Lidi to štve. Mohli bychom předstihnout i některé arabské emiráty... Poslanec účtuje

Podle v tomto týdnu zveřejněných čísel ČSÚ míra chudoby v ČR mírně klesla, a to celkem o sto tisíc lidí. Máte pocit, že to je ve společnosti pozorovatelné? Anebo si Češi jen stěžují a pálí je „dobré bydlo“, kterého si neváží takového, jaké je?

„Sto tisíc lidí, to je jedno slušně veliké město. Jde-li o pravdivý údaj, pak je to jedině fajn. Z nemocniční praxe vím, že řada lidí žije krajně skromně. I tak totiž lze chudobu kulantně nazvat. Přitom, bohužel, mnozí i z těch skutečně slušných a celý život řádně žijících. Takzvané ‚nepřizpůsobivé‘ bych totiž vynechal. Nemyslím si, že by se jim u nás zase až tak moc křivdilo, jak je nám z Bruselu i ze zámoří tu a tam podsouváno. Spíše naopak,“ reagoval na toto téma pro ParlamentníListy.cz Jiří Koskuba.

Jak v této souvislosti na adresu této skupiny lidí dodal: „Přitom u mnohých z nich na 100 procent platí přísloví: Každý svého štěstí strůjcem. Navíc jejich příjem z dávek je často vyšší než penze lidí celý život poctivě pracujících a nikdy netrestaných. Je zvláštní, že ač bez vzdělání, právě oni umí sociální výhody využívat dokonaleji než mnohý absolvent prestižní univerzity. To je dost smutný paradox. Například vůči našim seniorům. Je mi poměrně záhadou, jak se svou penzičkou, která zhusta nedosahuje ani výše kapesného dětí z vyšších středních vrstev, vůbec přežívají. A to pomíjím lidi handicapované, invalidní i mnohé dlouhodobě nezaměstnané. Z nich zvláště pak ty v předpenzijním věku.“

MUDr. Jiří Koskuba

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Připomněl pak to, že ke všemu geniální guvernér ČNB kouzlí s kurzem koruny, a tím už tak vysoké ceny základních životních potřeb včetně potravin jen rostou a rostou.

Kdyby se u nás vše nezašantročilo, možná bychom předstihli i arabské emiráty...

„Kdo však má možnost cestovat po světě a umí se dobře dívat, jistě si povšiml, že s ohledem na celkovou životní úroveň nepatříme mezi zrovna chudé státy, a to nejen ve srovnání se zeměmi jako třeba Bangladéš. Ostatně možná proto Češi nenadávají ani tak na chudobu. Nadávají hlavně na poměry, které tu panují. To je přece dost podstatný rozdíl. Obviňovat je z toho, že by je pálilo dobré bydlo, si proto dle mého nezaslouží. Přitom kdyby se u nás vše nezašantročilo, nerozfrcalo a nerozkradlo, možná bychom v životní úrovni a vymoženostech pro rodilé občany předstihli i některé arabské emiráty. Nedivím se, že to lidi štve, mne také..,“ uzavřel první téma komentáře sociálnědemokratický poslanec Koskuba.

Kubera: Zapomínáme na to nejjednodušší: Má dáti - dal

Podle senátora Jaroslava Kubery je otázka chudoby velmi složitá. „Hlavně proto,že se samozřejmě dá vnímat z mnoha úhlů, poloh a také na řadě úrovní. Jinou chudobou asi trpí člověk někde v rozvojové zemi a jinou u nás," předeslal ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz.

Podle něj je třeba si uvědomit, že ve srovnání s jinými zeměmi jsou v České republice dlouhodobě nůžky mezi chudými a bohatými stále velmi blízko u sebe - to rozevírání není tak markantní jako v jiných státech. „I když chápu, že jsou zde mnozí, co by přidat na svých příjmech potřebovali. Bohužel vím, že se hovoří o tom, že by se mohlo plošně přidávat. Zní to pěkně, i když by nešlo o mnoho, ale je třeba si také umět představit, že kdyby se přidalo všem 700, není to pro toho konkértního člověka mnoho, ale při počtu zaměstnanců by to byly obrovské částky. A ta obrovská suma by se musela najít v rozpočtu. Stane-li se tak, pak musím konstatovat, že to s sebou ale musí přinést i zvýšení daní. O tom však ti politici nehovoří. Přitom to vychází ze základních kupeckých počtů: Má dáti - dal. Chce-li někdo plošně přidat nějaké skupině 100 korun, pak zcela zřejmě bude muset z jiné, a to právě na těch daních, vytáhnout korun 200," upozornil dál Kubera.

Dodal, že nyní se ukáže, jak se dají naplnit prohlášení před volbami, aby lidi nakonec nebyli zklamaní. „Ono totiž bylo pěkné říkat, jak někdo dohlédne na to, aby se zde nekradlo, a tím ušetří kdoví kolik miliard z rozpočtu. Přitom ono to tak nejde, ale uvidíme, jak se s tím ti dotyční vypořádají," shrnul senátor ODS.

Evropa v době zlomu?

Tento týden ve středu se uskutečnila mezinárodní konference ekonomů a lidí zabývajících se pohledávkami a insolvencemi v rámci Evropy. Odhalili, že krize bude ještě prý dramaticky doznívat, což dokázali tím, že v ČR je stále silný nárůst insolvencí, který se navíc v razantní míře očekává i letos. Doslova zaznělo: Evropa v době zlomu. Obou politiků je tedy na místě se zeptat, jaký ten zlom můžeme očekávat?

„Vám nepřipadá zvláštní, že poslední dobou slyšíme jenom blbé zprávy? Přestože máme gigantický europarlament, moudré eurokomisaře i neskutečný počet dalších královsky odměňovaných expertů, analytiků, poradců a topmanažerů? Všichni dohromady neustále řídí a ovlivňují náš život? Tím však netvrdím, že zrovinka ve zmíněném punktu se mýlí. Fakt, že nejen Evropa je v době zlomu, se dal vidět již dávno. Na to nemusí být jeden zrovna génius,“ uvedl Koskuba.

Jak dodal, a to ještě nepočítá nyní tak oblíbené věčné katastrofické scénáře týkající se změn klimatu, erupcí supervulkánů, srážek s asteroidy.

„Nadějné vyhlídky, co? Čímž nemám na mysli slavný román. Podlehneme-li tomu všemu, pak se asi přestanou rodit děti. Tím však netvrdím, že na naší modré planetě je vše O.K. Horší než srážka s vesmírným tělesem je totiž srážka s blbostí. Navíc opakovaná až věčná. Ta pak má mnoho podob. Včetně povýšenosti, hamižnosti, egoismu, agresivity, nacionalismu. Nejsem však věštec ani expert ‚na cokoliv‘. Od toho tu máme jiné. Já se jen obávám, aby brzy v lidech po všech těch malérech nezvítězil pocit, že celá slavná demokracie je v koncích. Aby zase nezatoužili po vládě pevné ruky. A ta neměla na rukávu opět něco jako pásku s hakenkreuzem,“ vyjádřil obavy poslanec.

Připomněl, že kolem nás vedle věčných krizí se totiž zase haraší zbraněmi a čím dál více nějak přibývá konfliktů. „Přestože se lidem namlouvají jejich sebedemokratičtější důvody, opovážlivě to smrdí. Válka je totiž skvělý byznys jenom pro pidiskupinku ‚neviditelných vyvolených‘. Bez urážky, miliardy těch obyčejných mezi ně nepatří. Pro nás je to jen velký malér. Zlomem bude, když nám tohle zase nedojde. Třeba na Ukrajině, byť s jiným prezidentem, se už doopravdy válčí, umírají lidé. Kupodivu informace jsou náhle daleko skromnější, než byly ty tendenční z Majdanu. Proč asi? Přitom tento týden od amerického pana prezidenta mimo jiné zaznělo, že Spojené státy budou používat vojenskou sílu klidně i jednostranně, budou-li to jejich klíčové zájmy vyžadovat či budou-li jejich lidé ohroženi. Obávám se, že to v Kremlu také zaslechli. Budeme-li opravdu objektivní, možná i oni nejen na Krymu, ale i na Ukrajině vidí zase ty své klíčové zájmy. A lidi v ohrožení. Takže? Nedejbůh, aby nám brzy ty zmíněné insolvence nepřipadaly jako naprostá prkotina,“ uzavřel komentář uplynulých dnů pro ParlamentníListy.cz Koskuba.

Kubera: Doba zlomu asi fakt nastává. Poněvadž všechny dluhy nelze už nikdy splatit

Podle senátora Jaroslava Kubery se skutečně Evropa a Evropská unie v přelomovém období nachází. „Evropská unie by se měla zamýšlet nad tím, jak zvýšit svoji konkurenceschopnost. Co vím určitě, nebude se jí to dařit další horou často nesmyslných a omezujících nařízeních, které ještě naši čeští úředníci dotáhnou až k absurditám. Domnívám se, že kdyby Evrospký parlament zrušil tak dvě třetiny těch svých nařízení, stala by se Unie velice rychle opět konkurenceschopná. Signály, že by se však něco takového chystalo, nepřícházejí. Takže ten zlom prostě může nastat - stačí se podívat do historie, která se vehementně opakuje. Nejdřív růst a stálé stavění na tom růstu do výšky. Jenomže ono to nejde donekonečna - známe to i z dětských let - když se stavějí stále na sebe další a další kostky, nakonec se ten komín zřítí," řekl Kubera.

Jak dodal, problémem, jak mnoha jedinců v Česku, tak i v Evropě a stejně tak i u různých firem, je zadluženost. „Jenomže ty dluhy jsou už tak vysoké na všech úrovních, že je nikdy nepůjde splatit. A tak se splácí jen úroky. Neexistuje žádná metoda, která by nabídla, jak všechny ty dluhy umořit. Obávám se tedy a vím, že už se opakuji, že to vše má jediné řešení. Mluvil o něm kdysi americký novinář Erik Best a věřte mi, že vůbec nejsem rád, že musím tak často o těch jeho slovech přemýšlet," přiznal Kubera ParlamentnímListům.cz.

Na závěr však dodal, že to vše přece jen chce vnímat s optimismem. „A vždy mně udělají radost lidi, kteří dokáží s tím optimismem mnohé překonat. Představte si, že za mnou přišla nedávno paní s dcerou, že vyrábějí speciální kytice. Říkal jsem si, že snad v kytkách už nejde nic nového vymyslet, a ony mě přesvědčily, že jde - i když je to pracné a jejich dílo vydrží maximálně jeden den. Vyrábějí totiž kytice z ovoce a je to nádhera. Stejně tak vyrábějí belgickou čokoládu, do které čerstvé ovoce všeho druhu přidávají. Prostě vymýšlely tak dlouho něco, co tu ještě není, až se jim to podařilo. Připomíná mi to tak trochu i příběh té paní, která vyrábí tak úžasnou marmeládu, že si získává celý svět," zakončil komentář uplynulých dnů senátor.