Kazatel církve, která odmítla restituce: Není náš úkol hromadit majetek

25.04.2013 13:25

ROZHOVOR Bratrská jednota baptistů jako jediná z tuzemských církví odmítla peníze za církevní restituce. Výše finanční náhrady státu přesahující dvě stě milionů korun je prý příliš vysoká. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to řekl baptistický kazatel Petr Coufal. A žádosti politiků o vyjádření nového papeže k vypořádání považuje za snahu se zviditelnit.

Kazatel církve, která odmítla restituce: Není náš úkol hromadit majetek
Foto: Archiv Petra Coufala
Popisek: Kazatel baptistů Petr Coufal
reklama

Vaše církev odmítla peníze za církevní restituce. Proč jste se takto rozhodli?

Naše církev patřila v 50. letech mezi ty, které chtěl komunistický režim totálně rozvrátit. Zřejmě i proto, že patříme do celosvětové rodiny baptistů, a vztahy církve se Západem byly pro komunisty nebezpečné. Velká část našich kazatelů byla tenkrát odsouzena k mnoha letům vězení. Přes všechny historicky způsobené křivdy se většině baptistů nyní zdála výše finanční náhrady státu příliš vysoká vzhledem k opravdu zabavenému majetku.

Jde o částku 227 milionů korun. Nebudou vám tyto prostředky po odluce státu a církví chybět na platy duchovních a další výdaje?

Odmítli jsme tzv. finanční náhradu od státu. Příspěvek státu na podporu činnosti církve, který má být vyplácen ve snižující se míře ještě 17 let, jsme neodmítli. Některé místní sbory i tento příspěvek odmítají, jiné ho přijímají, ale celkově můžeme říct, že většinu svých nákladů si všechny sbory hradí samy.

Nebylo by rozumnější smlouvu o finančním odškodnění podepsat a peníze využít například k charitativním účelům, než je nechat státu, který, mnohdy, hospodaří všelijak?

V posledních měsících jsme vážně uvažovali o použití této částky právě na aktivity církve směrem ven. Tedy ne na provoz, ale na sociální projekty. Nakonec jsme na sjezdu delegátů sborů (nejvyšší orgán naší jednoty) finanční odškodnění odmítli jako celek. Pro některé členy bylo toto rozhodnutí zklamáním. Možná, že k tomuto rozhodnutí přispělo i to, že jsme se v poslední době dostali do nebývalého zájmu médií, protože ještě letos v lednu toto rozhodnutí nebylo tak jednoznačné.

Před pár dny rozhodnutí nepřijmout tyto peníze potvrdil sjezd vaší církve v Chebu, kde se někteří delegáti vyjadřovali v tom smyslu, že tato částka je příliš vysoká. Jak vnímáte celkovou sumu 134 miliard, kterou stát církvím vydá? Jde také o přemrštěné číslo?

Žádná částka nenahradí zmařené životy kazatelů, kněžích či jednotlivých věřících. Ani nemůže zahojit zranění na duších postižených rodin. Tady pomůže jen odpuštění z Boží milosti. Na druhou stranu jsem rád za snahu státu konečně vrátit to, co bylo ukradeno. Celkovou sumu nedokážu příliš posoudit, rozumím tomu tak, že je výsledkem dlouhodobých jednání různých komisí a odborníků.

Měly se podle vás i některé další církve vzdát restitucí?

To je plně v jejich kompetenci a rozhodně bych zde nechtěl být soudcem postojů nebo motivů druhých bratří a sester.

Souhlasíte s tvrzením, že církve tím, že přijaly restituce, jdou proti poselství papeže Františka I., který tvrdí, že církev má být chudá a pro chudé?

Myslím, že tím církve nejdou proti myšlence, že církev má pomáhat chudým. Věřím, že z finančních prostředků, získaných restitucemi, budou moci podporovat právě službu potřebným, sociálně znevýhodněným, nemocným a trpícím lidem. Jistě, že tady církev není proto, aby hromadila majetek. Ten se stává jen hřivnou, která se má použít ve službě. Církev má být štědrá v lásce a pomoci.

Právě na nového papeže se již dříve obrátila řada politiků i institucí s tím, aby se k majetkoprávnímu vypořádání vyjádřil. Co si o tom myslíte? Například biskupka Církve československé husitské Jana Šilerová v rozhovoru pro náš portál uvedla, že slova o pokoře a skromnosti z úst těch politiků, kteří zapříčili dnešní situaci, jsou komická a urážlivá….

Žádost politiků o vyjádření nového papeže k majetkoprávnímu vypořádání u nás bych vnímal spíše jako politický tah a snahu se zviditelnit. V každé postkomunistické zemi nějakým způsobem probíhaly církevní restituce. Mohou se vést diskuse o konkrétní podobě zákona, ale skutečností je, že k vypořádání mělo dojít už dávno.

  • Další rozhovory pro ParlamentníListy.cz čtěte ZDE

Petr Coufal (*1973) je kazatelem v církvi baptistů v Olomouci, letos to je sedm let. Baptisté patří k protestantským reformačním církvím. Zdůrazňují, že je třeba, aby měl člověk osobní víru v Ježíše Krista, kterou potom vyznává ve křtu ponořením do vody. Baptisté kladou důraz na autoritu Bible jako inspirovaného Božího slova. Jejich církevní zřízení není biskupské, ale kongregační. To znamená, že Bratrská jednota baptistů je společenství asi 40 místních sborů, které o vlastních záležitostech rozhodují samy a o společných jednají na celostátním sjezdu delegátů sborů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Petr Kupka
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…