Za komunistů měla nahnáno, aby ji nevyhodili z práce, protože její otec byl dvanáct let v lágru. Její bratr utekl na západ. Manžel pracoval jako dělník, ona jako zdravotní sestra. Nejdříve na chirurgii, pak na onkologii. Zažila mnoho bolesti a utrpení.

Viděla utrpění stovek lidí

„Tam jsem viděla příběhy stovek lidí. Když se teď dívám na zprávy, čtu noviny a vidím to, co se v této zemi děje, je mi smutno a mám zlost zároveň. Na nic tu není, země rozkradená, a když vidím toho Kalouska, odcházím a dělá se mi z něj špatně. Člověk, který si neváží lidí, lidské důstojnosti, je arogantní a přezíravý. Vím velmi dobře, co je to zač, můj synovec pro něj jednu dobu pracoval a vyprávěl, jak se chová. Nechala bych ho týden pobývat na onkologii, změnil by okamžitě pohled na svět,“ říká pro ParlamentníListy.cz paní Jarmila.

Její starobní důchod je 9600 korun. Bydlí v malém městském 1+1, za nájem a služby dá měsíčně přes čtyři tisíce. Do toho doplácí na léky, protože má problémy se srdcem, s tlakem a cukrovku.

„Celý život jsem se snažila žít zdravě, sportovala jsem. Nemám nadváhu, nikdy jsem nekouřila, pila jsem jen symbolicky. Když jsem viděla v nemocnici, co to s lidmi dělá, věděla jsem, že tomuhle nikdy nesmím propadnout. Ale mnozí nepili, nekouřili a zemřeli taky. Jako mladší jsem prodělala těžkou gynekologickou operaci a proto jsem nemohla mít děti. Před pěti lety mi zemřel manžel. Jsem na tom bídně, ale nestěžuji si ještě, jsou na tom lidi hůř,“ říká seniorka, bývalá zdravotní sestra.