Podle Luďka Niedermayera bylo zřejmě jen otázkou času, kdy vláda Petra Nečase, hledající, jak ušetřit další desítky miliard, podlehne pokušení sáhnout si na penze, na které dal loni stát 368 miliard korun, což je zhruba třetina rozpočtu. Výsledkem byl nejdříve návrh na zmrazení důchodů a posléze poněkud mírnější návrh na dočasnou změnu valorizačního rámce. Niedermayer ale soudí, že takový postup je od vlády špatný nápad.
„Při dnešních číslech se penzista s důchodem deset tisíc měsíčně bude na snižování schodku rozpočtu dočasně podílet ročně zhruba sumou 2500 korun a během tří let, kdy má toto opatření platit, tak přijde o relativně značnou sumu," připomíná Niedermayer s tím, že ale přitom nesmíme zapomenout, že hovoříme o více než dvou milionech lidí, kteří za svého života odvedli státu nemalé peníze a mnozí si už ve svém věku přivydělávat ani nemohou.
Ekonom je ale toho názoru, že i když ekonomika neroste, podmínky pro růst máme. „Poptávka po našich vývozech je stále dobrá, a pokud existují brzdy naší ekonomiky, jsou spíše domácí povahy,“ zdůrazňuje. Vláda se ale dle něj na druhou stranu jistě neztotožňuje s nešťastným výrokem vystresované vládní poslankyně, že „senioři se přizpůsobí“, neboť jsou na nízkou životní úroveň navyklí.
Možná jen podcenili naši ekonomickou realitu
„Proto existují jen dvě další možná vysvětlení: buď vláda hrubě podcenila naši ekonomickou realitu, když loni schvalovala naši penzijní reformu (která měla systém na léta dopředu stabilizovat), anebo si chce ´snadno´ prostě vylepšit situaci v rozpočtu,“ zamýšlí se dále nad postupy vlády Niedermayer a vypočítává: „První možnost naznačuje, že dočasné řešení s námi zůstane delší dobu, ta druhá se jeví jako poněkud cynický a neférový rozpočtový manévr.“
I on si však vzpomněl na to, jak vláda Václava Klause v devadesátých letech neměla problém přebytek z vybraného důchodového pojištění použít na běžné výdaje.
„Následující vlády přerozdělovaly penze od bohatých plátců (pozdějších důchodců) k penzistům, kteří do systému odvedli méně, v rozsahu, jejž dokonce odmítl Ústavní soud,“ připomíná také ekonom.
Nic neomlouvá takovou razanci kroku...
Je však přesvědčen o tom, že schválená reforma je ještě horší, než se zprvu zdálo. A ani opatření k zajištění větší stability průběžného systému - jeho odpolitizování a vytvoření rezerv pro horší časy – nebylo dostatečné. Ani to však prý neomlouvá takovou razanci kroku vůči vysoce zranitelné části populace, k němuž se vláda odhodlala.
„Míra, ve které mají penzisté pomoci vládě se snižováním schodku (jde o desítky miliard za tři roky), je těžko zdůvodnitelná. Vláda se se svými kroky dostává stále více do situace, kdy ji budou právem kritizovat jak odborníci, tak i ulice. Ta vidí jen malý pokrok ve zlepšení fungování státu či v boji proti korupci, zato cítí vyšší daně a za ně menší služby státu,“ píše také ekonom.
Na druhé straně je ale prý přesto pravděpodobné, že dnešní vláda odvádí pro občany kvalitnější práci, než jakou by dělala její levicová alternativa. Proč? Prostě proto, že Nečasův kabinet v zásadě chápe současnou ekonomickou realitu a směřuje k rozumným cílům. Problémem jsou však podle Niedermayera politické kompromisy a nedostatečná kompetence.
„Hrozí tak stav, že po chybách této vlády, prováděných v dobré víře, naše země zaplatí za omyly následujících vlád, jejichž porozumění pro objektivně existující klíčové agendy nynějších západních vlád bude podstatně nižší,“ uzavírá Niedermayer svůj článek nazvaný Penzisté na ráně.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
