Karel Srp odkrývá zajímavosti kolem snídaně disidentů s francouzským prezidentem. Co se tehdy dělo kolem Dubčeka?

10.12.2014 16:01

Před 27 lety musela komunistická státní moc i Státní bezpečnost couvnout před požadavkem prezidenta Francouzské republiky Francoise Mitterranda a povolit společnou snídani s českými disidenty na Francouzském velvyslanectví v Praze. Konala se 9. prosince 1988.

Karel Srp odkrývá zajímavosti kolem snídaně disidentů s francouzským prezidentem. Co se tehdy dělo kolem Dubčeka?
Foto: Ivan Noveský
Popisek: Bohuslav Sobotka, francouzský expremiér Manuel Valls a Karel Srp

To jsou fakta známá spíše odborné veřejnosti. Co však ani odborná veřejnost nezná, je skutečnost, že zatímco většinu účastníků za českou stranu nominoval tehdejší „oficiální" představitel českého disentu, také několikrát uvězněný, pan Václav Havel, pozdější československý a český prezident, francouzská strana, na základě svých poznatků, pozvala další dva významné představitele českého disentu, pány Alexandera Dubčeka a Karla Srpa.

Karel Srp je předsedou nejpočetnějšího disidentského hnutí v ČSSR – Jazzové sekce (známé také jako Artforum), která vznikla v roce 1971 s prvním předsedou Milanem Dvořákem a místopředsedy Lubomírem Dorůžkou a Karlem Srpem. Jazzová sekce byla pro komunistický režim velmi nebezpečná nejen pro svůj velký počet členů, ale také pro mezinárodní přesah působnosti Jazzové sekce. Mnoho z členů Jazzové sekce proto skončilo ve vazbě – např. Miloš Drda, Vlastimil Drda, Čestmír Huňát, Tomáš Křivánek, Joska Skalník. Několik členů a podporovatelů Jazzové sekce tvrdé výslechy a vazba stály i život  – např. Pavla Wonku, Tomáše Petřivého, pana Kupku. Několik členů bylo v politických procesech odsouzeno – např. Karel Srp, který z prokurátorem požadovaných osmi let byl nakonec, i díky osobní statečnosti tehdejšího předsedy obvodního soudu pana Stiboříka, odsouzen v roce 1986 „pouze" na 16 měsíců.

Méně nebezpečný než Dubček?

Po propuštění v roce 1988, podle hesla „Sejde z očí, sejde z mysli" a vzhledem k tomu, že Jazzová sekce byla v tu dobu zakázaná, neviděla v Karlu Srpovi Státní bezpečnost takové nebezpečí jako v Alexanderu Dubčekovi, bývalém generálním tajemníkovi. Právě Alexander Dubček představoval pro tehdejší režim a jeho vrcholného představitele generálního tajemníka Gustáva Husáka zásadní problém, který převyšoval problém s Chartou 77 a dokonce i problém s Jazzovou sekcí.

Nakonec francouzská strana musela ustoupit u Dubčeka, kterého pro jistotu StB v době snídaně zajistila v Bratislavě. Československá strana zase ustoupila u Srpa. Snídaně 9. prosince 1988 byla, i přes neúčast Alexandera Dubčeka, velkým vítězstvím francouzské diplomacie a osobně prezidenta Mitterranda. Byl to jeden z největších mezinárodních signálů o možných změnách (listopadu 1989) i v Československu. Proto na včerejší snídani, za přítomnosti premiérů Francie a ČR Manuela Vallse a Bohuslava Sobotky a dalších významných hostů, navrhl Karel Srp umístění busty prezidenta Mitterranda, tohoto významného evropského státníka, i v Praze. Ministerský předseda Francie Valls s tímto návrhem souhlasil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: red, ahe

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…