Před několika dny uvedly Britské listy, že exekutorské úřady a inkasní agentury v současné době prý vedou jednání s bankami, o tom, kdo dostane větší podíl dluhů k vymáhání. Pokud by to byla pravda, hrozilo by rozšiřování sociálního napětí a dalších problémů. Hypotéky totiž umožňují bydlet zejména rodinám s dětmi.
Háček je však v tom, že potvrzení informace, která se nese kuloáry již jako hotová věc a další rána pro lidi v Česku, se nedaří nikde získat. Banky jsou na slovo skoupé. Zda chystají nějaké změny, šalomounsky v odpovědích na otázky odsouvají stranou.
Banky o jakýchkoli připravovaných změnách nemluví....
„Co se týká zajištěných pohledávek, zejména hypoték, řeší je naše banka interním vymáháním. Informace o počtech těchto případů nejsou veřejné,“ uvedla na dotaz ParlamentníchListů.cz mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Psali jsme:
Česká spořitelna rovnou tvrzení, že by se připravovala nějaká změna ve vymáhání dluhů u hypotečních úvěrů, kategoricky vyvrátila. „Naše pohledávky u úvěrů jsou vymáhány podle standardních zákonných postupů. Mnohokrát jsme deklarovali klientský přístup, a to jak ve schvalování, tak i při splácení úvěru. Pokud je náš klient ve složité situaci, snažíme se v prvé řadě ve spolupráci s ním hledat řešení, které by mu pomohlo problematické období překlenout,“ reagovala Tereza Fořtová z tiskového oddělení této bankovní instituce.
Která z těchto stran je vám sympatická? (Výběr nových a menších stran kandidujících do EP)Anketa
To, že by se otevíralo další pole pro rozšíření aktivit vymáhacích agentur, popírá i mluvčí Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková. „V souvislosti s vaším dotazem jsem zjišťovala u našich členů, zda někde zaznamenali v tomto směru posun či snahy o to, vymáhat dluhy tohoto charakteru ve větším objemu. Nikdo to však nepotvrdil,“ sdělila Tatýrková ParlamentnímListům.cz.
Jde tedy o pouhou fámu?
Díky hypotékám a úvěrům na bydlení bydlí v současnosti v Česku několik statisíců rodin. Například před šesti lety, v roce 2008 (tedy ještě před počátkem hospodářské krize), bylo jen za červen uzavřeno podle údajů FINCENTRA 10 787 hypotéčních smluv v celkovém objemu 18,7 miliard korun. V dalším pololetí stejného roku tempo pokračovalo měsíčně nárůstem dalších 6 až 7 tisíců nových hypoték a úvěrů.
Jenomže – krize zasáhla i naši republiku – a jak není žádným tajemstvím, Češi mají problémy splácet i podstatně nižší částky, které si půjčí. Navíc – mnohdy ani tempo jejich růstu příjmů nepokračuje tak, jak si mnozí před několika lety mysleli.
Již po dvou letech, co se americká hypoteční krize projevila, i v Česku došlo k poklesu cen nemovitostí a nárůstu počtu lidí, kteří na splácení hypoték neměli. Zpočátku byly banky shovívavé, snažily se vše řešit vyjednáváním. Již v roce 2010 však informovaly například Hospodářské noviny o tom, že se banky rozhodly řešit bobtnající problém nucenými dražbami.
Již před čtyřmi roky se připustilo, že bude docházet k většímu počtu dražeb
A již tehdy padlo varování o tom, že počet nedobrovolných dražeb bytů a domů bude s největší pravděpodobností významně přibývat. Vedle České spořitelny, která tímto způsobem řešila například v roce 2010 už zhruba patnáct případů měsíčně, s ním začala o rok později i Hypoteční banka. V prosinci 2011 poslala do nucené dražby první tři nemovitosti a dalších sedm v lednu a únoru 2012. Testovala si tak zájem kupujících, který jí měl napovědět, v jaké razanci bude možné prý tento způsob realizace zástav využívat. Navíc – již na sklonku roku 2011 - nebylo tajemstvím, že se na nedobrovolné dražby chystaly i další banky - například GE Money Bank, Raiffeisenbank či UniCredit Bank.
Psali jsme:
Česká spořitelna tehdy prostřednictvím jedné ze zaměstnankyň tiskového oddělení připustila již, že banka předpokládala, že počet případů řešených nucenou dražbou by se mohl pohybovat kolem pětadvaceti měsíčně. Banky tuto cestu zvolily proto, poněvadž se ukázalo, že většina neplatičů nedokázala své nemovitosti sama prodat a odprodej těchto pohledávek třetím stranám byl pro ně (banky) nevýhodný.
Bylo potřeba přitvrdit. Stačilo to, nebo přijde další vlna? Zatím jde jen o spekulace...
I dražebníci od roku 2011 hovořili o tom, že dojde velice pravděpodobně k nárůstu dražeb nemovitostí kvůli nesplácení hypoték. Jak ParlamentníListy.cz zjistily, i když se odhady nemýlily, to, jak velký podíl v nucených dražbách hraje nesplácení hypoték, určit ale jednoznačně nejde. „Prodáváme i nemovitosti z různých dalších důvodů předlužení. Přesné detaily důvodů lze pak hledat na Centrální adrese, kterou provozuje Česká pošta k evidenci nedobrovolných dražeb,“ uvedl pro Parlamentnílisty.cz ředitel agentury, která se zabývá obchodem s realitami i dražbami, Ivo Gavlas.
Psali jsme:
Není tedy divu, že černé výhledy ohledně vymáhání dluhů za hypotéky, které jsou podepřené rostoucími počty lidí, co nezvládají dluhy, přicházejí. Vysoký počet problematických hypoték navíc nutí i banky přísněji posuzovat zájemce o hypotéku, stejně jako přestat snižovat úroky hypoték.
Jde o miliardy. A taky tisíce lidí, včetně rodin s dětmi
Průměrná výše hypotéky a úvěrů na bydlení se při tom u nás pohybuje mezi 1,4 až 1,7 milionu korun. Nesplácených je podle posledních údajů zpracovaných serverem Hypoindex.cz podle dat ČNB zhruba 5,16 procent.
Obavy z toho, jak moc se všechna tato fakta mohou odrazit nejen na trhu s nemovistostmi, ale i na sociální situaci mnohých, z kterých se mohou stát v důsledku toho bezdomovci, nejsou asi zcela mimo. V konečném součtu jde totiž o tisíce lidí, často o rodiny s dětmi, které příliš možností, jak mít vlastní bydlení, neměly.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
