Až před Ústavní soud se může dostat spor mezi šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem a hlavou státu Milošem Zemanem o to, kdo z nich má navrhovat velvyslance. „To, že se dnes rozhořel spor mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničí o jmenování velvyslanců, není nic nového ani neobvyklého. Rozdíl je jen v tom, že za obou předchozích prezidentů se to nemedializovalo,“ říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro časopis Týden.
Ve sporu o velvyslance kritizoval Miloše Zemana i jeden z jeho soupeřů v přímé prezidentské volbě, kandidát ČSSD Jiří Dienstbier. „Současný spor o velvyslance je negativem působení hlavy státu, kdy tu vidíme doopravdy pokus o nakročenísměrem k poloprezidentskému systému a nerespektování určitých tradic,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Jiří Dienstbier.
Zemanovy snahy jsou krokem k poloprezidentskému systému
Za nešťastné považuje tahanice kolem velvyslanců i další Zemanova soupeřka z prezidentské volby Táňa Fischerová. „Logiku má, že velvyslance navrhuje ten, kdo jednotlivé diplomaty zná. Je v pořádku, když je výběr v rukách ministra zahraničí, i když jména má samozřejmě konzultovat s prezidentem. Snahy Miloše Zemana považuji za krok k poloprezidentskému systému,“ prohlásila pro ParlamentníListy.cz politička, herečka a aktivistka Táňa Fischerová.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ale připomíná, že něco podobného probíhalo mezi Václavem Havlem a vládou v otázce jmenování guvernéra a viceguvernérů České národní banky – tehdy šlo o Zdeňka Tůmu – a tehdy byl u Ústavního soudu úspěšnější tehdejší prezident. „Ústavní soud nebyl jednotný, bylo to téměř půl na půl. Nakonec se přiklonil k tomu, že kontrasignace není potřeba,“ konstatuje Pavel Rychetský s tím, že nikdo dopředu nemůže vědět, jak by u Ústavního soudu dopadl nynější spor o velvyslance.
Se Zemanem se seznámil, když ho obhajoval kvůli článku v Rudém právu
V rozhovoru zavzpomínal i na své první setkání s Milošem Zemanem. „Bylo to tak půl roku před listopadem 1989, kdy byl napaden v Rudém právu kvůli svému slavnému článku v Technickém magazínu. Rozhodl se bránit a já ho v tom sporu zastupoval. Dnes už si ale ani nepamatuji, zdali to byl spor o tiskovou opravu proti článku, nebo spor o ochraně osobnosti, požadující omluvu. Ten spor samozřejmě vyšuměl do prázdna, po 17. listopadu už nikoho nezajímal,“ podotýká Pavel Rychetský.
„Zeman sice nebyl součástí Charty ani disidentského hnutí, nebyl ´jedním z nás´, ale současně jsme ho chtěli získat. Charakteristické pro něho bylo encyklopedické vzdělání, velmi široký rozhled a velmi přesná argumentační schopnost,“ vyzdvihuje Pavel Rychetský Zemanovy přednosti, ale zároveň uznává, že by ho ani nenapadlo, že se z něj stane jedna z největších osobností české polistopadové politiky.
Na Pražském hradě máme silnou osobnost
A to i proto, že takové představy vůbec neměl, protože mu šlo především o to pomáhat zavřeným lidem a šířit režimem zakázanou literaturu, zatímco změna systému mu nepřipadala reálná. „Ale když si vzpomenu na pozdější léta Federálního shromáždění a pak českého parlamentu, patřil Miloš Zeman nepochybně mezi nejvzdělanější české politiky a byl bezkonkurenčně nejlepší rétor,“ myslí si předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ing. Miloš Zeman
Hodnotit Zemanovo tříměsíční působení na Hradě odmítá s odůvodněním, že předsedovi Ústavního soudu nepřísluší hodnotit ústavní politiky, zvláště pak ne prezidenta republiky. A ke „korunovační viróze“ se nechce vyjadřovat proto, že on sám na místě nebyl. A ke snaze Miloše Zemana, jehož v přímé prezidentské volbě podpořilo těměř dva a tři čtvrtě milionu voličů, posílit prezidentskou roli Pavel Rychetský uvádí: „Je pravda, že máme na Pražském hradě silnou osobnost.“
autor: Jiří Hroník