Od ledna letošního roku se změnil systém vyplácení dávek, jejich výše i posuzování. Kompletní agenda se převedla pod úřad práce, což na přelomu roku způsobilo problémy a prodlevy ve vyplácení peněz. Ministerstvo ovšem trvá na tom, že chyby jsou běžné u každého začínajícího systému a že do března se vše vyřeší. Ministr Drábek tím dokonce podmínil svou případnou rezignaci.
Že je vše v rámci normy, potvrdil ministr i v diskusním pořadu. Chyby jsou prý spíše dílčí než komplexní a problémů postupně ubývá. "V zásadě se změny týkají toho, aby více postižení dostávali více peněz než méně postižení, aby se dávky nekřížily, aby dostal dávku v nezaměstnanosti jen ten, kdo ji potřebuje, a aby byl vždy zvýhodněn ten, kdo pracuje," řekl Drábek.
Sloučení všech agend pod úřad práce navíc mělo resortu ušetřit 700 miliard korun. O tom pochybovala nezaměstnaná kuchařka Vlasta Nekvasilová. "To, co teďka nastalo v rámci toho nového systému, to se přeci natolik prodražilo, že to nemůže dělat žádné úspory," podotkla. "To si myslím, že je děs."
"Ona je jedna věc si něco myslet, paní Nekvasilová, a druhá si něco ověřit," vrátil kuchařce ministr. "Na webu ministerstva financí jste si například mohla přečíst, kolik peněz to ušetřilo."
Peníze nechodí včas, úředníci nic nevědí
Kromě chaosu ve stávajícím systému vyplácení dávek si někteří diskutující za veřejnost stěžovali, že dochází ke zpoždění vyplácení dávek. S tím souhlasil i náměstek generálního ředitele Úřadu práce Martin Žárský, nikdy prý ale věc nezajde tak daleko, že by se porušoval zákon. "Držíme se rámce zákonem stanoveného měsíce," uvedl Žárský. "Zavedením nových systémů se to přirozeně mohlo zpozdit, ale nesmělo to v žádném případě překročit zákonnou dobu do konce měsíce - a to se ani nestalo."
Kde se peníze nacházejí a kdy dorazí, ale zřejmě nikdo neví. Nebo to tak alespoň vypadá na příslušných úřadech. "Ti lidé tam nevědí, co mají říkat. Řeknou: dávka někde visí, nevíme kde, nevyznáme se v tom, mějte strpení, každým dnem to přijde. Ale nikdo nic neví," stěžovala si Nekvasilová. Žárský jí odporoval - personál je podle něj na vše řádně proškolený.
Vykořisťují vás? Dobře, pošleme tam plošnou kontrolu
Kromě pravidel pro zdravotně postižené nebo sociálně znevýhodněné se mění pravidla také pro nezaměstnané. Nově například dostane menší příspěvek člověk, který podá výpověď, než ten, kterého z práce vyhodí. "To je přeci fér," dušoval se Drábek. "Lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou ve své práci skončit, přece logicky musejí pobírat méně peněz než ti, které zaměstnavatel propustí."
Podle Nekvasilové toto opatření diskriminuje ty zaměstnance, které zaměstnavatel šikanoval. Argumentovala případem ze svého regionu, ze Znojemska. Je tam prý tak málo práce, že lidé berou cokoliv od kohokoliv. "Je tam tolik lidí a tak málo práce, že po sobě lidi nechají klidně i šlapat a dupat, plazí se zaměstnavatelům u nohou, jen aby měli práci," líčila plamenně. Zaměstnavatelé tam prý standardně porušují zákon tak, aby mohli pracovní síly co nejlépe využít za co nejmenší peníze.
"Když krade soused, neznamená to, že musím krást také," odvětil Drábek. "A co jste tím chtěl jako říct," odvětila ministrovi chladně nezaměstnaná žena, dostalo se jí od něj poučení i konkrétního slibu: "Dokud se nedá jasně najevo, že je lepší chovat se podle zákona, než se tak nechovat, tak si tady budeme všichni pořád dokolečka stěžovat, ale nic se nestane. Jestliže je to na Znojemsku standard, tak požádám oblastní inspektorát v Brně, aby namátkově vybral šest zaměstnavatelů a poslal tam kontrolu. Pokud se u většiny z nich prokáže, že tohle dělají, udělá se plošná masivní kontrola na Znojemsku a zkrátka se to vymýtí."
Soukromé firmy že "rejžují" na veřejné službě? Ani náhodou
Ministr Drábek rovněž popřel, že by nová povinnost pro dlouhodobě nezaměstnané jít vykonávat veřejné práce měla být hlavně byznysem pro soukromé firmy. "Žádná soukromá firma zřizovat příležitosti pro veřejnou službu nemůže, to se týká jenom státních firem, krajských, obecních nebo neziskových s veřejným zájmem. Žádný komerční subjekt se přihlásit nemůže," zdůraznil.
Kromě ministra a zmiňovaných diskutérů v pořadu promluvili také ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové Martin Horák, Jan Hutař z Národní rady zdravotně postižených a Jarmila Vrběcká, nezaměstnaná lékařka samoživitelka, která se dlouhodobě starala o těžce nemocného bratra.
Dr. Ing. Jaromír Drábek
Sledujeme pořad Máte slovo:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: par
