Kdo může za tunel a co musí udělat Sobotka. Profesor Pačes k budoucnosti Česka

03.03.2014 4:44

ROZHOVOR Václav Pačes v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětlil některé „katastrofické scénáře", promluvil o tom, jaký vývoj naši zemi čeká v oblasti energií. Když jsme dospěli k fotovoltaice, uvedl doslova toto: „Dnes se mluví o fotovoltaických baronech jako o těch, kdo tento stav zavinili. Ale oni jenom využili zákona. Viníci jsou poslanci, kteří tento zákon odhlasovali."

Kdo může za tunel a co musí udělat Sobotka. Profesor Pačes k budoucnosti Česka
Foto: Ondřej Vaněk
Popisek: Václav Pačes

Anketa

Schvalujete ruskou okupaci Krymu?

81%
16%
hlasovalo: 31807 lidí

Domníváte se, že současná vládní politika, tedy nejen nové vlády, ale též i postoj prezidenta Miloše Zemana, napomůže rozvoji energetiky v ČR? Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti, může to být třeba v Jihočeském kraji také podpůrný prostředek pro zvýšení zaměstnanosti? 

Vláda se určitě bude muset energetikou vážně zabývat. Současný stav je nestabilní a zmatečný. Evropská komise nejprve deklarovala, že energetika je ponechána v kompetenci jednotlivých členských států a má fungovat na principu volného trhu, ale vzápětí stanovila podmínky, které jdou přímo proti těmto zásadám, ať již jde o strategii 20-20-20, kterou chce Evropská unie navýšit dokonce na 40-30-40, nebo o masivní podporu tzv. obnovitelných zdrojů formou dotovaných cen. Vláda bude muset v tomto volebním období už konečně rozhodnout, zda se mají postavit nové jaderné zdroje. Přitom by měla vzít v úvahu nejen ekonomickou stránku tohoto rozhodnutí, ale také potřebu maximální možné soběstačnosti v energetice a stabilitu dodávek za rozumné ceny.

Navzdory tomu se v poslední době vede diskuse o tom, zda potřebujeme další blok jaderné elektrárny v Temelínu… Mluví se dokonce o tom, že by mělo být vypsáno referendum, v kterém by lidé rozhodovali, co chtějí v tomto směru. A objevují se pochybnosti o tom, zda je jaderná energie tou nejvhodnější cestou do blízké budoucnosti (Strana zelených i další o tom rozsáhle polemizují). Můžete přiblížit všechna pro", která by měla občany vést k rozhodnutí, že je jaderná energetika do budoucna nezbytná?

My máme jediný domácí zdroj energie, a to je uhlí. Počítá se s uzavíráním uhelných elektráren, jednak pro jejich nepříznivý vliv na životní prostředí a také proto, že se těžitelné uhelné zásoby tenčí a je třeba uhlím zabezpečit přednostně naše teplárenství. Výpočty nezávislé energetické komise, které jsem předsedal, ukázaly, že tento budoucí výpadek primárního zdroje energie nelze v našich podmínkách nahradit obnovitelnými zdroji. Přitom elektřina je jediný typ energie, kde jsme dosud nezávislí na dovozu. U ropy a plynu jsme a vždycky budeme na dovozu závislí. A tak jediným zdrojem, který může budoucí výpadek nahradit, alespoň jak já to vidím, je jaderná energetika.

Jaderná energie je ovšem přechodné řešení a já věřím, že koncem tohoto století bude mít lidstvo k dispozici zcela nové, čisté a bezpečné technologie, třeba jadernou fúzi, vodíkovou energetiku, možná nějaký nový typ sluneční energetiky. A také že bude mít nové technologie akumulace energie nebo inteligentní tak, aby se elektřina spotřebovávala v místě a čase, kdy se vyrábí a nemusela putovat přes půl Evropy. Jedním z hlavních problémů současné elektroenergetiky je, že elektřina prostě proudí na místa spotřeby, ale když je jí všude dostatek, tak se neví, kam s ní. Česko s tím má problémy u přetoků elektřiny z Německa při nadměrné produkci větrné energie a jejím transferu přes nás do Rakouska. Dodnes jedinou technologií akumulace elektřiny naveliko jsou přečerpávací vodní nádrže, ale ty nemůžete stavět donekonečna.

Je jisté, že když se bude dostatečně investovat do výzkumu nových technologií produkce, řízení spotřeby a akumulace energie, tak dojde k nové energetické revoluci, která současné problémy vyřeší. A ještě k jaderné energetice: Představte si, že se naveliko rozvine elektromobilita. Že spalovací motory automobilů budou nahrazeny elektromotory. První Nezávislá energetická komise vypočítala, že potom by spotřebu elektřiny v Česku nepokryly ani dva nové jaderné bloky.

Přesto existuje řada lidí přesvědčených o tom, že existují jiné, bezpečnější alternativy než jaderná energie - mýlí se? Pokud ano, v čem je zásadní problém?

Jaké alternativy by to měly být? Obnovitelné zdroje to nejsou. To je slepá cesta, jak ukázala fotovoltaika nebo biopaliva z řepky, která se bez masivních dotací neobejde. Své místo ovšem OZE v energetickém mixu mají. Stejně jako úspory na vstupech i výstupech. Ale ty jsou závislé na velkých investicích. Máme na ně?

Možná že jednou z cest je decentralizace teplárenství, kdy by se biomasa, komunální odpad, bioplyn a podobné zdroje využívaly tam, kde vznikají. Tak by bylo možné vytápět menší vesnice nebo městské bloky. Musely by se ovšem použít nové technologie spalování. Je totiž paradoxem, že některé naše malé teplárny a lokální topeniště nejvíce znečišťují ovzduší, zatímco velké centrální teplárny jsou založeny na modernějších technologiích.

Ano, jenže v těchto souvislostech se zase mluví o cenách energie. Prý je máme příliš vysoké... Co by se muselo stát, aby došlo ke snížení - pokud tedy existuje nějaká možnost?

Energie je a bude drahá. Pro spotřebitele se sice cena elektřiny v poslední době snižuje, ale státní dotace jsou koneckonců také naše peníze, jen nejsou tak vidět. U nás to je nejlépe vidět na nesmyslných výkupních cenách fotovoltaické elektřiny. Dovolte mi, abych k tomu dodal, že dnes se mluví o fotovoltaických baronech jako o těch, kdo tento stav zavinili. Ale oni jenom využili zákona. Viníci jsou poslanci, kteří tento zákon odhlasovali.

Ano, tím jste trefil poměrně zřetelně hřebíček na hlavičku, jak se říká. V posledních letech je v oblasti energetiky totiž velkým problémem to, že se zejména u těch alternativních zdrojů (solární, někde i větrné) vyskytuje vždy celá řada problémů. A ty se lidově řečeno točí hlavně kolem toho, že si na nich ten či onen „pořádně namastil kapsu“. Dají se tedy ještě podle Vás nějak hrozící případné škody eliminovat?

Špatný zákon, na jehož základě lidé a společnosti investují velké prostředky, se nedá jen tak změnit. V tom je ten problém.

Domníváte se, že by modernizací a zateplením budov v Česku mohlo dojít k nějakému zásadnímu poklesu odběru energií - i to je totiž myšlenka, která čas od času zní směrem k veřejnosti...

Určitě to je dobrá myšlenka, ale nemyslím si, že nějak zásadně spotřebu energie ovlivní. Zásadní je  modernizace výrobních zařízení, tedy elektráren a tepláren. Velmi mnoho jich pochází ještě ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a jsou málo účinná. Energií plýtváme již v okamžiku, kdy pálíme uhlí.

Dá se očekávat, že bude Česko soběstačné co se týká energie i do budoucna? Existuje třeba nějaká prognóza toho, zda bude spotřeba energie nadále stoupat či naopak klesat? Například v důsledku úsporných spotřebičů atd.?

Jak už jsem řekl, Česko je a bude závislé na dovozu paliv, kromě uhlí. Jsme zatím soběstační v elektroenergetice, ale bez výstavby nových neuhelných zdrojů i tuto soběstačnost ztratíme. Naše výpočty ukázaly, že i přes restrukturalizaci našeho průmyslu. Tím mám na mysli zejména to, že ho velká část zkrachovala.

Závěrem bych Vás ráda požádala o vyjádření na dvě často zmiňované oblasti katastrofických scénářů.

 a) Po Fukušimě se řada zemí v Evropě zalekla jaderné energetiky. Přesto je energie z jádra, jak se ukazuje, nezbytná... Jaká katastrofa - hlavně asi přírodního rázu - by mohla jaderné reaktory v Evropě poškodit?

Současné jaderné reaktory jsou bezpečné – to je mnoha testy prověřené. Lze spekulovat o nějakém typu masivního teroristického útoku, například pádu několika velkých letadel současně na jeden jaderný blok, který by mohl zdroj silně poničit. Ovšem taková forma útoku by byla devastující, i kdyby byla směřována na některou z rafinérií nebo třeba na centrum Prahy.

Druhé schéma se týká rizika takzvaného blackoutu.

b) Jak moc je pravděpodobné, že k němu dojde? Za jakých podmínek? Existují pro takový případ nějaké krizové scénáře?

K blackoutu dojít může a mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky, zejména, kdyby byl rozsáhlý a dlouhodobý. U nás je celkem dobře nastaven ostrovní režim, který by blackout omezil na poměrně malou oblast. A scénáře na řešení takových krizových situací existují. Ale jak známo, scénáře nikdy nepočítají se všemi, i nepravděpodobnými, eventualitami. Nejlepší ochranou proti blackoutu by byla decentralizace energetiky na lokální úroveň. Ale v současnosti je to nereálné: Bez silové energetiky a velkých zařízení se zatím neobejdeme.

Kdo je Václav Pačes?

Profesor biochemie, do nedávna předseda Akademie věd České republiky.

Narodil se 2. února 1942 v Praze. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1968 obhájil kandidátskou práci na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV a rok pak působil na Univerzitě v Chicagu a rok na McMasterově univerzitě v Hamiltonu v Kanadě.

Od roku 1976 pracuje v Ústavu molekulární genetiky (dnes AV ČR) v oblasti genomiky, což je obor zabývající se „čtením“ dědičné informace. V letech 1992-1996 byl místopředsedou Akademie, v letech 1999-2005 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky. Je předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a členem prestižní Evropské molekulárně biologické organizace. Pracoval například na Yaleově univerzitě v USA, na Univerzitě v Seville a v Ústavu aplikované biochemie v Japonsku.

Koncem května 2013 byl zvolen místopředsedou dozorčí rady ČEZ.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…