Jisté je, že zaměstnavatelé v České republice očekávají pro čtvrté čtvrtletí letošního roku stagnující náborové aktivity. Přibírat se tak do firem nebude a pokud ano, tak v minimálním rozsahu.
Přesto, jak ukázal aktuální Index trhu práce zpracovávaný pro personální agenturu ManPower Group, tři procenta zaměstnavatelů hledat nové pracovní síly ještě v tomto roce budou. Naopak ale další tři procenta jejich kolegů (zaměstnavatelů či firem) spíše avizují snížení počtu pracovních sil. Zbývající počet zaměstnavatelů v Česku žádné změny nepředpokládá. „Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro čtvrté čtvrtletí 2013 hodnotu 0 procent,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.
Přibírat zaměstnanci se budou především v Praze. Ovšem ne ve velkém
Aktuální čísla ukazují, že zejména v Praze zaměstnavatelé čekají mírné zvýšení počtu pracovních sil. V celém Česku by se však situace měnit neměla ani směrem nahoru, ani dolů – tedy minimálně do konce tohoto roku. Snížení počtu pracovních míst o dvě procenta však čeká Moravu. Zda to jsou právě ti lidé, kterým hrozí propouštění například v OKD, se zjistit ParlamentnímListům.cz nepodařilo.
Kterou stranu budete volit? Ptali jsme se mezi 11.-15. zářím, hlasování skončiloAnketa
Zajímavý je však i pohled na vývoj trhu práce směrem k jednotlivým odvětvím. „Zaměstnavatelé v pěti z 10 odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí pokles počtu pracovních sil. Nejhorší situaci na trhu práce hlásí odvětví, které se slučuje do 'Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody'. Tam se očekává pokles počtu pracovních míst o 11 procent,“ prozradila dále Rezlerová.
Útlum náboru dalších zaměstnanců však hlásí také "Doprava, skladování a komunikace", byť tam by mělo jít „pouze“ o pokles o 5 procent. Úbytek pracovních šancí o 4 procenta čeká i Čechy pracující v "Ubytování a stravování".
Trend: Firmy hledají zaměstnance přes agentury
Zatímco dříve si většina firem hledala zaměstnance sama, nyní k tomu stále častěji využívají personální agentury. Svědčí o tom fakt, že počet agenturních pracovníků zaměstnaných prostřednictvím Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) vzrostl meziročně o 14 procent na 19 800 pracovníků (po přepočtení na plné úvazky). Členové této asociace našli jen v 1. pololetí 2013 práci 50 tisícům agenturních zaměstnanců. To je o 6 procent více než v 1. pololetí 2012.
„Je to známka toho, že v době ekonomické nejistoty a výkyvů zakázek hledají zaměstnavatelé různé formy flexibilního řešení lidských zdrojů. Dobrou zprávou je, že stále využívanější jsou legální formy flexibilní práce, které jsou pod kontrolou státu a jsou přínosem pro státní rozpočet. Objem agenturního zaměstnávání – a tedy přidělování práce na dobu určitou – dosáhl v první polovině roku 3,6 miliard korun. Z této částky uhradily agentury práce srážky dle příslušných právních předpisů - tedy zálohu na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění - ve výši 34 procent. Stačí si přepočíst, znamená to 1,2 miliardy korun do státního rozpočtu,“ popisuje Rezlerová.
Jenomže, i když APPS odhaduje svůj podíl na celkovém agenturním zaměstnávání u nás na 50 procent, současně vyplývá z údajů Ministerstva vnitra a MPSV, že se objem černého trhu agenturního zaměstnávání může pohybovat na ročních číslech až 6 miliard korun. Ztráta ve státní pokladně tím může dosáhnout dvou miliard ročně.
Psali jsme:
Jaké jsou slabiny českého pracovního trhu?
Podle posledních dat Českého statistického úřadu je Česko prý z ekonomické stránky už z nejhoršího venku. Vyplynulo to z nasbíraných aktuálních dat. Důvody k jásotu nad zlepšením ale lze hledat poměrně složitě. Nebo alespoň opatrně – minimálně v oblasti, která se týká zaměstnanosti lidí.
„Trh práce u nás tíží totiž také nedostatečná poptávka. Lidé nenakupují, zaměstnavatelé tak nové zaměstnance nepotřebují. Ve srovnání s loňskem je tedy bez práce o 64 499 lidí více (údaj za červenec 2013). Práce se tak logicky hledá ještě hůř než před rokem, poněvadž na jedno volné místo připadá v průměru 13,7 uchazečů o zaměstnání (vloni to bylo `jen` 11,8). Není se tedy čemu divit, že nálada mezi voliči houstne. Nespokojených totiž přibývá,“ upozornil nedávno finanční analytik Next Finance Vladimír Pikora. Jak dodal, není již žádným překvapením, že se situace na trhu práce výrazně odlišuje podle regionů. Zatímco nezaměstnanost na Mostecku dosahuje 13,6 procent, v Praze-východ je to 3,4 procenta. „Strašlivé je ovšem, že více než 9 měsíců máme přes půl milionu nezaměstnaných,“ konstatoval ekonom smutný fakt.
Psali jsme:
A poukázala na další skutečnost, která vede k tomu, že nová pracovní místa nevznikají. „Ekonomika se nedaří nastartovat, recese je dlouhá, a tak zaměstnavatelé, než by nabírali nové síly, raději přetěžují své stávající zaměstnance,“ doplnil Pikora pro ParlamentníListy.cz.
Jak jinak než čísly se pak ve svém komentáři vyjádřil i další finanční analytik, tentokrát z ČSOB, Petr Dufek.
„Na jedno volné místo dnes v Česku průměrně čeká více než třináct uchazečů o práci, přitom vloni to bylo zhruba jedenáct. Za tímto průměrem se navíc skrývá příznivá situace v Praze a naopak výrazně horší stav v ekonomicky slabých regionech, kde se o jedno místo teoreticky uchází až padesát lidí,“ upřesnil Petr Dufek. Zde je třeba dodat, že na počátku letošního roku se ukázalo, že situace byla někde ještě výrazně dramatičtější – poněvadž v některých moravských okresech připadalo na jedno pracovní místo 123 uchazečů.
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
