Zaorálek: Věděli jsme, že to bude neštěstí. Ať se Duka chová slušně

Místopředseda sociálních demokratů vydal prohlášení, v němž kritizuje, že „se do vysoce zpolitizované kauzy po hlavně vrhl primas český a píská tento souboj ve prospěch premiéra Nečase“. A naznačil, že je to kvůli bohatému daru z rukou vládní pravice – restitucím církevního majetku. Zaorálek představiteli římskokatolické církve radí, aby se stejně hlasitě postavil za zdravotně postižené a sociálně slabé. Proto se ParlamentníListy.cz místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka zeptaly.

Myslíte si, že by do diskuse kolem Ústavu pro studium totalitních režimu neměl vstupovat pražský arcibiskup Dominik Duka, když komunistický režim utlačoval i církve. Navíc kardinál říkal, že mluví jako bývalý politický vězeň a člen Konfederace politických vězňů, nikoli jako představitel církve?

Podle mne má právo se k tomu vyjádřit, mně spíš vadil způsob, kterým se to dělo. Tím myslím ta přirovnání k Urválkovi a podobně. Myslím, že pan Duka nikdy nepřestane být primasem českým, ani když bude říkat, že mluví jako soukromá osoba. Měl by vždy vážit slova a přirovnání, která používá. Na druhou stranu nikdo mu nemůže brát právo, aby se vyjadřoval. Je normální, aby církev vstupovala i do veřejné debaty. A pokud by mi nevadila ta přirovnání a výrazy, která použil, tak bych to nepokládal za nic mimořádného. Ale mimořádné je, když zazní slova, která by nikdo ve slušné debatě nikdy rozhodně neměl použít. Zvlášť když k tomu není žádný důvod. Kardinál se navíc opíral o argumenty a tvrzení, která nebyla pravdivá a ani nevím, kde se k nim dostal. Připadá mi, že to bylo nesolidní.

Já tuto debatu rád povedu, když se budou dodržovat určitá pravidla a slušnost, pak je to naprosto v pořádku a nikomu v tom nelze bránit. Taková věc, jako jsou otázky minulosti, je něco, co si takovou širokou debatu žádá. Vadí mi, že se ta debata nevedla v době, když Ústav pro studium totality vznikal, protože tehdy si jeho vytvoření ústavu uzurpovala prakticky jedna politická strana – ODS – a vytvořila si to jako zkoumání minulosti podle paměti ODS. Mně připadá, že to bylo nehorázné, bylo to něco úplně jiného, než když něco podobného vznikalo v Německu a v jiných zemích. To, co se stalo, je jakási opožděná debata, a byl bych rád, kdyby se situace uklidnila a kdybychom se začali normálně bavit o tom, jak podobnou věc vytvářet, aby měla smysl a aby nám skutečně o minulosti něco pravdivě řekla.

Nemyslíte, že způsob, jak nedávno obměněná rada odvolala ředitele, nebyl šťastný? Nesvědčí o tom široké protesty části veřejnosti i rezignace mnoha členů vědecké rady Ústavu pro studium totality?

Myslím, že nebylo šťastné to, jak ústav před pěti, šesti lety vznikl. Ty problémy v ústavu probíhají neustále, celých těch pět let. Nyní jde o to, aby se to změnilo, aby se každý rok nebojovalo znovu o představitele ústavu, o ředitele ústavu. To je něco, co se neustále vrací, ústav je používám k boji určitých skupin. Kvůli tomu sociální demokracie nesouhlasila s tím, jak byl ústav založen, protože se dalo předpokládat, že to bude neštěstí. Ústav zase tolik těch výstupů, které by měly slušnou úroveň, nemá, jen se každý rok vrací válka kolem ředitele. To se děje i bez sociální demokracie, to není naše zásluha, že byl ústav tak špatně založen a že to vede k neustále se opakujícím výbuchům erupcí. Tohle by bylo dobré změnit. Já jsem říkal, vraťme historii historikům a politici ať od toho dají ruce pryč. My bychom si přáli, kdyby se tohle povedlo. Sednout si na to, aby se zabránilo opakujícím se erupcím.

Když říkáte, že problém je v tom, jak byl zákon založen, nebylo by tedy logičtější a smysluplnější, kdybyste šli legislativní cestou a pracovali na jeho změně místo opětovného odvolání ředitele, které tak kritizujete?

Určitě, ale změna zákona není tak snadná a rychlá. My neustále říkáme: bavme se o tom, jestli to, jak byl ústav založen, je správné. Ale to by chtělo, abychom se všichni uklidnili a začali se bavit, kde je chyba, proč v ústavu každým rokem vybuchne nějaký spor, proč ho historici neberou, proč nemá dobrou pověst, proč z něj odcházejí kvalitní historici a proč počet skutečně odborně zdatných lidí je tam velice malý.

Takovou debatu bychom přivítali, je to něco, k čemu mělo dojít už před pěti, šesti lety. Jsem o tom připraven se bavit s kýmkoli, ale bylo by dobré, kdyby se nepoužívalo tak silných slov, jako používal premiér nebo pan kardinál. To by byl předpoklad debaty. Abychom si řekli, že se tady před pěti, šesti lety něco udělalo špatně, udělala to špatně tehdy vládní koalice, strana ODS v tom zřejmě nese lví podíl. Místo těch útoků by bylo dobré to změnit.

Není divné, že rezignují i členové odborného poradního orgánu ředitele pro badatelskou činnost? Myslíte si, že zpolitizovaná byla i vědecká rada ústavu?

Ústav je takový, že v něm má rozhodující slovo rada. Ta zvolí ředitele a vědecká rada je pak jmenována, takže její jednostrannost je evidentní. Ve vědecké radě je celá řada lidí, která s historií, sociologií nebo politologií moc společného neměla. To není tak, že každý člen rady byl odborník. To nebyla odborná rada v pravém slova smyslu. Když přichází nový ředitel, tak je jasné, že bude mít nové vědecké kolegium, to není nic překvapivého. Mně ty odchody členů vědecké rady připadají takové trochu demonstrativní, manifestační.

Je šťastné, že byl odvolán ředitel, který byl před více než dvěma lety jmenován na základě výběrového řízení, a nahrazen ředitelkou, která neprošla žádným konkursem a nemá žádné odborné vzdělání? Nesvědčí to o tom, že naopak rada, volená Senátem, sleduje spíš politický než odborný cíl?

To není moje kompetence. Já nejsem člen rady, který by studoval, co se tam děje, zabýval se tím a hledal cesty, jak to změnit. Rada se tím prostě zabývala a došla k závěru, že je třeba udělat změny. Ona vysvětlila, co jí k tomu vedlo. Nejsem od toho, abych se jí do toho míchal, já tam nesedím.

Ale když kritizujete, jak byl ústav záložen, jak fungoval, že z něj odcházejí kompetentní odborníci, tak jistě máte názor, kdo a jak by ho měl řídit a zda by nový ředitel neměl projít výběrovým řízením, aby byla jistota, že je odborně zdatný?

Mně se zamlouvá myšlenka výběrového řízení, které by vybralo ředitele a kde by byla jasně stanovena kritéria. A kdyby to bylo posouzeno i nezávislými odborníky, kteří by k tomu výběru byli přizváni. Myslím, že to je dobrá cesta, a jak jsem zaregistroval, tak je to také úmysl rady. Považoval bych za dobré rozhodnutí jít cestou širokého výběrového řízení, k němuž se pozvou třeba i zahraniční odborníci a bude se hledat způsob, jak úroveň ústavu zlepšit. To mi připadá jako rozumný krok.

Takže ředitelka, která byla nyní radou jmenována, je podle vás jen provizorním řešením?

To jsou otázky pro členy rady, já jsem ji nevybíral a neznám ji, nedokážu to posoudit. Rada zvolila nějakou cestu, mně se zdá být správná úvaha učinit výběrové řízení, aby lidé, kteří mají určitou zkušenost a erudici předložili koncepci budoucí práce ústavu a aby se podle ní posuzovali.