„Naprostá nehoráznost požadavků se pro mne projevila především v nárocích „literárních časopisů“, neboť ve světě medií a časopisů zvlášť se po pětadvaceti letech trochu orientuji,“ píše Doležal s tím, že je neuvěřitelné, jak se tzv. živá kultura staví nad tu komerční, tu, která zajímá víc lidí.

Úspěšný umělec nežebrá

„Nadřazenost a arogance „živých kulturistů“ je nebetyčná. Mezi literárním a společenským časopisem není žádný rozdíl v jejich „kulturnosti“ - oba jsou součástí verbální kultury. Ty společenské (velkonákladové) mají pro formování verbální kultury větší význam, protože oslovují více čtenářů,“ doplnil novinář s tím, že tito lidé si nárokují možnost živit se živou kulturou na náklady státu.