Zpověď solárníka: O drsných dravcích a vině, kterou už nikdo nepotrestá

02.03.2013 9:16

Solární elektrárny mají velkou budoucnost. „Dojde uhlí, plyn a ropa, slunce však bude svítit stále. Podle studie německých odborníků se bude za 90 let ze solární energie vyrábět přes 60 procent veškeré světové produkce,“ říká její liberecký propagátor Jaroslav Zámečník.

Zpověď solárníka: O drsných dravcích a vině, kterou už nikdo nepotrestá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotovoltaické panely

Přesto je nyní získávání energie ze slunce v Česku krajně nepopulární. Zatímco totiž Zámečník propaguje malé solární panely na rodinných domcích a veřejných budovách, trh v Česku ovládli dravci s velkými polními elektrárnami. A kvůli špatně nastaveným výkupním cenám solární energie zaplatí čeští daňoví poplatníci, podle odhadu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS), na podporu fotovoltaiky a následnou likvidaci solárních panelů až bilion korun.

Jak je možné, že se z údajně dobrého záměru stala katastrofa? Neboli v parafrázi na filmovou hlášku – Kde udělali soudruzi chybu? Kdo za to může? Obvinění padají hlavně na bývalé vedení Energetického regulačního úřadu, které, podle slov premiéra Petra Nečase, stanovovalo výkupní ceny solární elektřiny v letech 2005 až 2011 nad rámec zákona. Pravda však nebude tak jednoznačná. „Vinu nese také Fischerova úřednická vláda podporovaná ODS a ČSSD, i parlament. Jde vpodstatě o kolektivní vinu, takže potrestán nebude nikdo,“ myslí si zdroj dobře obeznámený s touto problematikou.

Malé sluneční elektrárny na školách

Jaroslav Zámečník a jeho společnost Via Regia se zasloužili o to, že dvě základní školy v severních Čechách získávají elektřinu ze slunce. Konkrétně v Hrádku nad Nisou a Varnsdorfu. Měli i další plány, ale jejich rozlet převálcoval sluneční boom velkých společností. „První malé solární panely se u nás objevily někdy v roce 2004, v Liberci třeba na Technické univerzitě. A také na univerzitách v Praze, Brně, Olomouci. Měly výkon 20 kiloWattů,“ vzpomíná Zámečník.

Podle něj měly zůstat solární panely v těchto intencích. „Chyba nastala v tom, že se neudělala cenová stupnice podle velikosti solárních aplikací – do 30 kW, do 100 kW, do půlmegawattu atd. Čím větší elektrárna, tím nižší měly být výkupní ceny. A ne jako dnes, kdy se úplně stejně hodnotí 40 kW na střeše a 40 megawattů na poli,“ upozorňuje. Přitom pořizovací náklady jsou mnohem dražší na střeše. „I proto se investoři vrhli se solárními panely na pole,“ konstatuje Zámečník.

Elektrárny rostly jako houby po dešti

V roce 2005 vzniká zákon na podporu obnovitelných zdrojů. Česká republika se totiž zavázala, že do roku 2010 bude mít osm procent vyrobené elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. „Což tehdy vypadalo jako nereálný cíl,“ upřesňuje. „Zákon však nebyl pečlivý a nerozlišoval fotovoltaické aplikace na střechách a na polích. To opravil až zákon v roce 2010. To ale bylo pozdě,“ povzdechl si.

Mezitím totiž nastal obrovský boom solárních elektráren, které na polích rostly jako houby po dešti. V Česku jich je nyní 17 tisíc. Ve výsledku je u nás podíl solární energie k hrubému domácímu produktu nejvyšší v Evropské unii. České solární elektrárny vyprodukují třetí největší množství energie na hlavu v Evropě.

Zemědělci protestují. Elekrárny nám zabírají pole

V Libereckém kraji stojí solární elektrárny na 84 hektarech zemědělské půdy. „Nejkvalitnější půda je 22 hektarů. Tady se mají pěstovat plodiny jako je pšenice a žito, a ne je zabírat solární elektrárny. Dá se na nich vypěstovat pšenice potřebná k upečení 220 bochníků chleba, přičemž Češi za rok spořádají 350 tisíc bochníků,“ vypočítává Jan Sedláček z komunikační agentury, která spolupracuje s Agrární komorou České republiky.

Je tu dokonce úplně největší fotovoltaická elektrárna v České republice, umístěná v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. „Má výkon přes 38 megaWatt, provozuje ji společnost ČEZ Obnovitelné zdroje,“ vysvětluje Sedláček.

Decentralizace se nelíbí těm, kdo nás chtějí ovládat

Ač to vypadá dnes provokativně, Jaroslav Zámečník stále věří v budoucnost fotovoltaiky. „Postupně bude docházet ropa, uhlí, plyn. Slunce bude svítit dále,“ míní. Podle jeho vize si každý dům může v budoucnu vyrábět vlastní elektrickou energii. Což však nebude po chuti velkým elektrárenským gigantům. „Malé solární elektrárny jsou decentralizované, což se nelíbí těm, kdo nás chtějí ovládat. Ale naděje, že si každý vyrobí elektřinu bez ohledu na regulované ceny, to je přesně to, co potřebujeme,“ domnívá se Zámečník.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…