Pro ParlamentníListy.cz se vyjádřil šéf tachovské místní organizace Libor Špaček, který chtěl původně „promluvit“ i do Evropského parlamentu.
Zakládáte novou místní organizaci na Tachovsku. Jaká je tu členská základna Pirátů, co do počtu, věku a tak podobně? To byl o stranu takový zájem, nebo je to rozhodnutí jako chladná kalkulace před volbami?
Ono je to tak trochu naopak. Ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2013 jsme na Tachovsku získali důvěru 3,36% voličů, což bylo nadprůměrné ve srovnání s celostátním výsledkem Pirátů. Abych to dal do kontextu, bylo to jen o 0,24% méně, než co zde získala KDU-ČSL, která se dnes podílí na vládě, a bylo to podstatně více, nežli dostali Svobodní a zelení, o vysoce profilovaných zemanovcích ani nemluvě. Vlastně jsme v tomto okrese skončili osmí, kde všechny strany před námi získaly podstatné zastoupení ve sněmovně.
Která z těchto stran je vám sympatická? (Výběr nových a menších stran kandidujících do EP)Anketa
Vzhledem k tomu, že jsme toho času měli po celém Tachovsku myslím tři členy, a to jenom díky internetu, trochu nás to překvapilo a vyprovokovalo, abychom začali dělat víc. Hned na první schůzi se počet našich členů zhruba zdvojnásobil. Věkově pokrýváme celou škálu od 18 do 61, kde já reprezentuji tu vyšší hranici. Obecně o těch sedmi stech tachovských voličů Pirátů přesné informace nemám, ale hádám, že většina jich je ve věku 18-40 let, tj. jsou to mladí lidé, kteří se nějak sami dokázali prokousat ven ze sterilní krabice politického myšlení: "levice versus pravice".
Chcete jako strana promluvit do voleb do Evropského parlamentu (EP). S čím půjdete do kampaně, za co chcete v Bruselu a Štrasburku bojovat?
Piráti jsou mezinárodní hnutí, aktivní zejména po celé Evropě, a tudíž Evropské volby jsou pro nás důležité. Máme již společný program, na kterém jsme se dohodli a který je postupně ratifikován Pirátskými stranami v jednotlivých zemích. Byl již demokraticky přijat například ve Velké Británii i u nás. Tím příkladem ukazujeme, že vzájemně prospěšné dohody přes celou Evropu, které nejsou na újmu demokracii, jsou možné. Samozřejmě každá země si může přidat svoje vlastní programové priority a stejně tak každý kandidát. Já se hlásím do našich primárních voleb koncem tohoto měsíce, kdy bude sestavena naše celostátní kandidátní listina pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2014.
Takže v odpovědi na Vaši otázku stručně uvádím svoje vlastní priority: Předně je to přímá demokracie na všech úrovních v Evropské unii, to jest posílení demokratického konsensu i zároveň regionální rozmanitosti a autonomie. Dále pak svoboda informací a internetu. Třetím bodem je ochrana soukromí, svobody, majetku a všech práv fyzických osob, zejména jejich posílení oproti státním orgánům a právnickým osobám. Toto je základ všeho. Instituce všeho druhu musí sloužit fyzickým osobám, nikdy naopak.
DALŠÍ ROZHOVORY PARLAMENTNÍCHLISTŮ.CZ
Evropský parlament nemá takovou moc, jakou by si zasloužil, obzvlášť ve svém podřízeném vztahu ke Komisi. Většina parlamentů hodných svého jména musela za svoji nezávislost a pravomoc tvrdě bojovat. To máme v EU ještě před sebou. Evropský parlament je jediný orgán, který se může vzchopit, vrátit Evropu na správný kurz a tím celý unijní projekt zachránit.
Psali jsme:
Nakonec se ale do Bruselu nepodíváte, nejčerstvější informace je, že jste odstoupil z celé kandidátky…
Ano, vzdal jsem se jí. Máme více vhodných kandidátů a chtěl jsem dát prostor pro madší…
Podívejme se nyní do Čech. Co říkáte na "bídu" dnešní politiky?
Dala by se o tom psát dlouhá pojednání. Má to jistě svoje hluboké historické kořeny. Státní moc tu byla až moc často a moc dlouho příliš centralizovaná, sebestředná, nekontrolovatelná, panovačná a lidem na škodu, spíš než ku prospěchu. Takže kritizovat politiky, co se v této vžité tradici snaží pokračovat pod jakoukoliv značkou, je sice správné, ale ten problém to samo o sobě nevyřeší.
Mně spíš přijde na mysl, co řekl Edmund Burke již v 18. století: "K vítězství zla stačí, když dobří lidé nic nedělají". Já si myslím, že většina lidí je dobrých nebo alespoň vítají příležitosti dobře jednat. To je, co i mě přivedlo k Pirátům. Snaha něco dělat.
Pomalu se dostáváte do médií - ale ta veřejnoprávní vás jako stranu zatím moc neberou... Čím si to vysvětlujete?
Řekněme charitativně, že nás ještě nezaznamenali na svém radaru důležitosti. Je ale pravda, že například zemanovce, kteří potom dostali méně hlasů nežli my, brali všemi deseti. Můj osobní názor je, že aby Česká televize vybírala, které strany bude upřednostňovat před volbami, je prostě špatně. I zákon, který to umožňuje na základě nějaké předpojaté důležitosti, je špatný zákon, neboť to potom není rovná příležitost pro všechny strany u voleb. Ta opravdová důležitost je samozřejmě rozhodována až voliči ve volbách. Jak jednou začnete obcházet tento princip, z jakýchkoliv pohnutek, to je velmi nebezpečné.
| Libor Špaček ( nar. v r. 1952 v Brně) vystudoval gymnázium v Brně, poté v 18 letech emigroval do Velké Británie, kde zpočátku pracoval jako nezávislý programátor a učitel meditace. Poté vystudoval matematiku v Londýně, získal titul MSc s vyznamenáním v umělé inteligenci na University of Essex a posléze i titul PhD. Přednášel na univerzitě v Anglii v letech 1980-2008, až do svého návratu do ČR. Nyní žije poblíž Stříbra na Tachovsku. Angažuje se v aktivitách souvisejících se svobodou, se svobodným softwarem a internetem. Je ženatý, má dvě dcery a jednoho syna. Jeho zájmy jsou: meditace, věda, řeči, fotografovaní, historie, kultura, cestování, jízda na motorce. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
