Jak to s tou Ukrajinou celé dopadne? Ptáme se od 21.7.2014.Anketa
Pražský express je týdeník vydávaný pro komunitu lidí ze zemí bývalého Sovětského svazu žijících v České republice. V posledních měsících však nezažívají jeho redaktoři právě příznivé období. Ostatně, ani mnozí zástupci ruskojazyčné komunity u nás žijící.
Vše o sestřeleném letadle nad Ukrajinou
„Od okamžiku, kdy byl obsazen Krym ruskou armádou, se vztahy vůči nám hodně vyostřily. Mnohokrát jsem si říkala, kam až to půjde a kde to skončí, poněvadž tu nenávist vůči nám – nejen členům redakce, ale samozřejmě i řadě Rusů, s kterými jsme v kontaktu jako s krajany – nechápu. Nemáme ve všem stejné názory, někteří anexi Krymu odsuzují, jsou samozřejmě i tací, co ji chápou, ale většina z nich se rozhodla žít zde v Česku, nedělají tu nic špatného – naopak – snaží se o to, aby zde mohli zůstat a stali se součástí vaší země – a přesto se najednou stávají terči nenávistných výroků. A musím dodat, že zatím jen výroků, jenomže nikdo netuší, co může následovat,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Irina Šulc. Po pádu a zatím stále ještě zcela neprokázaném sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou se její obavy ještě vystupňovaly.
Reakce českých aktivistů, o které hovoří i I. Šulc: Podívejte se na reportáž ParlamentníchListů.cz z protestu před ruskou ambasádou v Praze
Reakce českého komentariátu: Jsme líné, vypasené a bezbranné ovce, Putinova kořist. Bojujeme o život. Buď my, nebo ti vrazi
Výhrůžné e-maily: Jste prolhaní, dostaneme vás odsud pryč
„V minulých dnech nám do redakce hned na několik e-mailových adres přišel česky psaný dopis, ve kterém nás někdo osočuje, že jsme prolhaný národ a že se ten někdo, nebo celá skupina, to samozřejmě nevím, postará o to, abychom odsud vypadli. Že jsou ti pisatelé nebo pisatel fanoušky Američanů, takže se máme prý na co těšit. Je to naprosto absurdní a připadám si jak ve špatném snu. Úplně mi běhá mráz po zádech z toho, kam až mohou tyhle postoje dojít,“ přiznává dále šéfredaktorka ruského týdeníku. Dodává, že jako člověk, který je zvyklý problémy řešit, vysvětlovat, stavět se jim, se cítí najednou být bezmocná proti tomu, co se děje. I když uznává, že s podobnými reakcemi se setkávají krajané v poslední době i v jiných koutech světa.
Americká historička Anne Applebaum vyzývá k tvrdému postoji vůči Vladimiru Putinovu. Čtěte ZDE
Psali jsme:
„Působí to na mě, že to je uměle vše rozdmýcháváno, vyprovokovat vůči nám nenávist má snad někdo za svůj konkrétní cíl. A jak už jsem zmínila, nejde jen o Českou republiku, ale když tu žiju, samozřejmě to nejcitelněji vnímám tady. Stačí se podívat na zahraniční tisk. Všechna významná světová média v posledních dnech přinesla na titulních stranách titulky ve smyslu: vrah Putin. Obávám se, že zájem o skutečnou pravdu jde nějak mimo. Vždyť z logiky věci je nejdříve nezbytné celou událost vyšetřit, zjistit, kdo za ní skutečně stojí a pak někoho osočovat. Nezastávám se žádné strany, která to mohla způsobit, nevím, kdo za tu hroznou katastrofu může, ale proto by se měl klást největší důraz na to, aby se co nejdříve zjistilo, proč se to stalo a kdo je viníkem. Jenomže… Víte, nikdy jsem neměla takový reálný strach z toho, že se události zvrtnou do rozsáhlého konfliktu, jako nyní. A je pro mě hrozné to, že se cítím naprosto proti tomu bezmocná, nevím, co dělat, jak pomoci to urovnat,“ konstatovala Irina Šulc.
Upozornila pak i na to, co měla možnost vidět a číst v reportáži o nedělní protiruské demonstraci před ruskou ambasádou. „Když jsem viděla, jak se tam někdo balil s panenkou, opaloval ji, maloval na ni krev, opravdu mě to připadá zvrácené - dát si práci s takovými morbidnostmi. To přece nikomu nemůže přinést nějaký užitek," poznamenala novinářka s tím, že se akce osobně nezúčastnila, ale viděla snímky ve fotogalerii ParlamentníchListů.cz.
Fotogalerie: - MikroMaidan v Praze
Hašek ve Švejkovi prý vystihl charakter doby těsně před vypuknutím války
Závěrem pak dodala, že si musí v nejbližších dnech opět přečíst Osudy dobrého vojáka Švejka. Proč? Odpověď je možná překvapivá.
Psali jsme:
„Četla jsem ho před časem v ruštině, nyní si ho chci přečíst i v českém jazyce. Víte, věřím tomu, že mně ta kniha pomůže lépe pochopit vše, co se stalo před 100 lety, než vypukla 1. světová válka. Co tomu předcházelo, co se dělo, jak to vypadalo, jak se chovaly jednotlivé národy. Myslím totiž, že to v té knize je Jaroslavem Haškem naprosto přesně popsané, vystižené. Snad tam najdu něco, co odhalí, že se ten scénář nebude opakovat,“ zakončila vyjádření pro ParlamentníListy.cz ruská novinářka.
První číslo ruského týdeníku Pražský express vyšlo 24. dubna roku 1999 v Praze. I když poté v následujících patnácti letech noviny několikrát změnily svůj název, pod touto značkou (Pražský express) vycházejí již posledních 10 let. Noviny se těší zasloužené popularitě mezi čtenáři a inzerenty. „Celou patnáctiletou dobu své existence jsme finančně soběstační. Náš týdeník nikdy nedostával finanční podporu z Ruska, ani jiné granty,“ řekla před časem ParlamentnímListům.cz šéfredaktorka týdeníku Irina Šulc. Reagovala tak na informace, které se o jejich týdeníku šířily letos v dubnu a květnu, ve smyslu, že toto periodikum funguje jako jakási „pátá kolona Putina“(či Kremlu). Kategoricky je odmítla.
V současné době stále není oficiálně potvrzeno, jak letadlo s 298 pasažéry havarovalo. Obvinění létají ze všech stran - k ukrajinské armádě, proruským separatistům i Rusku. Není známo ani to, kdo získal záznamové černé skříňky. Napětí mezi všemi účastníky graduje. A jelikož se již netýká pouze Ukrajiny a Ruska, ale i dalších zemí, jejichž občané byli na palubě malajsijského Boeingu 777, objevují se z mnoha stran podobné obavy, o kterých se zmínila i Irina Šulc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
