V začarovaném kruhu se už delší dobu pohybuje česká ekonomika. Vyvíjí se nejhůř ze všech zemí středoevropského regionu, a tak se vláda snaží získat chybějící peníze do státního rozpočtu zvyšováním daní. Tím ale ekonomiku ještě víc přidusí a když se nedočká očekávaných efektů, zkusí to při nejbližší příležitosti znovu.
Vysvětlením, proč se české ekonomice nedaří, je podle Pavla Kohouta, ředitele pro strategii společnosti Partners, nálada ve veřejnosti a opatrnost spotřebitelů i podnikatelů. „V dobách zvýšené nejistoty by lidé měli mít oporu alespoň ve vědomí, že stát nebude provádět dramatické manévry v oblasti daní a regulací. Ale co se děje v praxi? Vláda kvedlá daňovými sazbami jako nezkušený jezdec řadicí pákou na Rallye Šumava,“ glosuje Pavel Kohout počínání Nečasova kabinetu v komentáři pro MF Dnes.
- TÉMA DPH
Nejistota je hlavní faktor, který rozhoduje o prosperitě
„Nejistota podnikatelů a firem a nižší výkonnost české ekonomiky v okolních zemích je jednoznačně přímá úměra. To je jeden z důvodů, proč je výkon ekonomiky tak slabý. Teď nemám na mysli v posledním kvartále nebo dvou, ale z dlouhodobého pohledu, třeba desetiletí. Z dlouhodobého pohledu je právě ta nejistota hlavním faktorem, který rozhoduje o hospodářské prosperitě, nebo neprosperitě,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.
Psali jsme:
Připomíná, že když vláda zvýšila DPH k 1. lednu 2012, tak se to rozhodně neprojevilo na nějakém bombasticky zlepšeném výběru daně do státního rozpočtu. „Naopak lidé kvůli vyšší DPH zchudli, ještě k tomu se lekli, a tím pádem přestali utrácet. Výběry daně tak nerostly. Jinými slovy si stát nepolepšil, nezlepšily se naše veřejné finance, ale lidé si pohoršili. Co by v tu chvíli bylo rozumné? No DPH už dál nezvyšovat, nedělat vůbec nic. Ale co dělá stát? Podruhé vstupuje do téže řeky, znovu DPH zvyšuje,“ nechápe analytička, proč Nečasův kabinet opakuje stejnou chybu.
Snížit výdaje na úroveň Lucemburska, budeme v přebytku každý rok
A to, že lidé dva měsíce předtím, než začne platit nová sazba DPH, nevědí, v jaké bude výši, jen nahrává jejich strachu. „Nejde ani moc o to, jestli je ta daň 15, 16 nebo 17 procent. Existují země, které mají škálu sazeb obrovsky širokou, v Evropské unii najdeme státy s různými sazbami a všechny fungují poměrně obstojně. Ale nenapadá mě jiný srovnatelný příklad s námi, kdy by byla taková obrovská nejistota s neustálými pohyby DPH,“ říká Markéta Šichtařová.
Koaliční vláda už má za sebou více než polovinu svého mandátu a zatím se soustředila především na to, jak zvýšit příjmy. Podle ekonoma Pavla Kohouta je však třeba snižovat výdaje. Ty podle statistik OECD za léta 2008 až 2010 činily v České republice v průměru 44,67 procenta hrubého domácího produktu. „Kdyby vláda stáhla veřejné výdaje na úroveň Lucemburska (40,1 procenta HDP), mohli bychom mít přebytkový rozpočet rok co rok,“ uvádí Pavel Kohout.
Příjmy do rozpočtu je třeba snížit a výdaje z něj ještě víc
Je proto přesvědčen, že bychom mohli mít i bohatý stát, neboť nižší sazby vybírané z prosperujících podniků a od bohatých jednotlivců přinesou více než vydřidušské sazby extrahované z vyděšených nuzáků. „To by ovšem chtělo trochu jiný přístup. Pohlédnout pravdě do tváře, především. Připustit si, že zvyšovat daně na počátku strukturální krize nebývalých rozměrů je ještě větší pošetilost než zvyšovat daně během recese,“ upozorňuje ekonom.
Proti zvyšování daní brojí i Markéta Šichtařová. „Je potřeba stabilizovat veřejné finance. To ovšem vůbec není totéž jako tvrdit, že je třeba zvýšit příjmy do státního rozpočtu. Naopak já tvrdím, že je třeba snížit příjmy do státního rozpočtu, protože je potřeba zmenšit balík peněz, na kterém sedí vláda. To znamená, že je potřeba snížit příjmy a ještě více snížit výdaje. To je to hlavní,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Do rušení zbytečných institucí a úřadů se vláda nehrne
Analytičce vadí i to, že když už se vláda rozhodne snižovat výdaje, nevybere si správný cíl. „Většinou se sahá na běžné výdaje typu platy státních zaměstnanců, sociální dávky a podobně, což je špatně. Na to se nemá sahat. Má se sahat na zbytečné instituce a zbytečné úřady. Proč jsou třeba různé mimorozpočtové fondy? To se všechno dá zrušit. Opravdu jsem za poslední dva roky nezaregistrovala, že by se šlo správným směrem. Vláda neruší zbytečné instituce proto, že by se snížil její rozpočet. A čím menší je rozpočet, tím hůř se z něj krade,“ vysvětluje Markéta Šichtařová.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
