Holešovská výzva, z jejíž iniciativy vznikla Národní rada, dokázala tento týden ve čtvrtek na demonstrace v několika českých městech dostat tisíce lidí. Lidé z Holešovské výzvy, jak uvádějí na svém webu, jsou lidé různých profesí, politických názorů a spojuje je přání žít v zemi, kde zákony platí pro všechny stejně. Svolávají se pomocí sociálních sítí či ozvučených aut. Jak bylo vidět na čtvrteční akci, stoupence má výzva mezi všemi věkovými kategoriemi. Co si o akcích myslí dva muži opačného politického spektra?
Psali jsme:
„Jsem rád, že se na čtvrteční demonstrace ptáte. My jsme měli sněmovnu a tak jsem se, zcela naivně, domníval, že se něco dozvím alespoň z TV zpravodajství. Takřka marně, pochopitelně. A tak jsem zvláště u veřejnoprávní TV získal pocit, že jsem se vrátil do dob dávno minulých. Tehdy se pokud možno zcela pomíjely protestní akce v režii disidentů, probíhající většinou na Václavském náměstí. My starší si jistě vzpomínáme na maximálně strohé informace o hrstce oportunistů a přisluhovačů Západu, kteří za minimálního zájmu občanů... A pak hned následovaly podstatně závažnější a radostnější informace typu: co Moskva, co rozhodl ústřední výbor, jak velkou dýni vypěstovali pionýři v Uzbekistánu, jak a kde nějaký hrdina socialistické práce plní plán,“ zareagoval pro ParlamentníListy.cz poslanec ČSSD a primář na Bulovce Jiří Koskuba.
A dodal, že s veškerou úctou, měl a má velmi silný pocit, že jsme v zemi dokončili cestu v kruhu.
Fotogalerie: - Ať vládne lid
Koskuba: Kam se ztratila vůle otevřeně informovat? Zase jsme se vrátili zpět?
„Po takřka 22 letech jsme se vrátili zase tam, odkud jsme vyšli. Alespoň v tomto punktu. Nelze již nevidět, že právě některá a mocná média, tak ráda kritizující a paušalizující třeba právě politiky, zcela ztratila vůli otevřeně informovat o tom, co se v zemi děje. Položme si proto otázku: kde je jejich i ve spacácích vybojovaná nezávislost? Slušnost mi nedovoluje odpovědět. Nemíním kritizovat stanice soukromé. Ty si žádnými poplatky neplatíme a smiřuji se s tím, že zpravodajství některých z nich se čím dál více blíži pouhé „černé kronice“. Pominu-li informace o osudu jisté zpěvačky. Možná to lidé chtějí. Nevím. Ale u ČT jsem očekával daleko větší zájem. Větší, než třeba o demontraci části pražských taxikářů proti jejich kolegům, které pro solidnost a únosnou cenu sám občas po páně Stanjurových nočních jednání sněmovny využívám. Kupodivu nikdo je, jako odbory, neosočoval z toho, že si berou nějaká rukojmí. Bylo by to objektivní, bylo by to profesionální od té televize. A nedovolilo by mi to pokládat si otázku – komu vlastně slouží? Kdo to zařídil a možná i platí? Podstatné je, že lidé vyšli a nejen v Praze,“ myslí si Koskuba.
Psali jsme:
S politováním pak konstatoval, že ještě dopoledne v pátek neměl příliš podrobnější informace.
„To, co jsem zachytil, mi ale udělalo radost. Svým způsobem smutnou radost, byť to zní sebepitoměji. Lituji však každého, kdo si bude myslet, že toto říkám jenom proto, že jsem z opozice. Ačkoliv si kroutím již druhý rok další služby vlasti, to přece neznamená, že naprosto každý zde musí zblbnout či ztratit schopnost samostatně uvažovat. Jistě, v tomto směru je zdejší prostředí velmi nakažlivé až infekční. Ale tu a tam se nenakazit dá. Nebudu vás ani moc přesvědčovat, že při hlasování o další nedůvěře vlády mé „ano“ je jen tupým projevem stranické disciplíny. Nicméně ono to samotné hlasování vůbec není potřebné, kdyby u nás vládla soudnost. Tato vláda prostě žádnou důvěru nemá. Ani mít nemůže. A je naprosto fuk, jak za týden hlasování dopadne. Je to tedy její vlastní problém a měla by konat sama,“ připomněl dál Jiří Koskuba v komentáři pro ParlamentníListy.cz.
Podle něj těch lidí včera, kteří vlastně vyjádřili podobný pohled, bylo na pohodlné Čechy i Moravany a Slezany až dost. A připomíná blížící se 3. hlasování o nedůvěře vládě.
Psali jsme:
„Velmi si vážím protestujících. Za to, že se konečně vůbec zvedli z pohovek a šli. Jen doma či u piva nadávat prostě nestačí. A že byli slušní. Jak se na kulturní národ sluší a patří. A že taky jediným možným řešením problémů, zvláště v důsledku nevhodně nastavených reforem, jsou nové volby. Mezi námi, ono to ani pro samotnou opozici není zase tak ideální situace. Nepřizná to, pochopitelně. Bylo by přímo hloupé nevědět, že po letech těžkých omylů (bohužel, i našich) a hlavně přímo zlodějen, není státní kasa zrovna v ideální kondici. Doma i v EU. A to se z nás dřou korunky čím dál bezohledněji. Kam tedy vlastně mizí? Pan ministr financí Kalousek mi jistě promine, ale on sám naprosto jako hlavní reformátor pohořel. Jak vidno z ulic, nejen z mého čistě subjektivního pohledu. A to si přiznejme, že rozhodně nejde o žádného hlupáka. Je to velký hráč, to musíme uznat. Jenom nejde poznat, kdy zrovna výjimečně hraje fér a kdy blafuje,“ podotýká Jiří Koskuba.
I "oranžoví" musí počítat s tím, že může přijít střídání ve vládních lavicích
A připouští to, že i „oranžovým“ nezbývá, než zbystřit a chystat se vážně k tomu, že by se mohlo ve vládních lavicích střídat. „A stane-li se, konkrétními výsledky pak politicky „zničit“ právě věčnou účast pana Kalouska v první pětce na ledě. Převzít vládní zodpovědnost není žádná legrace. Nejde-li jenom o tu židli, a s ní spojené a ohonorované následné vazby. Jistě, třeba pan Hala by po místě ministra dopravy okamžitě skočil. Ale nejen ti lidé v ulicích již budou po všech prodělaných zklamáních daleko pozornější. A přísnější. Sliby, jako 13. důchod, šrotovné či pastelkovné je těžko přesvědčí. Obávám se, že budou chtít slyšet jasné, stručné a srozumitelné návrhy řešení. Nemaloval bych si tedy nic moc zrovna na růžovo. Ale ani oranžově. Bude to ještě makačka,“ myslí si Koskuba.
Psali jsme:
A připomíná, že i naši sousedi, dříve bratři, to zvládli. I oni jen s vágním zájmem médií. „Proto nejen já velice uvítám, když naši nejvyšší dokončí vnitrostranická vzájemná škádlení, a dokonce dohady přes média (což není zrovna profesionální) a začnou opravdu makat na tom, co lidem nabídnout. Dlouhá politická kariéra, prašulky spolustraníkům či pouze známé jméno již možná stačit nebude. A když, tak jen ke zvolení. Ale co pak dál ve vytouženém křesle? Pak se uvidí, kdo na to má. Je opravdu potřeba mnohé změnit. Bude to stejně bolet. Sir Winston Churchill to taky neměl lehké, když Britům slibil jen slzy, pot a dokonce krev. Ale rozhodně snazší, než dnešní politická reprezentace. Jemu totiž nejen Angličané věřili. Je na čase i u nás přestat žvanit a rychle začít hledat,“ uzavřel komentář aktuálních událostí uplynulých dnů Jiří Koskuba.
Psali jsme:
Kubera: Ty protesty mně nevadí, ale spíš je potřeba kultivovat politické strany
Senátor Jaroslav Kubera přiznal, že iniciativy kolem Holešovské výzvy sleduje od počátku - a nijak je nekritizuje. "Ti lidé mají plné právo se vzbouřit proti tomu, co se jim nelíbí. Ovšem když jsem viděl v Hydeparku toho hlavního vůdce Slávka Popelku, který to bezesporu myslí opravdu dobře a upřímně, ale nemá příliš představu, co konrétně nabídnout, pochopil jsem,že důležitjěší je, donutit lidi hlavně zdravě myslet. Víte, já jsem taky naštvaný kolikrát 50 krát denně ale vím už, že rychlá myšlenka je sice dobrá, ale má tolik nedomyšlených otázek a oblastí, že je vlastně nepoužitelná. A to je případ zřejmě i té Holešovské výzvy - a no, lidé jsou naštvaní a první, co je napadne, je se proti tomu postavit a shodit to - jenže nemají, podle toho, co jsem měl možnost vidět i v tom pořadu, konkrétní řešení. Navíc ta myšlenka, že se různá hnutí a organizace spojí a půjdou vedle sebe do nějakého boje, je nesmysl - vždyť už jsme viděli, když měli tu konferenci, jak se rozhádali - a to se dá čekat i do budoucna. Ty organizace se prostě budou chtít zviditelnit jedna víc, jedna si bude chtít přiznat větší zásluhy, získat třeba i nějaké finanační prostředky - a na tom to může skončit," říká v komnetáři pro ParlamentníListy.cz Kubera.
A dodává, že by si měl Slávek Popelka zřejmě asi něco přečíst o Francouzské revoluci, ujasnit si, co všechno takový vyvolaný vývoj vyžaduje a zahrnuje.
"Myslím, že by se tady nějaké svržení vlády nelíbilo asi ani Evropské unii - nevím, jak by se k tomu stavěla.Bohužel, musím říct, že spíše než Holešovská výzva mě děsí to, jak intezívní jednání probíhají v USA ohledně možného útoku na Írán. Ono je to sice daleko, ale lidé si zřejmě u nás neumějí představit, jaké následky by to pro nás mohlo mít - a proti tomu jsou nějaké demonstrace tady úplně nepodstatné," uzvařel Jaroslav Kubera.
Fotogalerie: - Před Českou televizí
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Alena Hechtová
