutní mainstream v uvažování z pohledu podnikatele jako by vysílání velkoformátových specializovaných rádií troubilo na ústup. „Tím nechci říct, že by tady bylo zaděláno na zánik Radia Country nebo Radia Beat, ale přece jenom je to určitý signál, když skupina, která vlastní takhle silná a zajímavá žánrová rádia je dává pryč, a to do rukou majitele zcela zprůměrovaného byznysového produktu. Jako by na tom přestalo vlastně záležet, co vysíláte,“ konstatuje Petr Žantovský.

Digitalizace ještě prohloubí už tak se diverzifikující rozhlasové prostředí

Považuje to za první předzvěst očekávané rozhlasové digitalizace, která podle něj nejpozději do dvou let nastane. „Souvisí to s ekonomickou situací a možností firem zavalit trh novými receivery určenými pro digitální příjem, a to nějakou chvilku trvá. Nicméně receivery jsou vyvinuté a firmy jako Sony v podstatě jenom čekají na lepší ekonomickou situaci, aby šly na připravený trh. Ale proces digitalizace bude nutně znamenat, že se velká část právě těchto specifických zájmových aktivit přesune z oblasti broadcastingu na internetový trh,“ tvrdí mediální odborník.

Přitom už dnes je patrné, že si lidé dokáží své hudebně spřízněné stanice na internetu najít. „Jsou tam stovky či tisíce různých samohrajek, různých rádií, které vám hrají třeba švédskou country, jižanské blues nebo jenom balkánskou dechovku. Každý si tam najde velice úzce a specificky to svoje, trh se diverzifikuje a přestává být homogenním a konzistentním, jak jsme byli zvyklí, a s digitalizací se bude ještě prohlubovat. To je docela důležitý prvek mediálního prostředí, kterému se věnovalo docela málo pozornosti. Proto ho chci takhle na konci roku zmínit, protože i to je součást výhledu do roku příštího,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…