Krást se nemá, ale někteří mohou. Známe ohlasy na vítězství církevních restitucí

04.06.2013 13:22

Zamítnutím žaloby proti zákonu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi Ústavní soud podle předsedy Věcí veřejných Víta Bárty potvrdil krádež miliard a vyslal veřejnosti signál, že krást se nemá, ale někteří mohou. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek tvrdí, že jeho strana bude v budoucnosti v případě volebního úspěchu usilovat o snížení finanční náhrady církvím.

Krást se nemá, ale někteří mohou. Známe ohlasy na vítězství církevních restitucí
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce-ilustrační koláž

Ústavní soud zamítl výraznou většinou hlasů stížnost proti zákonu o majetkovém vyrovnání. Zrušení normy počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Všechny tři návrhy žádaly zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předložili zrušení některých konkrétních paragrafů, vět či slov. K výroku a odůvodnění nálezu uplatnili odlišná stanoviska soudci Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler, Jan Musil a Pavel Rychetský.

Většina pléna Ústavního soudu přitom shledala jako protiústavní jen jediné ustanovení zákona, a to v § 5 písm. i) zákona, v němž se mezi skutečnostmi, které se považují za majetkovou křivdu, mimo jiné uvádí znárodnění nebo vyvlastnění majetku bez vyplacení spravedlivé náhrady. Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že je nezbytné v tomto ustanovení zrušit slovo „spravedlivé“, neboť v kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových nebo současných) by se měla hodnotit.

Podle Víta Bárty vyslal ÚS signál, že krást se nemá, ale někteří mohou

„Vím, že většina země v těchto hodinách žije zcela jinými starostmi, nicméně musím komentovat verdikt Ústavního soudu, jehož rozhodnutí jsem byl dnes přítomen. Ústavní soud morálně církevní restituce, tak jak jsou nastaveny, odsoudil, ale krádež miliard potvrdil. Reálný apel národu od Ústavního soudu je tak ten, že krást se nemá, ale někteří mohou,“ komentuje verdikt Ústavního soudu na svých webových stránkách předseda Věcí veřejných Vít Bárta.

Paradoxní je, že počet poslanců zběhlých z jeho strany postačoval právě k tomu, aby spolu s ODS a TOP 09 mohl být přesně stojedničkovou většinou zákon o církevních restitucích schválen. „Jen připomenu, že Ústavní soud odmítl minulý týden vyslechnout svědky, a to nejen ty, které navrhovaly Věci veřejné. Poslední instance, která tak mohla v této zemi zastavit vydávání obřího majetku – bez transparentních seznamů majetku, s chybami ve znění zákona, které znevýhodňují český stát, vyřkla svůj ortel,“ kritizuje Vít Bárta.

Podle Hnutí za Přímou Demokracii tedy neplatí věty z Ústavy

„Znovu a znovu se utvrzujeme o tom, že demokracie v ČR je jen iluze. Příklad církevních restitucí je toho zářným příkladem. Drtivá většina občanů považuje církevní restituce za nemravné a nesouhlasí s nimi. Přesto byl tento zákon Parlamentem schválen a Ústavním soudem posvěcen. Vyplývá nám z toho jediné. Věty obsažené v článku 2 Ústavy ČR jako: Lid je zdrojem veškeré státní moci..., Státní moc slouží všem občanům..., nejsou v praxi naplňovány,“ uvádí ve svém prohlášení Hnutí za Přímou Demokracii.

„Ani argumenty, jimiž se probírám, u mě nesnižují pocit zklamání z toho, jak se Ústavní soud s naší stížností vyrovnal. Nezabýval se tím, proč je vydání majetku tak rozsáhlé, a zdůvodňuje to tím, že není jeho úkolem tyto detaily zjišťovat. Zároveň ale v jiné pasáži říká, že je podle jeho názoru přiměřené. V tom je rozpor a navíc není zřejmé, z čeho vyplývá ona údajná přiměřenost. Rovněž se Ústavní soud nevypořádal s tím hlavním, co jsme tvrdili, že je porušen princip rovnosti a transparentnosti,“ říká pro Parlamentnílisty.cz místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Advokát bere verdikt Ústavního soudu jako šalamounské rozhodnutí

„Ústavní soud v krátké době už podruhé – poprvé to bylo, když se odmítl zabývat amnestií prezidenta Václava Klause – zklamal. Musím jeho rozhodnutí respektovat, ale mám podezření, že Ústavní soud neplní tu funkci, jak by měl, z hlediska elementárního pocitu spravedlnosti. Ten už utrpěl po amnestii prezidenta republiky a Ústavní soud k tomu neřekl slovo. U církevních restitucí klade veřejnost podobné otázky, jaké jsme kladli my, ale Ústavní soud, který je poslední instancí, co se mohla pokusit na ně odpovědět, se o to ani nepokusil,“ zlobí se místopředseda sněmovny.

„Výrok Ústavního soudu beru jako velmi šalamounské rozhodnutí, protože každý něco dostal. My jsme dostali to, že církve nezískají majetek, pokud byly vyplaceny náhrady, no a církve dostaly všechno ostatní. Je samozřejmě jasné, že očima dneška ty náhrady nebyly spravedlivé, zvláště když Masaryk při vyplácení náhrad rozhodl, že ty náhrady nebudou v tržní, ale v tabulkové výši,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz verdikt Ústavního soudu advokát Karol Hrádela, který při žalobě zastupoval Věci veřejné.

Místopředsedu ČSSD mrzí, že se podařilo přesvědčit jen několik soudců

Jak už bylo uvedeno, k výroku a odůvodnění nálezu uplatnilo odlišná stanoviska kvarteto soudců. „Přiznám se, že mě příjemně překvapil doktor Güttler, který se stejně jako další tři ústavní soudci vyslovil proti návrhu zákona. Skutečně myslím, že o přestávce se zákony nepřijímají, proto si odlišných stanovisek všech čtyř soudců tolik vážím,“ poznamenává Karol Hrádela poté, co se s odlišnými stanovisky ústavních soudců seznámil.

„Je to potvrzení toho, že argumenty, které jsme uváděli, mohou najít sluchu i u některých ústavních soudců. Je mi líto, že jich není více, ale je pro nás velmi důležité, že jsme oslovili alespoň segment Ústavního soudu. Škoda že nebylo více těch, kterým by stálo za to pozvat svědky, aby se mohlo objasnit, proč vláda sáhla k tak rozsáhlému vydávání majetku a tak masivním náhradám,“ konstatuje Lubomír Zaorálek.

Komentátor MF Dnes píše o politickém tajtrlictví stěžovatelů

To úterní české deníky většinou pějí nad rozhodnutím Ústavního soudu ódy. Karel Steigerwald v komentáři MF Dnes napsal, že rozhodování usnadnili Ústavnímu soudu sami stěžovatelé, když nedodali přesvědčivé právně relevantní argumenty, ale místo nich navršili horu nesmyslů a politických proklamací. „Politické tajtrlictví z jejich projevů trčelo mnohem agresivněji než případný zájem o nějaké spravedlivé vyřešení restitučního problému,“ uvedl na adresu stěžovatelů Karel Steigerwald.

„Politické tajtrlictví to bylo, stejně jako bylo politické tajtrlictví, když dojde k vydání majetku, který se vydávat nemusí. To je politické rozhodnutí. Rozhodnutí Ústavního soudu je také politické rozhodnutí. Nevím o tom, že bych navršoval horu politických proklamací, podle mého názoru je princip rovnosti zakotven v naší Ústavě a v Listině základních lidských práv a svobod. Ale každý má právo na svobodu slova, i novináři,“ podotýká Karol Hrádela.

Ústavní soud odmítl být arbitrem morálky

Přiznává ale, že neví, jaké právně relevantní argumenty měl komentátor na mysli. „Jsem vnitřně přesvědčen, že prostě není možné přijmout zákon tak, že vyhlásím přestávku a poté, co opozice odejde, tak ten zákon schválím. Ústavní soud prohlásil, že není arbitrem morálky. Je to jeho právo, ale podle mě principem evropských států je, že se snaží být morální. Ale asi se mýlím já. Je to rozhodnutí Ústavního soudu a já ho samozřejmě ctím,“ dodává advokát, jenž u Ústavního soudu zastupoval Věci veřejné.

„Já si myslím, že se pan Steigerwald zřejmě není schopen tím seriózně zabývat, protože to, co jsme předkládali, byly naprosto relevantní výhrady k ústavnosti zákona a konzultovali jsme náš návrh s celou řadou ústavních právníků. Pracovali jsme na něm dlouho, ale mám pochyby, že si to pan Steigerwald vůbec přečetl a že rozumí tomu, o čem je řeč. To, že nám nebylo dopřáno sluchu, souvisí s tím, jak je Ústavní soud nyní složen a že v něm převládá více politický než právní názor,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz místopředseda ČSSD i sněmovny Lubomír Zaorálek.

Žádný jiný stát církve tak masivně neodškodnil

„Je naprostá lež to, co říká pan Kalousek, že jsme byli poslední a že to byla ostuda. Teď je to naopak. Nenajdete druhý stát, který by takhle masivně odškodnil církve, dokonce trojnásobně. Jednak 75 miliardami nemovitého majetku, jednak 59 miliardami finanční náhrady a ještě příspěvkem církvím po dobu 17 let. Jestli tomu říká vláda odluka církví od státu, tak mi to připadá jako výsměch, protože tohle ve skutečnosti žádná odluka není, když církev bude ještě třicet let napojena na penězovody státu,“ upozorňuje Lubomír Zaorálek.

Podle místopředsedy ČSSD by ale rozhodnutím Ústavního soudu debata neměla skončit. „Pokud v budoucnosti politicky uspějeme, tak se určitě budeme snažit jednat s církvemi a usilovat o snížení finanční náhrady, eventuálně o zrušení finančního příspěvku. Příběh církevních restitucí pokračuje a určitě neskládáme argumenty jen proto, že jim v této chvíli nebylo dopřáno sluchu. Tady jde o nerespektování základních ústavních principů tohoto státu. Ta rozhodnutí jsou bez respektování elementárního pocitu spravedlnosti, a to je něco, s čím se nelze smířit,“ dodává Lubomír Zaorálek.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…