„Představa, že by Beneš pomyslně usedl vedle liberijského diktátora Taylora, je pro spoustu lidí nepřijatelná,“ říká. Podle něj i příznivci knížete poněkud přepálili svoji kampaň. „Což váhající středové voliče otrávilo. Příliš jim vadilo, že jim někdo promlouvá do jejich volby a přesvědčuje je horem dolem,“ domnívá se.
Proč vyhrál prezidentské volby Miloš Zeman, co podle vás rozhodlo?
Vidím dva aspekty. Ten první je útok Karla Schwarzenberga na prezidenta Beneše, ne až tak na jeho dekrety. Pro spoustu lidí představa, že by Beneš usedl pomyslně vedle liberijského diktátora Taylora, případně vedle aktérů srbských nebo bosenských genocid, byla naprosto nepatřičná a pobuřující. Druhým rozhodujícím aspektem byla přílišná kampaň týmu Karla Schwarzenberga a toho, že téměř každý umělec se vyjadřoval a v jeho prospěch silně promlouval.
Psali jsme:
Do toho se zapojily i deníky, které podpořily Karla Schwarzenberga. Mnohé váhající středové voliče, kteří v prvním kole volili alternativu v podobě Fischera, Franze či dalších, toto otrávilo a zůstali doma. Proto neměl Karel Schwarzenberg tak výrazný nárůst podpory ve druhém kole. Narozdíl od voličů Miloše Zemana, které tyto zmiňované záležitosti vyburcovaly, a k volbám šli. Příliš jim vadilo, že jim někdo promlouvá do jejich volby a přesvědčuje je horem dolem.
Jakým bude Miloš Zeman prezident?
Myslím, že bude prezidentem ne každodenní poltiky, což ani veřejnost nechce. Bude ale mnohem aktivnější a více promýšlet zákony a témata. Zúčastní se zasedání vlády, sněmovny i Senátu. Více se soustředí na vnitropolitická témata a agendu, kterou po něm většinová společnost chce. Ta si přeje temperamentnějšího politika, aby vznikl korektiv vládě. Chce, aby se více zaměřil na domácí politiku. Václavu Havlovi i Klausovi se vyčítalo, že se v určitých momentech příliš soustředili na zahraničí.
V určitých kruzích ČSSD panuje obava, že Miloš Zeman bude škodit jejich straně, nebo alespoň její části, která ho nevolila v prezidentské volbě před deseti lety. Bude tomu tak, nebo bude nový prezident pragmatický a nad věcí?
Myslím, že bude pragmatik a realista. Uvědomuje si, že potřebuje vystupovat pokud možno stejně vůči všem politickým stranám. Vychází mu v tom vstříc i současná sociologická a politická realita. Strany jsou v českém politickém vědomí voličstva vnímány jako egocentričtí hráči, strůjci politikaření. Miloš Zeman se bude mnohem vehementněji vymezovat vůči všem stranám i sněmovně, než proti jednotlivým politikům. Je to pod jeho úroveň z pozice prezidenta, protože by je dával sobě na roveň, což nebude chtít.
- SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta
V Libereckém kraji byly volby nesmírně vyrovnané, Miloš Zeman vyhrál o pouhých 916 hlasů, a to díky Českolipsku, kde jasně zvítězil. V ostatních třech okresech kraje – Liberecku, Jablonecku a Semilsku, měl mírnou převahu Karel Schwarzenberg. Proč?
Českolipsko volí jinak než zbytek kraje hlavně z důvodu vysoké nezaměstnanosti, která je jedna z nejvyšších v České republice spolu s okresy Most, Karviná, Znojmo. Navíc je Českolipsko dlouhodobě přehlížené, stojí stranou stěžejních silnic a propojení s centrem republiky i zahraničím. Mnozí mají pocit, že vše co si prosadili, dokázali vlastníma rukama, státu nazdory. Právě oni velmi často volí a preferují silného státníka, člověka, který se více angažuje v domácí politice a dá šanci tématům, zájmům a potřebám sociálně slabších. Českolipsko i tak volilo.
Co říkáte na zbytek Libereckého kraje, kde měl, kromě Prahy, největší podporu Karel Schwarzenberg? A v nedávných volbách tu jako český unikát vyhráli Starostové pro Liberecký kraj a pohořely velké strany – ČSSD a ODS?
Sociální demokraté tady při krajských volbách prohráli svoji příležitost, podobně jako ODS v celostátní politice. Nedůvěra je na Liberecku k těmto dvěma stranám obrovská. Lidé si myslí, že jsou si obě podobné, a proto vsadili na politickou alternativu v podobě Starostů. A nyní jim dali bianco šek číslo dvě a podporovali jejich kandidáta Karla Schwarzenberga.
Psali jsme:
Vy jste původem z Turnova, tady získal Karel Schwarzenberg 57 procent, i díky výzvě či petici místních osobností, aby ho lidé volili. Nebyla to tady první podobná akce, před krajskými volbami zase vyzvaly, aby Turnované volili Turnovany napříč politickými stranami. A do krajského zastupitelstva se jich skutečně několik dostalo, když na kandidátkách přeskočili své kolegy. Jak hodnotíte politickou aktivitu svých krajanů?
Jedná se o novum v turnovské politice, protože vždycky Turnov čekal ve frontě, a pak zjistil, že v krajském zastupitelstvu je Liberec, Jablonec a Česká Lípa mnohem silnější. Turnovská politika je hodně angažovaná a rozdělená, aktivní až aktivistická. U petic je však potřeba silně vážit její důvody. V momentě, kdy už je pak několikátá, ztrácí na razanci a důvěryhodnosti. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se petiční aktivita zužitkuje jen na zásadní témata, nebo se stane součástí vnitroturnovského mezistranického a vnitropolitického souboje. Což se tam bohužel často stává. Někdy přirovnávám turnovskou politiku k izraelskému parlamentu Knesetu, kde máte s nadsázkou 15 politických stran a 30 frakcí.
Jan Kubáček je český politolog, narozený 12. října 1981 v Turnově. Přednáší na Katedře marketingové komunikace a PR Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v Praze, Vysoké škole Cevro Institut Praha, Vyšší odborné škole publicistiky a nepravidelně na řadě odborných institutů, v České republice i zahraničí. V letech 2001 - 2004 předsedal sdružení POLIS (Politologické uskupení studentů politických věd, i-Polis), kde je nyní čestným předsedou. Toto profesní sdružení se věnuje popularizaci politických věd, přednáškám a seminářům. V současné době působí jako výkonný ředitel IKSV (Institutu komunikace s veřejností). Vedle toho pracuje i jako odborný analytik, konzultant a odborný lektor pro privátní a veřejný sektor. Přednáší též Politický management, Politickou psychologii, Politický marketing, Strategii volebních kampaní a Politické plánování a analýzu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
