„Věřím tomu, že český národ si zaslouží lepší reputaci,“ prohlásil v roce 1996 spisovatel Paul J. Polansky v rozhovoru s Petrem Pithartem. Prvně jmenovaný je autorem knihy Bouře, v níž naznačil, že příbuzný prvního českého prezidenta Václava Havla získal udáním nacistům akcie filmových studií na Barrandově a že rodiče Karla Schwarzenberga využívali na lesní práce za protektorátu Čech a Moravy vězně z tábora Lety u Písku.

Konspirativní setkání

Ostatně rozhovor s Američanem Polanskym zveřejnil Petr Pithart v měsíčníku Přítomnost v roce 1996. Později se z něj stal předseda Senátu. A co o schůzce s Polanskym dnes říká?

„Dal si se mnou schůzku a trval na úplně diskrétním setkání. Prý chtěl mít jistotu, že o něm nikdo nebude vědět. Sešli jsme se na okraji Prahy v nějaké hospodě. Už si to moc nepamatuju, ale měl nejspíš pocit ohrožení a nechtěl, aby někdo věděl, že jsme se setkali. Vyprávěl mi o sobě, o svých vzdálených českých kořenech. Hlásil se k nějakému husitskému hejtmanovi. Pak mi řekl, že se začal věnovat genealogii, specielně amerických Čechů, začal sem stále častěji jezdit a obeznamovat se s archivy a archiváři. Potom jednou, prý hledaje úplně něco jiného, protože, jestli se nemýlím, tak právě z Let měla odjet první organizovaná skupina emigrantů do Ameriky, v matrice narazil na dlouhé seznamy zemřelých Romů, což ho pro něj nečekaně vrhlo do této problematiky,“ začíná vyprávět pro ParlamentníListy.cz Petr Pithart.

A pokračuje: „On neměl v prvním plánu úmysl zkoumat romský holocaust. Na to narazil náhodou. No a pak mi říkal, že se už tady nikomu nedá věřit, a že jsem jediný, komu ještě věří. No, a začal mi vyprávět, jak se mu v jednu chvíli archivy zavřely. Měl tam už i známé, vybudované vztahy, což nejspíš u genealogů musí být, aby vycházeli dobře s archiváři. Jinak by to měli těžké. Speciálně snad Třeboňský archiv. Spojoval to s tím, co objevil a o čem nejspíš už tehdy začal psát. Měl pocit, že to je akce, která nemůže být nekoordinovaná, protože se zavřením archivů se nesetkal na jednom místě, ale všude. To jsou ovšem jeho dedukce, o kterých se rozepisuje ve svých knihách, které jsem nečetl. K tomu se vyjadřovat nechci, protože o tom nic nevím“, dodal.

Delikátní detaily

Když se ho ParlamentníListy.cz zeptaly na informace ohledně Havla a Schwarzenberga, odvětil: „Bouři jsem nečetl, ale vím o existenci té knihy. Tenkrát mě celá jeho historie rozrušila, protože jsem v jeho osobním i profesním příběhu nenašel nic nevěrohodného. Prostě jsem uvěřil, že to tak bylo. Že se před někým, kdo se zajímá o choulostivou problematiku, přibouchnou dveře, mě rozhořčilo,“ sdělil dál Pithart. Jeho tehdejší článek o Polanském je opatřen titulkem "Persona non grata".