Textilní zboží vyrábí a prodává i Petr z Liberce. „Dva roky třu bídu s nouzí, lidé nakupují jen potraviny. Teď to bude ještě horší,“ povzdychl si pro Parlamentní listy.cz.
Nesouhlas sílí i v internetových diskuzích. „Představa viceguvernéra ČNB Miroslava Singera, že lidi v očekávání nižších cen perou radši půl roku v neckách, než by si koupili novou pračku, a že nyní je čas koupit si pár těch praček do zásoby, je opravdu na nějakou tu cenu,“ uvedl jeden z diskutérů.
Psali jsme:
A s podobnými názory se nechávají slyšet i známé osobnosti, třeba sociolog Jan Keller. Ten také v sobotním Právu upozornil, že zdražování dopadne na nejchudší vrstvy, které se budou muset ještě více uskrovnit. „Zatím nikdo z těch, kdo rozhodli o zdražování, neprozradil, proč byly zmíněné kategorie obyvatel obětovány na málo přehledné šachovnici makroekonomických manévrů. Je něco takového normální?“ ptal se Keller.
Lidé kupují jen to, co musí. Tedy hlavně potraviny
Liberečan Petr vyrábí a prodává originální textilní výrobky. Objíždí s ními různé trhy a společenské akce. „Dříve jsem dodával i do galerií, ale ty rychle mizí. Už dva roky je to bída, lidé kupují jen co musí, tedy hlavně potraviny,“ řekl Parlamentním listům.cz.
Nad vodou, i když jen těsně, ho drží sousední Německo. „Konkrétně v létě tři rockové festivaly, kde něco vydělám. Jinak jsem v minusu,“ sdělil. I on toužebně vyhlíží konec krize. Intervenci ČNB považuje za krok špatným směrem. „Zrovna jsem myl nádobí, když jsem tu zprávu slyšel. Vzteky jsem ho třískl do dřezu. Teď už mi v Česku vymizí zákazníci úplně,“ domníval se.
Jadrnými slovy popsal Parlamentnímlistům.cz svůj názor na počin ČNB Vlastimil, který podniká v Jablonci se sklem. „Nejdřív Kalousek ekonomiku zařízne svými škrty a zvýšením DPH, a teď do toho přijdou ti panáci z ČNB. Jsou to idioti, jinak už se to opravdu nedá komentovat,“ rozčiloval se.
„Napište že zvažuji emigraci,“ hořce konstatoval v MF Dnes Jindřich Melichar ze sítě obchodů Bushman. „Zboží nakupujeme v dolarech, nájem v Česku platíme v eurech, ale tržby máme ve slabších korunách,“ vysvětlil.
ČNB: Náš krok přinese 35 tisíc pracovních míst
Česká národní banka plánuje, že převáží pozitivní vliv slabší koruny pro exportéry a ekonomika poroste. Guvernér ČNB Miroslav Singer vysvětlil, že podle jejich bankovního modelu oslabení přinese 35 tisíc pracovních míst. Vytěžit z toho mají hlavně vyvážející průmyslové podniky, což následně s sebou přinese i rostoucí mzdy a útraty lidí. „Odborníci v ČNB neumějí číst společenské nálady,“ oponoval Jindřich Melichar.
Léčit důsledky a nevšímat si příčin k ničemu nevede
Tvrdou kritiku schytávají bankéři z ČNB i v internetových diskuzích, čímž se potvrzují slova Melichara o náladě ve společnosti. „ČNB rozhodla o oslabení koruny kvůli obavám, že se Česká republika vydala na cestu deflace, tedy dlouhodobého poklesu cen přinášejícího stagnaci mezd a likvidaci pracovních míst. Vzhledem k tomu, že mzdy nerostou a pracovní místa ubývají už zhruba šest let, bylo by dobré, kdyby se zamysleli nad příčinou a následkem. Není náhodou ta obávaná deflace teprve následkem těchto jevů – tedy stagnujících či klesajících příjmů. Léčit důsledky a nevšímat si příčin k ničemu nevede,“ okomentoval jeden z internetových diskutérů.
Psali jsme:
Další na něj navázal svými postřehy. „Hlavně měl Singer držet ústa. První den prohlásí, že je třeba podpořit export – reakce exportérů je minimálně rozpačitá s tím, že pozitivní efekt je velmi nejistý. Pak sdělí, že intervence přinese nová pracovní místa, což okamžitě odmítnou všichni významní zaměstnavatelé. Pak argumentuje deflací – naprostá většina ekonomů a analytiků opáčila, že deflace nepředstavovala žádnou hrozbu. Nakonec přišel vrcholný výkon pana Singra – zvýšení spotřeby domácností. Jeho představa, že lidi v očekávání nižších cen perou radši půl roku v neckách, než by si koupili novou pračku, a že nyní je čas koupit si pár těch praček do zásoby, je opravdu na nějakou tu cenu.“
Proč obětovali chudé? Je toto normální?
Ke kritikům akce ČNB patří i exprezident Václav Klaus. „Intervence ČNB byla svévolná, akce nebyla potřebná,“ tvrdil v Právu. V tomtéž listě upozornil sociolog Jan Keller na to, že současné počiny bankéřů dopadnou nejvíce na chudé domácnosti a zvláště seniory. „Mají společné to, že vydávají velkou část svých příjmů za potraviny. ČNB se snaží svým opatřením povzbudit inflaci. Jenže ceny potravin i při nízké inflaci rostou nejvýrazněji. Pro chudší domácnosti to znamená, že budou muset už tak skrovnou spotřebu dále snižovat,“ vypozoroval. „Zatím nikdo z těch, kdo rozhodli o zdražování, neprozradil, proč byly zmíněné kategorie obyvatel obětovány na málo přehledné šachovnici makroekonomických manévrů. Je něco takového normální?“ ptal se Keller.
Psali jsme:
ČNB udělala naopak příliš málo
Zcela opačný pohled na věc má dánský ekonom Lars Christensen. „Jestli kritici ČNB tvrdí, že to přehnala, já si myslím opak. Udělala příliš málo a musí udělat víc,“ ozřejmil v rozhovoru v Lidových novinách. „Raději bych viděl, aby deklarovala dno pro korunu na třiceti korunách za euro, ne na sedmadvaceti,“ uvedl dánský ekonom.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
