Jste náměstkyní na Ministerstvu kultury, kandidujete za ČSSD do Evropského parlamentu. Pokud uspějete ve volbách, musela byste se asi něčeho vzdát... Prozradíte, co by to bylo a proč?
Pokud bych uspěla ve volbách, což je z dvacátého místa čistě iluzorní, stala bych se poslankyní EP a všechny ostatní pracovní aktivity bych ukončila. Co se týká aktivit soukromých, není nic, čeho bych se musela úplně vzdát.
Psali jsme:
Co bylo impulsem k tomu, abyste souhlasila, že bude Vaše jméno na kandidátce do EP? O co byste se nejvíce chtěla při případném úspěchu zasadit?
V EP bych chtěla získat zkušenosti a nadhled a využít je později v rámci domácí politiky. Kromě toho na kandidátních listinách ČSSD je časté nedostatečné zastoupení žen. Je tomu tak i v tomto případě. Chtěla bych přispět k tomu, aby EU znova začala přebírat skutečnou moc od bank a nadnárodních korporací, aby vytvářela účinné nástroje k boji s nezaměstnaností, polarizací příjmů a sociálním vyloučením. Z hlediska mé odbornosti bych chtěla prosazovat význam kultury a jejích dopadů v různých odvětvích a akcentovat význam kultury jako nástroje k posilování sociální soudržnosti či k vyrovnávání rozdílu mezi regiony. Jistě bych se věnovala také oblasti regulace médií v době jejich pokračující konvergence.
Psali jsme:
Volby a média, to jsou dvě úzce provázané veličiny. Jak vnímáte změny, které se v českém medialním prostředí dějí - nevzniká nám tu jistá hrozba omezení svobody a nezávislosti médií? Mám tím na mysli to, že Andrej Babiš, který je součástí současné vlády, vstoupil významně na mediální trh, a to dost velkým podílem. Tím došlo k značnému soustředění mediálního vlivu pod jednu osobu. A samozřejmě se spekuluje i o dalších připravovaných krocích nejen tohoto muže. Mohou občané vynaložit nějaký tlak na to, aby se tak nedělo? Stejně tak - jak vnímáte roli politiků, potažmo i třeba Evropského parlamentu?
Média vysílají svobodně a nezávisle. Možné zásahy ze strany dozorových orgánů jsou velmi omezené, což je správné. Co však mohou politici činit, je zákonem upravit tzv. koncentraci vlastnictví. Každý stát EU nahlíží na tuto problematiku jinak. V ČR je úprava velmi liberální.
Další otázkou je transparentnost vlastnických vztahů majitelů médií. K tomu se vyjadřoval už i Nejvyšší správní soud, který varoval před možností zneužití médií k politickým, ekonomickým či jiným partikulárním zájmům. Vlastnictví Andreje Babiše je však z tohoto pohledu transparentní. V tomto případě za nebezpečné považuji soustředění mediální, politické a ekonomické moci. Jinak problém takového soustředění mediálního vlivu vidím také v tom, že něco není zveřejněno (odvysíláno, napsáno), než v tom, co zveřejněno je. Nezbývá než podporovat a kultivovat média veřejné služby, podporovat vznik takzvaných komunitních médií a dbát na kvalitní mediální vzdělávání. A nevěřit všemu, co čtete.
V současné době svět sleduje s napětím, co se děje na Ukrajině a v Rusku. Domníváte se, že role médií - nyní mám na myslí hlavně veřejnoprávních - je uspokojující alespoň v tom, jak objektivní a vyvážené zpravodajství nabízí? Nebo mají pravdu kritické hlasy, co poukazují na to, že ani veřejnoprávní média nejsou zcela objektivní? Může pomoci ke zlepšení stavu - pokud ho vnímáte také spíše negativně - konkurence komerčních soukromých médií? Věřím, že sledujete i ta... Jak jejich informování vidíte?
Nechci se pouštět do „objektivního" hodnocení zpravodajství v případě tohoto konfliktu, na to by byla potřeba hloubková analýza. Nicméně osobně chápu hlasy, které zpravodajství vytýkají vychýlení a stranění jedné ze stran konfliktu, a to jak slovníkem, rámci, hlasy s přístupem a podobně. Podrobná diskuze nad takovouto kritikou může přispět ke zlepšení vnímání médií ze strany veřejnosti. Z hlediska dodržování vysílacího zákona jsou však pochybení veřejnoprávních médií řídká. Řešením ne vždy uspokojivé situace veřejnoprávního zpravodajství rozhodně není korektiv ze strany komerčních médií. Tím je pouze důsledná editorská a kontrolní práce. Médiím veřejné služby bych doporučila masivnější komunikaci se svými koncesionáři.
Psali jsme:
Určitě jste zaznamenala nejen u nás, ale i ve světě, trend, který naznačuje, že velká - takzvaně mainstreamová média - poněkud ztrácí na popularitě a jsou nahrazována zájmem čtenářů i diváků či posluchačů o média nového typu - takzvaná alternativní. Způsobem informování se vymykají dosavadnímu stylu, jaký lidi měli možnost vidět, číst i slyšet. Nebojí se přinášet i informace, které jsou pro někoho až silně na hraně spekulací. Dá se to považovat za zlom ve vývoji médií nebo jen třeba jen za módní trend?
Posun od tradiční žurnalistiky je zřejmý. Možnosti internetu skutečně mění mediální krajinu, ale důsledky dnes nikdo neodhadne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
