Mýlily se agentury ve svých průzkumech, nebo se voliči na poslední chvíli rozhodli jinak? „Myslím, že faktorů, které sehrály roli, je hodně. Musíme si uvědomit fakt, že na poslední zveřejněný průzkum reagují média, politici a nakonec i voliči. Vždy vzniká prostor pro změnu postojů voličů,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Jan Herzmann. Je pro něj největší poučení, že v době sociálních sítí je týden od zveřejnění posledního průzkumu do voleb „nehorázně dlouhá doba, a co platilo před volbami, může být jinak, zvlášť když se sociální sítě aktivizují“, jak se stalo těsně před prvním kolem ve prospěch Karla Schwarzenberga.
Švejnar mohl ovlivnit příznivce Fischera
Ale nebyla to jediná příčina, proč volby dopadly zcela jinak, než naznačovaly uplynulé měsíce a týdny průzkumy veřejného mínění. „Další věcí, kterou jsme nepředvídali, jak se na straně od některých bývalých prezidentských kandidátů – Vladimíra Dlouhého a Jana Švejnara, kteří se vyslovili pro Schwarzenberga, podařilo ovlivnit poměr sil mezi Schwarzenbergem a Fischerem,“ upozornil sociolog. Když se Švejnar rozhodl nekandidovat, jeho příznivci se přiklonili k Janu Fischerovi, ale když nedávno podpořil Schwarzenberga, voliči podle Herzmanna zřejmě změnili názor a přešli do tábora knížete.
Růst knížete v posledních dnech byl raketový
Za největší překvapení označil sociolog obrovský nárůst podpory Karla Schwarzenberga během několika posledních dnů před prvním kolem volby. „Jeho podpora rostla od listopadu postupně, bod po bodu, až do začátku ledna, ale pak se najednou zdvojnásobila. Mám pocit, že nikde v Evropě nedošlo k tak masivnímu nárůstu,“ upozornil Jan Herzmann.
SLEDUJEME téma: PŔÍMÁ VOLBA PREZIDENTA
Výsledek prvního kola mohl podle sociologa ovlivnit i další fenomén. „Prosadily se názory, aby kandidáti s malou šancí přepustili své hlasy těm, kteří mají velkou šanci,“ uvedl. Dokazují to podle něj i čísla, kdy kandidáti jako Táňa Fischerová, Vladimír Franc, Přemysl Sobotka i Jana Bobošíková dostali v prvním kole méně hlasů, než ukazovaly předvolební průzkumy. Herzmanna překvapilo, že i v prezidentské volbě působil stejný kalkul jako ve sněmovních volbách, kdy se lidé bojí, aby jejich hlas nepropadl, a tak si třeba část příznivců Fischerové rozmyslela a dala hlas tomu, kdo jim byl na druhém místě nejbližší – Karlu Schwarzenbergovi.
Vliv měla média a sociální sítě
Významnou roli mohla podle sociologa sehrát i některá média. „Lidové noviny a Hospodářské noviny podpořily veřejně Karla Schwarzenberga, to je v České republice neobvyklý fenomén,“ upozorňuje sociolog, že tištěná média mohla ovlivnit rozhodování voličů víc než komerční televize, které uspořádaly debatu pouze pro duo Zeman – Fischer. „Myslím, že tituly, které se přiklonily ke Schwarzenbergovi, ovlivňují část voličstva, a ta mu pak dala hlas, i když to původně neplánovala.“ Vliv tohoto kroku ve spojení s tím, co se dělo na sociálních sítích, bylo podle něj v prvním kole důležité.
Psali jsme:
Volič se rozhoduje na poslední chvíli
„V této volbě se objevila celá spousta překvapení, která dokazují, že volič je suverén, rozhoduje se často až na poslední chvíli, a když se tak stane masově, dojde k obrovským změnám během pár dnů,“ objasnil sociolog, proč volby mohou dopadnout odlišně, než průzkumy veřejného mínění dlouhodobě naznačují. „O příčinách nechci spekulovat, budeme se ptát po volbách, kdy se voliči definitivně rozhodli a proč se rozhodli pro konkrétního kandidáta,“ prohlásil Jan Herzmann. Za další velké překvapení označil i předposlední, tedy osmé místo místopředsedy sněmovny Přemysla Sobotky s dvěma a půl procenty hlasy. „Čekal bych, že nastane fenomén tvrdého jádra ODS, ale nastalo něco úplně jiného, nemám pro to vysvětlení,“ říká o obrovském zklamání neúspěšného Přemysla Sobotky.
Podporu Miloše Zemana průzkumy odhadly dobře
Ale ne všechno se oproti průzkumům změnilo. Herzmann připomíná, že „jeho“ společnost ppm factum téměř přesně předpověděla vítěze prvního kola Miloše Zemana. „Náš průzkum uváděl 25,1 procenta podpory Zemanovi, což je oproti jeho skutečnému volebnímu výsledku 24,2 procenta hluboko pod statistickou chybou,“ upozornil. Ostatně i Miloš Zeman, který průzkumům nedůvěřuje, včera tento fakt ocenil.
Psali jsme:
Po zkušenosti s první volbou je Herzmann opatrný ve výrocích, co nastane ve druhém kole. „Před prvním kolem volby nastaly jevy, o kterých jsem mluvil a které jsme nečekali. Volební štáby teď jistě chystají věci, které neznám. Nemohu odhadnout ani akce na sociálních sítích, nejsem na ně ani odborník, ale mám v týmu mladé lidi, kteří tomuto fenoménu rozumějí lépe. Uděláme si průzkum o motivech, teď nebudu hádat,“ odmítl dělat jakékoli prognózy sociolog.
Zůstává mnoho hlasů, které se budou přelévat
Neúspěch někdejšího největšího favorita Jana Fischera nepovažuje Jan Herzmann za překvapení. „Vedl stále až do listopadu, potom se hodnoty Miloše Zemana začaly přibližovat a nakonec Zeman vedl. Fischer měl nejprve třicet procent podpory, ale ta postupně klesala až ke dvaceti procentům, takže jeho sestup nebyl nečekaný,“ sdělil sociolog. Ovšem nikdo nečekal, že mu postup do druhého kola dokáže Schwarzenberg, který měl do poslední chvíle podle průzkumů od dvou favoritů poměrně značný odstup, znemožnit.
Druhé kolo je podle sociologa naprosto nepředvídatelné. „Oba postupující kandidáti získali dohromady v prvním kole necelých padesát procent hlasů, což je poměrně málo. Zůstává tedy velké množství hlasů, které se budou ve druhém kole přelévat,“ prohlásil Jan Herzmann.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
