Lidem vadí cizinci, kteří berou práci. Čekají je prý tvrdé časy

29.04.2013 16:48

Tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců. Stejný podíl lidí uvedl, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Mírně ubývá lidí (nyní 37 %), kteří se naopak domnívají, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. Jenže i přes zpřísnění podmínek zaměstnávání cizinců v loňském roce stále do Česka míří další ilegální zaměstnanci.

Lidem vadí cizinci, kteří berou práci. Čekají je prý tvrdé časy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Expedice
reklama

I podle průzkumu je zřejmé, že u nás ubývá lidí, kteří si myslí, že nedostatek pracovních sil v některých odvětvích by bez cizinců nešlo řešit. Citované výsledky pocházejí z nejnovějšího výzkumu STEM, ve kterém bylo dotázáno více jak tisíc Čechů.

Tři čtvrtiny občanů tedy nyní považuje počet pracujících cizinců u nás za příliš vysoký. Rovněž 75 procent osob si myslí, že berou našim lidem práci. A jen necelé dvě pětiny lidí (37 procent) naopak uznávají, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Při srovnání výsledků letošního průzkumu s dřívějšími daty je vidět určitá změna ve vývoji. Především postupně slábne názor, že v některých profesích představují cizinci jediné řešení nedostatku pracovních sil. Naopak se v posledních dvou letech mírně posiluje mínění, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci.

Zejména lidé s nižším vzděláním vidí v cizincích konkurenci

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce se liší v závislosti na sociálním postavení a vzdělání respondentů a do jisté míry i na jejich politické orientaci. Ve všech skupinách však převažuje hlas, že „je jich tady příliš mnoho“, i názor, že berou našim lidem práci, nad tím, že jsou jediným řešením nedostatku sil v některých profesích.

Lidé s nižším vzděláním vidí v cizincích spíše nežádoucí konkurenci v souboji o pracovní místa a častěji jsou názoru, že cizinců je u nás příliš mnoho, naopak lidé s vysokoškolským vzděláním vidí jejich roli trochu vyrovnaněji. A to i když i mezi nimi je více těch, podle nichž cizinci berou lidem práci, než těch, podle nichž by se náš pracovní trh bez cizinců v některých profesích neobešel.

Ostře se vyjadřují důchodci, podnikatelé i nezaměstnaní

Velmi ostře se ale vymezují proti cizincům hlavně nezaměstnaní, ale i důchodci a podnikatelé. Celkově tolerantnější jsou k jejich početnosti studenti, i když se ve velké většině nedomnívají, že bychom je nutně potřebovali pro pokrytí mezer na pracovním trhu – i pro ně jsou potenciální konkurencí.

Z různých skupin zaměstnanců se nejvíce cítí ohroženi vysokým počtem cizinců provozní pracovníci a dělníci. Odborní pracovníci a zvláště úředníci častěji vidí v cizincích řešení nedostatku sil v některých oborech.

Vysokoškolský diplom – vstupenka na evropský trh práce?

Dá se očekávat, že pro jistou skupinu cizinců však zásadní změny v možnostech jejich zaměstnávání nepřijdou. Hlavně pro ty, kteří disponují nějakou odbornou specializací nebo vysokoškolským titulem, který se pro ně může stát snadnější vstupenkou na tuzemský trh. Kvalifikované profese jako jsou technici nebo IT specialisté totiž budou stále žádanější než například řemeslníci.

Volných pracovních míst ubývá

V posledních letech se zhoršila kvůli ekonomické krizi situace, a tak Česko pro cizince nabízí jen pár stovek volných pracovních míst.  A ani ta není lehké jednoduše získat tak, jak tomu bylo dříve. Na zelené a modré karty, které mají usnadnit práci kvalifikovaným lidem, po kterých je na tuzemském trhu poptávka, Česko přijalo téměř devět set cizinců. Dominují mezi nimi vzdělanější lidé nad dělníky.

„V návaznosti na nový pobytový zákon by mělo být možné vydat kartu pouze vysoce kvalifikovaným zaměstnancům. Seznam obsahuje celkem 29 profesí,“ uvedla Táňa Kozelková z Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve zmiňovaných profesích jsou například stavební a strojní inženýři, elektrotechnici, energetici nebo systémoví analytici.

Nejvíce volných pracovních míst na českém trhu bylo přitom před pěti lety. V dalších letech klesal jejich počet o více než polovinu. I vzhledem k tomu, že volných pracovních míst je málo i pro Čechy, úřady práce v řadě měst důsledně dbají o to, aby místní úřad nabízel místo cizincům teprve až ve chvíli, kdy už o ně neusiluje žádný Čech.

Tvrdé časy pro cizince avízoval Jaromír Drábek už vloni

Již v únoru 2012 přitom tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek upozornil na to, že pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii nastávají v Česku tvrdé časy. Tehdy Ministerstvo práce a sociálních věcí také vydalo všem krajským pobočkám úřadů práce nové pokyny v jejich zaměstnávání. V rámci nich už nemohou úřady až na výjimky vydávat povolení k zaměstnání cizince na místo, na které není třeba mít středoškolské vzdělání. Se vzrůstající nezaměstnaností se tedy tento posun v mínění Čechů dal očekávat.

Připomeňme, co přesně nové pokyny, které začaly platit 1. července 2012, pro oblast vydávání povolení k zaměstnávání "mimounijních" cizinců zahrnují.

Nevydávat nová povolení k zaměstnání na volná pracovní místa, u nichž zaměstnavatelé požadují nižší stupeň kvalifikace, než je ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. O udělení výjimky může ve výjimečných případech rozhodnout ředitel Odboru koncepcí trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí na základě podrobně odůvodněné písemné žádosti ředitele místně příslušné krajské pobočky úřadu práce.

Pracovní povolení se obnovuje každého půl roku

Další změnou, která cizince asi příliš nepotěšila, byla ta, že povolení k zaměstnání, které již bylo vydáno, se bude prodlužovat pouze v případě, že není ono pracovní místo možné nově obsadit evidovaným uchazečem o zaměstnání. Proto se budou tato povolení udělovat  maximálně na dobu šesti měsíců.

Třetí změnou, která se cizinců týká, je ta, že úřady budou vyžadovat u ověřeného dokladu odborné způsobilosti pro výkon zaměstnání, který je povinnou přílohou žádosti o vydání povolení k zaměstnání, také jeho nostrifikaci. (Nostrifikace znamená uznání dosaženého stupně zahraničního vzdělání na všech úrovních také domácími úřady. Pozn. red.)

Nutno dodat, že v té době, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí ke změnám rozhodlo, se též hovořilo o návrhu cizineckého zákona, na kterém pracoval poslanec Petr Gazdík (STAN-TOP 09) a tehdy podnikatel, dnes už senátor Tomio Okamura. A ten byl k cizincům ještě podstatně tvrdší.

„Je problémem, že většina cizinců, která v Česku žije, tu pracuje minimálně zčásti načerno. Přínos těchto cizinců pro ČR je tedy nejen malý, ale v mnohých ohledech záporný,“ popsal ParlamentnímListům.cz jeden hlavních z negativních jevů Tomio Okamura.

A uvedl možné návrhy řešení s připomínkou, že se vztahuje pouze na ekonomickou migraci. Humanitární a politické případy by dále řešil azylový zákon, který stojí zcela jinde než navrhovaná novela zákona cizineckého.

„Měl by se u nás zavést režim fungující v zemích s vysokým podílem pracujících cizinců - tedy jako je například Kuvajt, Spojené arabské emiráty. Tyto země jsou maximálně otevřené a vstřícné pro každého práceschopného cizince. Ovšem na druhou stranu si přísně hlídají, aby země a její dědictví zůstalo pod kontrolou původních obyvatel. Pobyt cizinců tam proto funguje na principu: Máš-li tu práci, pracuj, nemáš-li, vrať se," řekl dále Okamura. Upozorňoval již v loňském roce na to, že dalším důležitým bodem, kterému je třeba se v návrzích na novelu zákona zabývat, je udělování dlouhodobého pobytu.

Vzroste-li nezaměstnanost, jeď domů, cizinče

Je zajímavé připomenout i to, že původní návrh novely cizineckého zákona také pamatoval na situaci, kdy by v zemi překročila nezaměstnanost určitou mez. Bohužel, o jakou mez se jednalo a zda jsme jí právě letos nedosáhli (pokud je v ČR rekordní počet nezaměstnaných), se zjistit nepodařilo.

Statistika hovoří o více než 400 tisících legálních cizinců

Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v Česku na konci roku 2011 legálně 424 tisíc cizinců. Ale i odhadovaný počet „ilegálů“ by mohl dosahovat podobného počtu: až 400 tisíc. Vyplynulo to z domněnek odborníků na migraci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Třetina všech cizinců, kteří v ČR žijí legálně, je v Praze. Do velkých měst podle expertů míří i ilegálové.

Neziskové organizace na pomoc cizincům už léta upozorňují na to, že v Česku žije a pracuje mnoho lidí ze zahraničí "načerno". Někteří z nich se do země dostanou na turistické vízum, jiní přijedou legálně za prací. Po vypršení lhůt a povolení se řadě z nich nepodaří doklady obnovit, do vlasti se ale vracet nechtějí. Skončí tedy jako ilegálové. Nejpočetnější cizineckou menšinou u nás jsou Ukrajinci, následují je Slováci a Vietnamci.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Alena Hechtová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…