V praxi tak roste počet těch, kteří z tisíců dnes naspoří jen stokoruny. V loňském roce se ve stejném průzkumu k neschopnosti ušetřit nějakou tu korunu přihlásilo 38 procent lidí, dnes jen třiatřicet procent.
Jsme schopni šetřit čím dál míň
To by mohla být dobrá zpráva, má však své ale... Tím je, že se lidé schopní šetřit propadají z vyšších pater do nižších. V praxi tak rapidně vzrostl oproti loňskému roku počet lidí, kteří jsou schopni ušetřit něco mezi nulou a dva a půl tisíci korunami.
Zatímco v roce 2011 byl podíl těchto lidí na celku čtrnáct procent, letos už jich je rovněž třetina, tedy tři a třicet procent. Z devíti na sedm procent pak podle průzkumu poklesl počet lidí se schopností uspořit částky mezi dva a půl tisíci a pěti tisíci korunami měsíčně.
Ještě k většímu úbytku došlo v kategorii těch, jimž nedělalo problém dát si měsíčně stranou pět až sedm a půl tisíce korun. Tady se podíl snížil z dvanácti procent populace na šest procent. Bez pohybu tak zůstala jen kategorie šťastlivců, kteří si na strýčka příhodu dávají stranou sedm a půl tisíce korun a více. Těch je tak jako v loňském roce sedm procent.
Dovolená u moře? Pro mnohé luxus
Podle společnosti Home Credit se na posunech ve schopnosti šetřit podepisují rostoucí ceny nutných výdajů a inflace, která v únoru vzrostla na 3,7 procenta.
„Lidé bez úspor a s napjatým rozpočtem jsou rizikovou skupinou, protože při jakémkoliv výpadku příjmů nedokáží hradit běžné výdaje, jakým jsou nájemné nebo inkaso,“ konstatoval v souvislosti s výsledky průzkumu hlavní analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Slováci jsou na tom ještě hůř
„Každoroční dovolená u moře nebo nákladnější koníčky jsou pro tyto lidi nedosažitelným luxusem,“ dodal analytik. Horší situace než u nás je podle průzkumu na Slovensku, kde měsíčně ani euro (asi 24,5 Kč) neušetří 42 procent dotázaných. K tomu Kozub poznamenal, že Slovensku se sice podle ekonomických čísel daří lépe, ovšem na reálnou situaci domácností to nemá vliv.
A důvody? Stejné jako v Česku. Nominální růst mezd zde navíc stírá inflace ještě vyšší než u nás. Ta například v listopadu loňského roku na Slovensku dosahovala 4,6 procenta.
Psali jsme:
Ekonomy to nepřekvapuje. Normálka
Ač se to může zdát neuvěřitelné, uvedená čísla, která mimochodem nejsou oficiální statistikou, žádná taková ani není, nechávají ekonomy v klidu.
„Žádná taková oficiální statistika v oblasti, kterou zkoumala zmíněná společnost, neexistuje. Ale každopádně když se podíváte na vývoj a jaký příjem má určité procento lidí, pak je jasné, že skutečně kolem těch pětadvaceti procent lidí skutečně neušetří nic,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz exministr financí za ČSSD a dnes hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Ono je to vidět například na penzijním připojištění. U nás pomalu každý má penzijní připojištění, ale průměrná investovaná částka osciluje mezi čtyřmi pěti stovkami, což je směšné z hlediska toho, aby to hrálo roli z hlediska podpory ve stáří,“ konstatoval ekonom.
Pořád máme málo důchodců na dávkách
A je taková situace alarmující? „Já na tom nic dramatického nevidím. Odpovídá to příjmovému rozložení v naší společnosti a takováto situace je tu pořád. Prostě jsme v situaci, kdy nemáme dostatečně silnou střední třídu a poměrně velká část společnosti není schopna vytvořit systematické úspory,“ popisuje Mertlík.
Z čehož podle něj plyne následná závislost lidí ve stáří na státu. „Naštěstí důchodců, kteří pobírají navíc sociální dávky, máme u nás málo na rozdíl od západních států,“ dodal ekonom. K tomu ovšem podotkl, že v budoucnu se v tomto západním zemím přiblížíme.
Chudých málo, těch s chudobou za zády hodně
Mertlík současně poukázal na dlouhodobý trend, kdy u nás podle statistik nemáme ani deset procent lidí pod hranicí chudoby, což je skvělé číslo. Ovšem proti jiným zemím máme velmi vysoké procento těch lidí, kteří mohou velmi snadno pod onu hranici klesnout.
„To tady nicméně máme řadu let a ta situace se byť velmi pomalu, ale zlepšuje,“ míní Mertlík a dodává: „Prostě jsme pořád relativně chudá společnost. A ta čísla to odráží.“
Holt nejsme Německo
Obdobně situaci vidí i častá kritička různých vládních opatření, ředitelka společnosti Next Finance, Markéta Šichtařová. „Tohle je v podstatě normál,“ reagovala pro ParlamentníListy.cz. Podle ní je vysvětlení dvojí.
Poukazuje na to, že naproti vyspělým zemím, jako je třeba Německo, máme nižší HDP na hlavu a na druhou stranu je u nás v poměru k HDP vyšší cenová hladina. „Zkrátka kupní síla Čechů je nižší než kupní síla Němců,“ vysvětlila Šichtařová.
Německé ceny, ale české HDP
Podle ní jde o logickou věc. „Je to logická věc ve všech těch zemích, které dlouhodobě dohání Německo. Tím, že s ním tak prudce obchodujeme, přenáší se v podstatě jeho ceny k nám. Tím se blížíme cenové hladině Německa mnohem rychleji, než oním hrubým domácím produktem na hlavu. A z toho nutně musí vycházet, že lidé mají malou kupní sílu a nejsou schopni ušetřit tolik,“ dodala Šichtařová.
K tomu je nutno připočítat krizi, kdy se technicky vzato podle ekonomky nacházíme v recesi a je jasné, že ještě řadu měsíců bude situace s úsporami Čechů horší. “Zlepšovat se to bude nejdříve od příštího roku,“ dodala ekonomka.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
