Vládo, raduj se, někteří lidé začali spořit na důchod. Jenže trochu jinak

24.04.2013 8:27

Během prvního čtvrtletí tohoto roku vstoupilo do takzvaného druhého pilíře 22 375 lidí. Vyplývá to ze statistiky Asociace penzijních fondů na základě údajů od jednotlivých penzijních společností. To není mnoho. Navíc se začínají ozývat hlasy, že mnozí Češi raději vsadí na jiné způsoby toho, jak se na stáří zabezpečit.

Vládo, raduj se, někteří lidé začali spořit na důchod. Jenže trochu jinak
Foto: Zlato, a.s.
Popisek: Zlaté cihly, ilustrace

Anketa

Chystáte se zapojit do penzijní reformy?

2%
98%
hlasovalo: 17047 lidí

Důvody toho, proč zatím Češi projevují značně nižší zájem, než bankovní instituce očekávaly, jsou přitom různé. Společné však mají jedno – nedůvěru. „Lidé se mi svěřují s tím, že raději než do nějakých fondů, budou ukládat peníze do polštáře. Tomu důvěřují v dnešní době, jak říkají, daleko více i než bankám,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz šéf Asociace odborových svazů Bohumír Dufek. Jak dodal, objevují se dokonce i hlasy, aby zmizel v případě zájmu konkrétní osoby i 1. pilíř důchodového připojištění.

SLEDUJEME téma: DŮCHODOVÁ REFORMA

„Lidé totiž poukazují na to, že tím přispívají jen do fondu, z kterého stejně vláda ukrajuje tak, že na budoucí důchodce nic nezbude anebo to budou zcela podhodnocené prostředky. Mnozí proto říkají, že by si raději i tyto finance ukládali v hotovosti sami – a ano, opět mluví o matraci nebo polštáři, jak tomu bylo za starých časů,“ uvedl Dufek. To, do jaké míry to myslí ti lidé s nadsázkou a do jaké míry vážně, se dá těžko rozklíčovat. Každopádně objevují se i hlasy o tom, že lidé hledají alternativu spoření například investicemi do zlata. Má to – jako vše – sice svá rizika, přesto zájem stoupá.    

Jen vloni koupili Češi čtyři tuny zlata

Jen v loňském roce Češi nakoupili celkem zhruba čtyři tuny zlata. Znamená to, že střadatelé napříč všemi příjmovými skupinami za ně utratili kolem čtyř miliard korun. A skutečně zlato nenakupují jen vysokopříjmové skupiny obyvatelstva.

Pravdou však je, že někteří finanční experti varují před tím, aby lidé vše investovali jen do zlata. „Do zlata má smysl dát 10 až 15 procent peněz. Důrazně bych však chtěl varovat ty lidi, kteří by chtěli v bance vybrat všechny úspory a koupit si za ně jen zlato,“ říká obchodní ředitel firmy Conseq Lukáš Vácha.

Ovšem nutno i přes toto varování přiznat, že z dlouhodobého hlediska je zlato bezkonkurenčně nejlepší měnou, která svému majiteli zvyšuje kupní sílu oproti lidem, kteří zlato nevlastní. Kdo například koupil zlato v roce 1971, dnes starosti s důchodem neřeší. (V roce 1971 si bylo možné koupit za 1 GBP 1,8389 gramů Au. V roce 2011 si bylo možné koupit za 1 GBP jen 0,0300 gramů Au. GBP ztratila od roku 1971 do roku 2011 98,37% své hodnoty.) A tak se dá usuzovat, že kdo koupí zlato dnes, nebude si také muset pravděpodobně dělat starosti s důchodem v budoucnu.

„Zlato se totiž v historii osvědčilo jako ideální prostředek uchování bohatství. Z dlouhodobého hlediska rostoucí cena zlata odpovídá neustále rostoucím nákladům na těžbu zlata. Pokud by cena zlata nestačila kompenzovat zvyšující se náklady na těžbu zlata, těžba zlata by se omezila, nabídka na trhu zlata se sníží, a tak opět časem dojde k růstu ceny zlata,“ vysvětlují obchodníci se zlatem na stránkách Maxmetal.cz.

Spoření na penzi prostřednictvím zlata? Ano, zájem je

Firem, které se v posledních letech začaly zabývat prodejem investičního zlata, se v Česku objevila celá řada, což samo sebou nese i různá rizika, o kterých se zmíníme níže. Nicméně některé z nich nabízejí služby, o které velmi stoupl zájem, právě v souvislosti s důchodovou reformou.

Co to je Gold Depozit

Například společnost Gold Depozit upozorňuje na to, že jednoznačně nejrozumnější formou ukládání finančních prostředků jsou reálná aktiva, kterými je zcela určitě i investiční zlato. Je totiž odolné vůči výkyvům na kapitálových trzích a zejména proti inflaci. Nabízí navíc i řešení v otevření bankovního účtu ve zlatě (resp. v gramech zlata) v některé solidní bance. A tím je o krok napřed.

České banky tuto nadstandardní službu svým klientům totiž zatím nenabízejí.

„Vzhledem k příslušenství České republiky k Evropské unii si dnes může český občan nebo česká firma založit bankovní účet v kterékoli zemi Unie. Ostatně vzhledem k tomu, že informace o pohybech na bankovním účtu klienta jsou v České republice víceméně věcí veřejnou, tak založení takového účtu v některé zemi, kde bankovní tajemství ještě pořád naplňuje význam tohoto slova, je i smysluplnější a bezpečnější záležitostí. Například v Rakousku je bankovní tajemství chráněno ústavou a nikdo jiný se k jakýmkoli informacím týkajících se vašeho účtu nedostane – a to včetně institucí typu finančního úřadu, policie nebo soudu,“ prozradil ParlamentnímListům.cz Radek Coufal, který za tuto firmu vystupuje. Jak dodal, zájem o tyto služby skutečně významně stoupá, ovšem to, zda se na vyšším počtu zákazníků odráží důchodová reforma, si odhadovat netroufl. „V posledním období nám přibývá měsíčně něco mezi 50 až 100 klienty, nutno říci, že ne všichni patří do kategorie bohatších lidí,“ doplnil ještě Coufal.

Místo peněz v bance mít v bance zlato

Zlatý depozit, o kterém je zde zmínka, funguje podobně jako běžný účet v bance. Klient si však na něm nedrží hotovost, banka mu za jeho peníze nakupuje investiční zlato a ukládá mu ho fyzicky do trezoru. Když klient potřebuje hotovost, dá pokyn na prodej zlata, a hotovost je mu zaslána na jeho běžný účet nebo si ji vyzvedne v pobočce banky. Když však chce z účtu vybrat zlato, může pokynem realizovat výběr fyzického zlata. Tehdy mu je buď kurýrem doručeno přímo fyzické zlato, anebo si s bankou dohodne termín jeho osobního převzetí.

Výhodou, na rozdíl od penzijního připojištění, je i to, že ke zlatu (nebo penězům) na účtu můžou mít rovnocenný přístup současně i dvě osoby. Klientem banky tedy mohou být rovněž i děti střadatele nebo právnická osoba.

Pozor na podvody kolem zlata

Jenže vše má svůj rub i líc. Případy, kdy klient investující do investičního zlata a ukládající toto své zlato v takovémto trezoru zjistil, že v příslušném trezoru se nachází všechno možné, jen ne jeho zlato, se bohužel již také objevily.

A nejde jen o situace, kdy klient, který fyzicky nakoupil slitky investičního zlata nebo stříbra, zjistil při jeho následném prodeji, že jím nakoupené slitky mají odlišné parametry, než byly při prodeji deklarovány, a tudíž mají i mnohem nižší hodnotu.

„Aby mohl být slitek zlata kvalifikován jako slitek Investiční zlata, musí splňovat určité parametry ohledně ryzosti, množství karátů a hmotnosti slitku. Tyto atributy není schopen laik pouhým okem náležitě zhodnotit,“ upozorňuje Radek Coufal.

Existuje kontrola nad prodejem investičního zlata?

Investiční zlato stejně jako Investiční stříbro nejsou z hlediska zákonů České republiky kvalifikovány jako finanční produkty a jejich prodej tedy není kvalifikován jako finanční činnost. Tímto prodej investičního zlata a stříbra nepodléhá přísnému dohledu České národní banky nebo orgánům Ministerstva financí, a tudíž může docházet snáze k podvodným praktikám.

Každý, kdo tedy má zájem investovat své prostředky do investičního zlata nebo investičního stříbra, by si měl v první řadě důkladně prověřit společnost, která mu tuto možnost nabízí. Měl by znát její vlastnické a majetkové poměry, její historii a zkušenosti v prodeji investičního zlata, úroveň vlastních zásob investičního zlata, logistické procesy v dodávkách slitků a osobně se přesvědčit o způsobu držení a skladování investičního zlata.

Bezpečná investice?

I proto se objevují na stránkách webů, které prodávají zlato, informace o tom, jak drahý kov co nejbezpečněji nakoupit. Údajně s minimálním rizikem lze provést investici do zlata prostřednictvím jeho nákupu přímo v bance. Banky totiž na rozdíl od výše zmíněných společností podléhají přísnému dohledu národní banky dané země a v případě zemí Evropské unie rovněž dohledu Evropské centrální banky a unijních orgánů dbajících na dodržování přísných směrnic ohledně kolektivního investování. Z pohledu banky jsou služby související s investicemi do investičního zlata nebo stříbra pouhou doplňkovou službou a rozhodně proto nestojí o to, aby si nějakými nekalými praktikami spojenými s jejich prodejem uškodily na své pověsti a tím poškodily svůj hlavní byznys nebo dokonce způsobily ztrátu své bankovní licence.

Jaké koupit zlato?

Ten, kdo přemýšlí o tom, že by si zlato pořídil, aby si zajistil nějakým způsobem finance do budoucna, by měl zvážit, v jakém tvaru zlato koupí. Zda v podobě zlatého slitku nebo zlatých mincí? Co bude za 40 let více známé? Z minulosti například víme, že jasným vítězem jsou sice zlaté mince, ale jen takové zlaté mince, které byly nebo jsou celosvětově známé. Zlaté mince s limitovanými náklady se zhodnocují za stejné období více než jen samotné zlato.

Zlato napříč lidskými dějinami

Obchodování se zlatem má více než 5000 let starou historii. Důvody k jeho nákupu se během té doby měnily. Kdysi bylo nezastupitelným platidlem, dnes se využívá pouze jako jedna z forem investování a uchování hodnoty.

„Zlato používali ve velkém už Egypťané nebo obyvatelé Mezopotámie. Svou vzácností a nedostupností si zajistilo pozici nejpoužívanějšího platidla na několik tisíciletí a teprve vznik bankovek ho připravil o do té doby nezastupitelné místo v mezinárodním obchodě. Přesto je mezi lidmi stále velmi oblíbené pro jeho ušlechtilé vlastnosti a také proto, že je jedním z investičních nástrojů, který funguje zejména jako uchovatel hodnoty před inflací a jistota při různých krizích nebo geopolitickém napětí,“ shrnul analytik společnosti Broker Consulting  Jan Šimek pro ekonomický server peníze.cz.

Zájem Čechů o spoření v nových penzijních fondech je malý

Jak ukazují první výsledky statistiky Asociace penzijních fondů, zájem o spoření na penzi mají v poněkud vyšší míře muži (53 procent), bezmála 60 procent z nich je mladších 39 let. To svědčí o tom, že zájem o spoření v nových fondech je minimální. A to přitom Asociace penzijních fondů ještě na konci letošního února věřila, že do druhého pilíře vstoupí během prvního pololetí nejméně půl milionu klientů a za celý rok přibližně milion.

Do druhého pilíře je v rámci důchodové reformy od ledna možné přesměrovat tři procentní body z povinných odvodů na sociální pojištění. K nim musí účastník přidat další dvě procenta ze svého příjmu. Zájemci starší 35 let mohou do systému vstoupit jen do konce června - i proto fondy očekávají, že počet klientů na poslední chvíli ještě výrazně stoupne. Z dosavadního systému penzijního připojištění se státním příspěvkem, který funguje od roku 1994, se po startu reformy stal takzvaný třetí pilíř. Spoří v něm v současné době přes pět milionů lidí.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…