Nezávislí kandidáti museli pro zaregistrování do voleb získat alespoň 50.000 podpisů občanů. Cibulka jich nasbíral 319. Podle něj ale tato podmínka porušuje ústavní zásadu přístupu k voleným a jiným funkcím, protože kandidáti parlamentních stran podpisy shánět nemuseli. "Takže někomu stačí sehnat ve sněmovní kantýně pár podpisů spolukaprů, jiný musí shánět na ulicích desetitisíce podpisů svých sympatizantů," píše ve stížnosti Cibulka.
Lídr strany Volte Pravý Blok se už dříve obrátil na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho stížnost zamítnul. Cibulka nyní po ÚS chce, aby nařídil ministerstvu vnitra odmítnutou kandidátní listinu zaregistrovat. Soud by podle Cibulky měl také zrušit "ta ustanovení zákona, která jsou v rozporu s platnou ústavou". Třetí žádost se týká toho, aby byly volby odloženy do doby, než parlament schválí úpravy zákona o prezidentské volbě.
-
TÉMA: Přímá volba prezidenta
A stěžují si i jiní...
Ústavní stížnost kvůli prezidentským volbám podal ve čtvrtek také senátor Tomio Okamura. Požádal ÚS o odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona k přímé volbě. Dožaduje se také toho, aby se mohl do voleb vrátit jako jeden z kandidátů.
Ještě před Vánocemi dostal ÚS dvě stížnosti, které také souvisejí s volbami. Jednu podal Jiří Kesner z Kolína, jehož ministerstvo vnitra pro přímou volbu prezidenta nezaregistrovalo. Předložil jen 54 podpisů. Soud se zabývá také stížností Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž požádal o přezkoumání právní úpravy přímé volby prezidenta.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem, čtk
