Začátek nového roku ještě zvýšil chmury na tváří těch, kteří hledají práci nebo se důvodně obávají její ztráty. Lednová nezaměstnanost 585 809 lidí je vůbec nejvyšší od roku 1993.
Nezaměstnanost jako hrozbu si uvědomovala ODS už před volbami v roce 2010, a tak na základě doporučení Ekonomické skupiny odborníků představila sadu opatření zlepšujících podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele. Tato opatření měla vytvořit za jeden rok prostor pro vznik až 170 tisíc nových pracovních míst v soukromém sektoru. ODS přitom vycházela z celosvětových zkušeností, podle nichž je nezaměstnanost tím nižší, čím pružnější je trh práce. A protože pracovní místa vytváří hlavně soukromý sektor, chtěla motivovat firmy k jejich nabízení a udržení.
Na nízkokvalifikované skupiny doléhá příliš vysoké zdanění práce
Právě nepružný trh práce je vedle stagnující či klesající ekonomiky uváděn jako jeden z důvodů vysoké nezaměstnanosti. „Určitou roli to sehrává, ale je velmi složité říct, co je ta optimální pružnost trhu práce. Snížená pružnost tady existuje a hlavně se s ní potýkají lidé s nižším vzděláním nebo s kratší pracovní zkušeností, kteří jsou na trhu práce mnohem hůře umístitelní. V Česku je příliš vysoké zdanění práce, které potom doléhá na ty nízkokvalifikované skupiny jako velká bariéra jejich zaměstnávání,“ říká pro ParlamentníListy.cz ekonom Jiří Rusnok.
Psali jsme:
Hlavním faktorem způsobujícím vysokou nezaměstnanost jsou však podle bývalého ministra financí i ministra průmyslu a obchodu makroekonomické důvody, tedy přetrvávající recese, případně stagnace ekonomiky. „Když ekonomika neroste, nebo dokonce klesá, tak pracovní místa ubývají. Zaměstnavatelé se snaží být velmi opatrní a i když mají dočasně nějaké zakázky, tak se radši snaží využít maximálně své stávající zaměstnance než nabírat nové. Těch je totiž velmi těžké se zbavovat, když zakázky zase opadnou, pokud nebyli najati právě jen na ty dočasné,“ vysvětluje Jiří Rusnok.
Roste spotřeba dováženého zboží, domácí výroba se tak snižuje
Pružnost trhu práce jako faktor nezaměstnanosti nepokládá za příliš významný poslanec KSČM Miroslav Opálka, místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku. „Mnohem významnější vliv má národohospodářská politika, která vede k tomu, že se čím dál více zboží dováží ze zahraničí a spotřeba domácí výroby se snižuje. A když klesá spotřeba, tak klesá zaměstnanost. Ten problém je třeba prvořadě řešit tak, aby rostl nákup z domácí výroby,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Miroslav Opálka.
Nejvíce varující při pohledu na rostoucí nezaměstnanost je skutečnost, že se domácí trh práce nestačil vzpamatovat z recese, která postihla českou ekonomiku v roce 2009 jako důsledek světové finanční krize. Mnoho z tehdy propuštěných lidí nenašlo od té doby stálé zaměstnání, a tak se původně krátkodobá, cyklická nezaměstnanost přeměnila v dlouhodobou, tedy strukturální nezaměstnanost.
Hrozí patálie, že mladí nezískají potřebné pracovní návyky
„To je skutečně fakt, že u nás je velkým problémem zejména ta dlouhodobá nezaměstnanost velké části nezaměstnaných, což je dáno různými strukturálními problémy, jejich vzdělanosti i připraveností na dnešní potřeby trhu práce. Lidé tu šanci dlouhodobě nedostali. Stát by proto měl sehrát významnou roli v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a měl by nějakým způsobem možnosti pro zaměstnávání těchto lidí podpořit,“ domnívá se ekonom Jiří Rusnok.
Zaměřil by pozornost především na ty, u nichž hrozí nebezpečí, že by se jim pracovní návyky nemusely vůbec dostat do krve. „V případě mladých lidí, pokud to jsou třeba absolventi, tak by bylo záhodno rozjet nějaký systém stáží, získávání zkušeností, který by stát výrazně dotoval, aby tam skutečně nevznikal fatální problém, že se u těchto lidí nevytvoří pracovní návyky. To je pak velká patálie do budoucna, takže bez státu se to rozhodně neobejde,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Jiří Rusnok.
Ze tří ohrožených skupin nelze na trhu práce žádnou upřednostňovat
„Na trhu práce jsou tři ohrožené skupiny. Mladí lidé bez praxe, zdravotně postižení a lidé v předdůchodovém věku. Když na trhu práce upřednostňujete některou z těchto skupin, tak vytlačujete ty zbylé dvě. Zabývat se jenom jednotlivými skupinami by nebylo produktivní, protože je třeba obecně zvedat počet pracovních příležitostí,“ poznamenává poslanec Miroslav Opálka s tím, že v České republice jde o stejný trend rostoucí nezaměstnanosti jako v celé Evropě, jen je zatím v nižších číslech.
A ta nižší čísla jsou mnohdy zavádějící, protože nezaměstnanost by ve skutečnosti byla v Česku reálně vyšší. „Za poslední období máme přes půl milionu lidí v předčasných důchodech, takže tam se skrývá nezaměstnanost tím, že lidé z té evidence odcházejí s možností předčasného důchodu. No a pak máme téměř milion lidí jako OSVČ, a ti nám odešli možná z jedné třetiny jako švarcsystém, takže i tam se skrývá určitý pokles pracovních příležitostí,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Miroslav Opálka.
Nezaměstnanost má snížit rozjezd sezonních prací a ústup recese
Nepříznivý vývoj ekonomiky dává tušit, že to ani překročením hranice 600 tisíc nezaměstnaných nemusí skončit. „Tak pesimistický bych nebyl. Počínaje dubnem se začne nezaměstnanost snižovat, protože se rozjedou různé sezonní práce, které vždy významně ovlivňují křivku nezaměstnanosti. A podle všech indicií by přece jen recese měla ve druhé polovině roku pomalu začít ustupovat, aspoň taková jsou zahraniční očekávání a komentáře, takže nejsem tak pesimistický,“ neobává se Jiří Rusnok, že by letošní nezaměstnanost měla atakovat tu rekordní z třicátých let.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
