„Pro pravicovou stranu je vždycky problematické souhlasit se zvyšováním daní, ale když už se k tomu přistupuje, tak pravicový přístup je ten, že méně škodlivé jsou daně nepřímé. Daně přímé mají evidentní protiinvestiční efekt a tím ochromují ekonomiku mnohem více. Zatímco nepřímé daně pouze sníží spotřebu, nemají takový brzdící efekt vůči ekonomice,“ míní premiérův poradce Joch.
Přesto je však podle něho pochopitelné, že mnozí pravicoví poslanci mají problém se zvyšováním daní, ale měli by si uvědomit, že otevřená rebelie by vedla k něčemu, co by se dalo označit za otevření cesty k vládě sociální demokracie, která by daně prý zvyšovala mnohem dramatičtěji. „Z čistě racionálního hlediska pro lidi, kteří odmítají zvyšování daní, vyhrotit tuto otázku tak, že by vláda padla, by znamenalo, že sociální demokraté se dostanou k moci předčasně a tím zvýšení daní bude ještě dramatičtější. Těžko ale posuzovat kroky jednotlivých lidí, jsou to svobodné bytosti. Otázkou je, jaký poměr emocí a racionality v nich při rozhodování bude,“ odhaduje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Ekonomická debilita. O útok na prezidenta prý nejde
Výrok premiéra o politické a ekonomické debilitě směrem k odpůrcům zvyšování daní Joch nepovažuje za otevřený útok Petra Nečase vůči prezidentu republiky. „Premiér nemá historicky a ani nikdy neměl nějakou potřebu se ostře vymezovat proti prezidentu Václavu Klausovi, takže takhle bych to neviděl,“ mírní dopad Nečasových výroků vůči kritikům zvyšování daní.
Přitom v rámci obecně pravicového či konzervativního tábora pokud jde o daně, tu prý existují dvě pozice, které jsou si sice blízké, ale nejsou identické. „První zdůrazňuje, která je historicky novější a souvisí s Ronaldem Reaganem a ta zdůrazňuje, největší možný hřích pro pravicového politika je zvyšování daní. Tato politika klade důraz na snižování daní i za cenu deficitu,“ vysvětluje Joch.
„Druhá pozice je starší a s konzervativci historicky asociovaná, a tou je důrazná fiskální odpovědnost. Například Margaret Thatcherová v Británii dramaticky zvýšila daně, aby zplatila deficity, které zdědila od labouristických vláda. Obě pozice lze samozřejmě zkombinovat, že se budou snižovat daně a zároveň se budou snižovat výdaje. Tím pádem nevznikne deficit a daně můžou být nízké. Toto je z pravicového hlediska nejlepší ze všech možných světů, ale žijeme v situaci rozsáhlých evropských sociálních států, které mají extrémně vysoké výdaje, a naše evropské voličstvo nemá žádnou toleranci pro ochotu sáhnout na tyto mandatorní výdaje, aby se snížily deficity,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Rozpočet zatěžují už jen úroky z dluhu
V této situaci je pak pravice na rozcestí. „Buď bude držet nízké daně i za cenu deficitu, anebo zvyšovat nepřímé daně, aby dosáhla oné fiskální odpovědnosti. Takže já bych to spíše vnímal jako legitimní spor dvou plně autentických pravicových pozic. Fiskální odpovědnost reprezentuje Petr Nečas a ta druhá je ta ortodoxní, podle které by se daně neměly snižovat nikdy,“ popisuje dále.
„Náš problém je už se samotnou únosností deficitu, protože jenom splácení úroků za půjčené peníze v podstatě rozpočet ochromuje. Protože nejde o milionové, nebo stomilionové částky, ale miliardové a to je problém. Proto je podle mě důraz Petra Nečas na fiskální odpovědnost plně na místě,“ podpořil svého šéfa.
Spravedlivý trest pro voliče
Pro celou českou společnost by podle jeho Jocha měla být žádoucí věcná a neemocionální diskuse o tom, co a proč se stalo v letech 1998 – 2006. „Od roku 1998 jsme tu měli deset let kontinuálního hospodářského růstu, tvorby bohatství a prosperity a výsledkem těch deseti tlustých let byl deficit. Otázka je, jak se to mohlo stát? Když přijdou třeba živelné pohromy, je deficit pochopitelný. Ale nepochopitelné a úplně proti racionální logice je, že jsme po deseti letech hospodářského růstu neskončili s přebytkem, ale s deficitem,“ zdůraznil.
„Když se podíváme na ty vlády, které jsme tu v tom období měli, byli to vždycky vlády sociálnědemokratické. Ty odstartovaly ony šílené deficity a voliči by si měli zpětně uvědomit, že dělali něco strašného. Že politickým reprezentacím v dobách růstu tolerovali deficitní rozpočty. Nynější bolestné škrty jsou zaslouženým trestem za kolektivní vinu českých voličů, kteří tolerovali svým politikům deficitní hospodaření. Z toho by se všichni měli poučit a nedopustit, aby se to ještě někdy opakovalo, protože tohle je takový dědičný hřích české demokratické politiky posledních několika dekád,“ uzavřel v komentáři pro redakci ParlamentníchListů.cz Roman Joch.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
