EU, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond se snaží udržet kyperský bankovní sektor nad vodou pomocí zpoplatnění bankovních kladů. U částek nad 100 000 euro by to mělo být až 25 procent.
Kyperská vláda chce od EU a MMF pomoc. Státu hrozí finanční kolaps a odchod z eurozóny.
Rusko by mohlo zmrazit a zdanit aktiva německých firem
Narůstají ovšem obavy z případné ruské odvety. Rusko a jeho investoři mají v bankách na Kypru kolem 30 miliard eur. Ztratit čtvrtinu z této částky by bylo velmi znát. Podle bývalého poradce Kremlu Alexandra Někrasova by případná odveta nebyla vedena formou zastavování dodávek zemního plynu.
Někrasov ale míní, že by Rusko mohlo na oplátku zmrazit či zdanit aktiva německých firem, které operují v Rusku.
Analytik spolčenosti BGC Partners Mike Ingram zase tvrdí, že by ruská odveta mohla zahrnovat také diplomatické prostředky. Jednalo by se například o tvrdší postoj k západní politice vůči Sýrii.
Původní návrh o finanční pomoci Kypr odmítl
Minulý týden kyperský parlament odmítl návrh dohody o finanční pomoci. Z té byla na poslední chvíli odstraněna pasáž o zpoplatnění vkladů pod 20 000 eur. Před tím vypukla na Kypru panika a lidé se snažili masivně vybírat své úspory z bank a bankomatů a zásobovali se zbožím. Obávají se ztráty celoživotních úspor.
Bankovní sektor na Kypru fungoval jako daňový ráj pro zahraniční investory. Zpoplatnění vkladů by ho velmi poškodilo.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
