Karel Gott o 17. listopadu: Vše bylo řečeno. Ale...

16.11.2011 4:30

Režisér Zdeněk Troška se za naše politiky stydí. Umějí podle něj jen slibovat, ale už nic z toho nikdy nesplní. Proto by měli být odvolatelní podle stejného vzoru, jako jsme je zvolili. Nevěří však tomu, že by lidé tento čtvrtek, tedy v den, kdy Česko oslaví 22. výročí sametové revoluce, se sešli někde na náměstí a chtěli tak protestem změnit dosavadní systém a takříkajíc vrátit staré pořádky. „Ti lidé spíše chtějí něco jiného, chtějí vrátit jistotu,“ poznamenal k tomu trefně režisér.

Karel Gott o 17. listopadu: Vše bylo řečeno. Ale...
Foto: internet
Popisek: Karel Gott

Zpěvačky Hana Hegerová a Marta Kubišová - tedy ikony 60. let a navíc i režisér Zdeněk Troška, který je znám tím, že točil „bijáky", které bavily lidi, i v komunistickém režimu. Ti tři se vyjádřili pro ParlamentníListy.cz k výročí 17. listopadu, tedy ke dnu, jenž mají lidé převážně spojený s pádem komunistického režimu.

K tomuto datu navíc Iniciativa za demisi vlády premiéra Petra Nečase přichystala hodně netradiční akci, v jejímž rámci se mohou lidé na Staroměstském náměstí symbolicky rozloučit se ztracenými iluzemi z roku 1989. Lidé na náměstí od 13. listopadu proto chodí a zapalují tam svíčky, či píší vzkazy, čím jsou nejvíce zklamáni a o jaké iluze vlastně přišli.

Související: Po dlouhé nemoci zemřel symbol 17. listopadu. Hodně smutný protest


Přišli o něco ale i umělci? „Myslím, že není dobré zůstat v minulosti. Všechno má svůj běh, všechno se vyvíjí. Je důležité jít napřed," řekla k tomu ParlamentnímListům.cz například zpěvačka Hana Hegerová.

Ničeho ona sama nelituje a prý je dobře, že je vše tak, jak je. „Já myslím, že se všeobecně máme dobře a mnohokrát lépe, než dřív. Jsou na to statistiky, jak jsem se dočetla, tak z těch bývalých lidově demokratických států je u nás nejvyšší životní úroveň. Problém je v tom, že jsme národ remcalů, stále remcáme," zmínila dále Hegerová.

„Samozřejmě, že se i dnes dělají chyby, ale musí se proti tomu bojovat. To, o čem se nyní hovoří, to je ta korupce a řekla bych, že to je opravdu to nejhroznější," podotkla.

Nejdůležitější je svoboda v určování osudu

„To je nová generace, co nyní organizuje různé protesty proti vládě. Jsou to úplně jiní lidé, mají úplně jiné starosti, jiné radosti. A vracet se k tomu, co bylo, to by nebylo dobré," podotkla pak k tomu, jestli by bylo dobré vrátit do země socialismus, alespoň tedy v takové podobě, který vládnul koncem šedesátých let a kdy se točily uvolněné filmy a muzikály, například Kdyby tisíc klarinetů, v němž Hegerová zpívala.

Ona sama by ale určitě nechtěla návrat před rok 1989. „Já jsem dokonce fanda Evropské unie, fanda té evropské myšlenky, ale na druhou stranu jsem ráda, že máme koruny a ne eura. Pro mě ta unie znamená, že můžeme cestovat, můžeme se pohybovat a to je důležité. Já ale politice nerozumím, takže po mně nechtějte nějaké politické soudy," řekla ParlamentnímListům.cz.

Dokonce by ani nedělala soudy nad tím, zda měl ten velký zlom a změna systému přijít už dříve, než v roce 1989, tedy možná přímo v roce 1968. „Kdyby změny byly dřív? To je velmi komplikovaná otázka. Musíme jít napřed, dnes máme svobodu a to je báječná věc. Svoboda, to je to nejdůležitější a také to, že si můžeme o svém osudu rozhodovat sami. Záleží na každém jednom z nás a to je to největší vítězství. Jenže to už si dnes málokdo uvědomuje," dodala zpěvačka šansonů, která tento rok ohlásila konec koncertní kariéry.

Sinatra z Východu: Už bylo vše řečeno...

V muzikálu Kdyby tisíc klarinetů jako mladíček zazářil i Karel Gott. Uvolněná šedesátá léta i jemu přinesla velké hity a možnost v roce 1967 vyjet na půl roku do Las Vegas, kde o něm novinové titulky hlásaly: „Sinatra z Východu." Jak ale Zlatý hlas z Prahy dnes vidí běh politických událostí?

„Všechno už k tomu 89. roku bylo řečeno. A to, co nebylo, právě to je to zajímavé, ale to by bylo na dlouhé povídání. Nezlobte se, já nyní nemám čas, jedu z nemocnice a nevím, zda večer budu moci vůbec zpívat," řekl v úterý odpoledne do telefonu ParlamentnímListům.cz Gott a dodal, že snad příště některé neobvyklé dotazy zodpoví.

Celá naše politická scéna je ostudná, soudí Troška

Režisér Zdeněk Troška je známý tím, že kritizuje aktivity dnešní vlády. „Jak komu a jak pro koho," odvětil nejprve redakci na otázku, jestli si myslí, že se lidem dnes žije lépe, než před 22 lety.

„Mne vadí jedna věc, že celá naše politická scéna je opravdu ostudná. To, co předvádějí naši představitelé vlády, je ostuda neuvěřitelná. Je to chování, za nějž se strašně stydím. Je mi opravdu líto, že tyhle lidi reprezentují tak krásnou zemi, jako je Česká republika. Ať to byla ta která vláda, která slibovala voličům to či ono, tak neudělala pro lidi vůbec nic. Všechno, co se nyní děje, tak je proti lidem," rozhovořil se Troška vzápětí.

A vzpomenul i zcela čerstvý případ švýcarské banky a tamní policie, jež držela peníze pro Českou republiku, ale Česko nakonec přišlo o možnost podílu na odškodnění kvůli kauze Mostecké uhelné společnosti.


„A tady se přitom bere od pusy obyčejným lidem, důchodcům, handikapovaným lidem a to jenom proto, aby se mohl někdo obohacovat. Když někdo vybral státní a městskou kasu, tak se to nikdy nevyšetřilo. Vždycky to šlo do ztracena," čílil se nad tím režisér.

„Když politik něco neplní, tedy to, co mi slíbil, tak já jako pokladník státu nesouhlasím, aby tam byl, a žádám jeho odstoupení. Myslím, že jestliže se něco teď na Václavském, nebo Staroměstském náměstí bude dít, tak to bude v duchu tohoto, tedy té nespokojenosti podvedených voličů. Když lidi vidí, že nikde není spravedlnost, nikde nemají dovolání, tak přestávají věřit. Ty lidi si tam ty politiky zvolili, když mají takové právo, tak ať mají také právo je odvolat," zmínil ParlamentnímListům.cz rozhodně Troška.

Budou chtít zpátky jistoty

Jenže ti, co se budou 17. možná šikovat, tak nebudou chtít podle něj vrátit „staré pořádky", ale spíše něco jiného. „Já mám pro to pojmenování, budou chtít vrátit jistotu. Ty lidi si totiž nejsou jisti vůbec ničím. Nejsou si jisti ani tím, jestli budou mít na svůj vlastní funus, jestli je nespálí a nehodí je někam do kopřiv," řekl dále rozhorlený umělec a vzpomenul, jaké jistoty vlastně měl ten starý režim.

„Měl několik plusů, které ale teď nemáme. A to je jistota práce, jistota vzdělání, jistota zdravotního a sociálního zabezpečení. To jsou věci, které potřebujete k životu a to dnes nikdo nemá. No, a jestli někdo dnes může třeba odjet hned druhý den do Paříže? Myslím, že ani dnes ne, když na to nemá peníze. Když táta i máma přijdou o práci, jsou nezaměstnaní, tak copak si mohou takto vyskakovat? Lidé nemají ani zastání, když jim někdo ukradne občanku a pak přijde exekutor a vezme jim majetek. Kdo jim pak pomůže?"

Čtěte také:


Podle něj i před rokem 89 měli umělci určitou svobodu. „To není pravda, že bychom nesměli nic dělat. To říkají ti, co vysedávali po hospodách a říkali: ´Kdybych já tak mohl, mám plný šuplata věcí´. Přišla revoluce, ale po ní nepřišel nikdo. Anebo přinesli scénář tak blbej, že by se nedal natočit z toho film ani dnes. Ať si z té doby vezmete všechny seriály, které dělal pan režisér Filip, nebo pan Dudek, tak to byly všechno hezké věci. Když ale někdo provokoval, tak samozřejmě to měl horší. To je ale stejné i dnes. Třeba já jsem měl připravenou pohádku Čertova nevěsta a vystoupil jsem jako jeden z mála kumštýřů proti americkému radaru v Brdech a přišel pak befel, že peníze na mou pohádku nebudou. Že jsem prý svým vystoupením ukázal, na jaké straně stojím a tím pádem nebudou peníze," dodal ve své zpovědi Troška.

Psali jsme: Troška: Řekl jsem ne radaru a dva pánové z ODS mi "zařízli" peníze


Kubišová: Já jsem si žádné naděje nedělala

No a téměř ikona let šedesátých. Zpěvačka, které zakázali zpívat, ale 21. listopadu se objevila na balkonu Václavského náměstí a zazpívala tam svou Modlitbu pro Martu a také státní hymnu?

„Ten rok 1989 byl dobrý pro to, že jsme vykročili druhým směrem. Neboť nás tehdy stále ujišťovali, že se Sovětským svazem na věčné časy. Ale během těch dvaceti let kapitalismus taky prohloubil své problémy a globalizace postupuje daleko rychleji. Takže uznávám, že to je opravdu velký problém. Ale nevím, na koho tu vinu snést, že se to teď tak hodně zašmodrchalo a že to tak nevyhovuje vlastně nikomu," podotkla pro ParlamentníListy.cz trochu smutně Kubišová.

Myslí si ale to, že byl rok 89 vlastně nutný pro to, aby se oddálila krize v Evropě, otevřely se západnímu světu uzavřené trhy a krize kapitalismu proto vypukla naplno až nyní?

„V žádném případě si nemyslím, že to byla nějaká nutnost. Navíc, my jsme vůbec nepociťovali žádnou krizi, ale pociťovali jsme nesvobodu. Absolutní nesvobodu. Já jsem si ale nedělala žádné iluze do budoucnosti, tak z toho důvodu ten rok pro mě byl šok a překvapení, stejně jako pro každého jiného," pronesla dále.  

Ani ona ale nyní vlastně neví, zda-li revoluce skutečně neměla přijít již s rokem 1968. „Zda už pak v roce 1989 nebylo příliš pozdě? To se nedá srovnávat. Invaze se nedá srovnávat s tím, když jde o vnitřní nespokojenost lidí a vlastně o vnitřní převrat. Tehdy byly i jiné politické okolnosti. Samozřejmě, že přítrž by tomu udělali ´bratři´. O tom se ale nedá spekulovat, jaké by to bývalo bylo, kdyby..."

„Já jsem si žádné naděje nedělala a přesto mne ten dnešek taky překvapuje a nedokážu si vysvětlit, kde se to vzalo, že se ty poměry takhle zhoršily - ať už jde o ty politické, tak lidské," uzavřela Kubišová pro ParlamentníListy.cz.

Více než každý třetí člověk u nás si myslí, že za předlistopadové éry komunistického režimu bylo lépe než dnes. Svědčí o tom výsledky průzkumu agentury SANEP, který se zabýval srovnáním období před 17. listopadem 1989 s tím nynějším. Celkem 35,3 procenta lidí je toho názoru, že lépe bylo tehdy, o opaku je přesvědčeno 55,6 procenta dotázaných a 9,1 procenta respondentů uvedlo, že neví.

K věci:



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…