Dvacet let si namlouváme, že žijeme v demokracii, a přitom u nás neplatí principy obvyklé v civilizovaném světě. Z obrovských majetků se mohou těšit ti, co k nim přišli nekalým způsobem, protože politici se nikdy neměli k tomu, aby se jim zákon dostal na kobylku. Změnit by se to mohlo zvolením Miloše Zemana na Hrad, protože budoucí prezident se netají tím, že chce využít svého vlivu k prosazení zákona o majetkových přiznáních.
Na politické scéně bude mít zdatného oponenta v ministru financí a prvním místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Ten je přesvědčen, že ti nepoctiví by zákon stejně snadno obešli a poctiví by byli zbytečně šikanováni. „Z technického pohledu je to ideologická hloupost, protože i kdybyste to udělali retroaktivně, pak se z hlediska povinnosti shromažďování dokumentů dostanete nejdále do roku 2002. A v roce 2002 měla většina kmotrů v této zemi už spolehlivě nakradeno,“ vysvětlil Miroslav Kalousek svůj postoj v rozhovoru pro časopis Týden.
Stále přibývá těch, co se nezákonně obohacují
„To, co k tomu říká pan Kalousek, budu brát s rezervou. ČSSD má zákon o majetkových přiznáních jako jeden z pilířů programu boje s korupcí. V tom se shodujeme s budoucím panem prezidentem a nepovažujeme to za populistickou hloupost. Nevím, jaké kmotry má pan Kalousek na mysli, ale ti lidé, co se nezákonně obohacují, stále přibývají, a tak je potřeba ten zákon prosadit,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz bývalá nejvyšší státní zástupkyně a nyní mluvčí stínové vlády ČSSD pro boj s korupcí Marie Benešová.
Psali jsme:
Senátor Tomio Okamura navrhoval princip majetkového přiznání už v minulosti a pro ParlamentníListy.cz uvedl, že majetková přiznání mohou být cestou jak alespoň zčásti vrátit společnosti to, co už bylo ukradeno. „Miloš Zeman považuje majetková přiznání za klíč k odhalení korupce a naopak třeba Boris Šťastný za zrůdnost. A Miroslav Kalousek se směje, protože před rok 2002 se prý nedostaneme,“ konstatuje Tomio Okamura s tím, že majetková přiznání korupci nikdy neodstraní a kdo to tvrdí, tak to zřejmě nemyslí vážně.
Na legalizaci úplatku se vždy nějaká cesta najde
„Jistý expremiér a strojvedoucí nabyl stamilionový majetek zcela legitimní cestou, prostě levně nakoupil akcie a draho je prodal. Všichni víme, že za standardní situace se takový výhodný obchod rovná biblickému zázraku v Káni Galilejské. Zavání podvodem na sto honů. Ovšem chtěj nechtěj, operace to byla a je naprosto legální. Plyne z toho, že pokud budu chtít nějak legalizovat úplatek, vždycky si cestu najdu,“ uvědomuje si zlínský senátor.
Celý blog Tomia Okamury ZDE
Podle něj cílem majetkových přiznání není jen zabránit korupci, ale tam, kde to lze, zabavit majetek nelegálně nabytý v uplynulých letech. „Pokud existuje důvodné podezření, že majetek byl nabytý nelegálně, pak finanční úřady ve spolupráci s Finančně analytickým útvarem musí mít povinnost přešetřit původ tohoto majetku. Není přitom nutné, aby lidé sami dohledávali a dokazovali své příjmy. Úřady všechny legální příjmy evidují už přes sto let,“ píše na svém blogu Tomio Okamura.
O obtěžování řádných občanů rozhodně nejde
Připomíná, že všechna dědictví, dary, výplaty, honoráře ve významnější míře podléhají zdanění a evidenci a za nesplnění povinností vůči státu pak byly a jsou stále platné finanční a často i trestně právní postihy. Tedy například zabavením onoho nelegálně nabytého příjmu, vystavením tučného penále a podobně. „Nejde tedy o žádnou retroaktivitu a už vůbec ne o obtěžování řádných občanů,“ polemizuje senátor s tvrzením Miroslava Kalouska o šikaně poctivých občanů.
„Pan Kalousek má jako vždy v případě svých formálních protestů proti výkonu principů spravedlnosti pravdu – omezují nás plynoucí promlčecí lhůty, omezují nás lhůty pro povinnost archivovat daňová přiznání a další dokumenty. Jednoduchá cesta je tato: okamžitě pojďme analyzovat, které lhůty lze ještě prodloužit, aby nám těch zlodějen uniklo co nejméně,“ nabádá Tomio Okamura.
Ministr financí by měl nařídit vypnutí skartovaček
A obrací se konkrétně i na ministra financí Miroslava Kalouska. „Pana Kalouska prosím, ať jeho ministerstvo a jemu podléhající úřady zatím vypnou skartovačky. Na mnohé zločiny je promlčecí doba až dvacet let, u mnohých zločinů a krádeží přerušilo promlčecí dobu vyšetřování, takže pokud nezmizí důkazy, pak se ještě mnohého zajímavého můžeme dobrat,“ doufá senátor.
Upozorňuje také na to, že povinnost prokázat legální původ svého dosavadního majetku, tedy to, zdal-li mohou dotčení prokázat legální příjmy v této výši, by šla v důsledku aplikovat i na nakradené majetky amnestovaných zlodějů a tunelářů a našli bychom tak možná cestu, jak jim tyto majetky odebrat.
Dvacet let trpíme mylným pocitem, že jsme demokratickou zemí
„Klíčem proti korupci jsou opravdu zcela jednoduché principy – uzákonit povinnost pro všechny politiky a exekutivu, pečovat o veřejný majetek s péčí řádného hospodáře, prevence ve formě institutu korunního svědka, který bude motivovat účastníky korupce ke svědectví a korupčníky znejistí, svižná a nekompromisní práce policie a státních zástupců a samozřejmě transparentnost veškerého hospodaření s veřejným majetkem,“ vyjmenovává Tomio Okamura.
Jsou to pravidla, která u nás dodnes v žádném případě obecně neplatí. „Kupodivu jde přitom o principy obvyklé v celém civilizovaném světě. Vše z výše uvedeného je ověřeno, odzkoušeno a ve světě funguje. A ptejme se, proč přes dvacet let občas trpíme mylným pocitem, že jsme demokratickou zemí, když jsme dodnes stěžejní zásady a pravidla vyspělých demokracií nepřejali,“ dodává zlínský senátor Tomio Okamura.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
