Počet insolvenčních návrhů u firem a podnikatelů vzrostl za prvních šest měsíců roku 2013 proti loňskému pololetí téměř o 33 procent. Nejvíce insolvenčních návrhů je přitom podáváno v oblasti stavebnictví, velkoobchodu a maloobchodu, pohostinství a sektoru služeb v oblasti nemovitostí. V některých regionech jsou proto tato čísla velmi alarmující.
Nejčastěji se ocitají v insolvenci firmy na jihu Moravy
„Stejně jako v červnu 2012 je nejvyšší počet insolvencí na 1000 registrovaných firem v Jihomoravském kraji. Druhý v pořadí je Moravskoslezský kraj. Praha si polepšila a posunula se z druhé příčky v pololetí 2012 na čtvrtou pozici. Nejlépe si stejně jako v minulých letech stojí Středočeský kraj, kde je dlouhodobě počet insolvencí na 1000 registrovaných firem nejnižší,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Miloslava Osvaldová ze společnosti Creditreform.
Psali jsme:
Když se dostaneme ke konkrétním číslům, pak ta vypovídají o tom, že letos v červnu bylo podáno v Česku celkem 2783 insolvenčních návrhů. Z toho bylo 446 insolvencí u právnických osob a podnikatelů, 384 u nepodnikajících živnostníků a 1953 u spotřebitelů.
Rostou dál i počty konkurzů
Nutno dodat, že způsobem řešení úpadku firem je ale také konkurz nebo reorganizace. A i počty konkurzů rostou. Za období leden až červen 2013 to je oproti předchozímu roku nárůst o 19 procent. Pokud jde o živnostenské firmy v konkurzu, tak tam hovoří společnost Creditreform o nárůstu oproti loňsku až o 40 procent! Vyjádřeno přesnými čísly, konkurzů bylo v červnu 2013 v Česku prohlášeno 167, z toho počet konkurzů živnostníků ukazoval číslici 52. Ani tady asi nepřekvapí, že nejvíce konkurzů bylo v červnu prohlášeno opět v odvětví velkoobchodu, maloobchodu a stavebnictví.
|
Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny. Druhým zmiňovaným způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Předpokladem pro povolení reorganizace je, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň milion korun. Druhým kritériem pro povolení reorganizace je, že firma musí mít minimálně 100 zaměstnanců. |
Dominový efekt se odráží i na dluzích lidí v regionech
Jelikož ekonomika funguje na principech spojených nádob nebo jistého dominového efektu, je logické, že tento trend se bude odrážet i v jiných oblastech. Společně s narůstajícím počtem firem v insolvenci, který se liší dle různých regionů, se dá tak například očekávat to, že dál bude pokračovat rozdílnost míry zadluženosti lidí podle regionu, v kterém žijí. Přicházejí totiž v důsledku takovéhoto vývoje o zaměstnání a příjmy, se kterými třeba kalkulovali pro splácení závazků.
I proto se insolvence odráží dále na počtu žádostí o oddlužení. To se může uskutečnit buď formou zpeněžení majetku dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během pěti let splatit věřitelům alespoň 30 procent dluhu.
Psali jsme:
Není tak bez zajímavosti, že v červnu 2013 požádalo o oddlužení formou splátkového kalendáře v Česku celkem 2245 osob. Ze všech žádostí bylo oddlužení nakonec soudem povoleno v 1652 případech. Oddlužení formou prodeje majetku využilo v červnu 43 dlužníků.
Věková struktura osob, u kterých bylo povoleno oddlužení, se oproti loňskému pololetí nijak výrazně nezměnila. Hlavní podíl žadatelů s povoleným oddlužením představuje skupina ve věkovém rozpětí 31 – 40 let. Následuje skupina ve věku 41 – 50 let. Nejnižší zastoupení v rámci osob žádajících o oddlužení mají mladí lidé do 30 let a důchodci.
Navyšuje se i výše vymáhaných pohledávek
Oddlužení by mělo pomoci lidem, kteří již jinak nejsou schopni platit své závazky a zničily by je exekuce, kterých je v Česku obrovské množství, navíc se denně navyšují. Vedle rostoucího počtu vyhlášených insolvencí, konkurzů, je pak na místě uvést i to, že se zvyšuje i u vymáhaných pohledávek také jejich výše.
Firmy si tak vzájemně dluží více peněz než v jiných letech.
„Výše průměrného dluhu po splatnosti se mezi firmami zvýšila. V roce 2012 si firmy u pohledávek do 200 tisíc korun průměrně dlužily 10.986 korun, což je o 1 918 korun více než v roce 2011,“ uvedla už počátkem letošního roku třetí u nás největší inkasní agentura B4B Inkasso (agentura zabývající se vymáháním pohledávek, pozn. red.). Údaje vycházely z takřka 18 tisíc případů, které firma v této kategorii vloni 2012 řešila.
S chudobou se Češi mnohdy perou, i když nejsou v insolvenci nebo bankrotu
I když nemusí lidé řešit dopady insolvence či konkurzu firmy a už vůbec ne třeba ani vlastní předlužení, exekuce a osobní bankroty, na hranici bídy v Česku žije i skoro pětina lidí, která je zaměstnaná. Ukazuje se, že „mít práci“ už nemusí být nejlepší zárukou, jak se bídě a chudobě vyhnout. Jak upozornil před několika dny deník Právo, téměř pětině českých zaměstnanců (18,2 procenta), kteří pracují a nejsou registrováni na úřadech práce, výplata na pokrytí životních nákladů nestačí. Patří tak podle metodiky Eurostatu mezi ty, jejichž mzda nedosahuje 14,5 tisíce hrubého měsíčně a jsou ohroženi chudobou. To, že nejde o specifikum jen naší republiky, dokazuje to, že v Evropě se už pro takové lidi razí nové označení – working poverty neboli chudí pracující.
Psali jsme:
|
Společnost Creditreform sleduje insolvenční rejstřík permanentně a své pravidelné analýzy o vývoji insolvencí v Česku i zahraničí zveřejňuje již několik let. Creditreform je mezinárodní skupinou poskytující svým zákazníkům hospodářské a kreditní informace, poskytuje služby inkasa pohledávek a také další služby v oblasti řízení rizik. Creditreform je přímo zastoupen v 23 evropských zemích a v Číně, celosvětově má 180 poboček a zaměstnává 4 500 pracovníků. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
