Strana svobodných občanů Petra Macha, které před loňskými volbami do Evropského parlamentu vyjádřil podporu prezident Václav Klaus, půjde do letošních voleb spolu se stranou Právo a spravedlnost.
Ta přitom původně sdružovala kandidáty několika silně pravicových, nacionalistických stran a hnutí. V parlamentních volbách v roce 2006 byli na jejích kandidátkách nejvíce zastoupeni členové Dělnické strany a Demokratické strany sociální spravedlnosti.
Hostili Dělnickou stranu, teď se proměnili
Dělnickou stranu minulý týden soud zrušil s tím, že její názory jsou xenofobní, homofobní, a nesou šovinistické znaky často s rasistickým podtextem. Do Demokratické strany sociální spravedlnosti hodlají nyní bývalí členové DS přestoupit a použít ji k tomu, aby v letošním roce mohli kadidovat ve sněmovních volbách (pod novým názvem – Dělnická strana sociální spravedlnosti).
Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach odmítá vidět ve spojení jeho strany s bývalým hnutím nacionalistů jakékoli riziko. „Ta strana se proměnila, její struktura se proměnila. Otázkami na minulost lidí z Práva a spravedlnosti jsme si museli projít už před loňskými eurovolbami, kdy jsme s nimi spolupracovali poprvé. Řada lidí od nich tehdy přestoupila k nám,“ říká v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz Mach.
Dřívější spojení Práva a spravedlnosti s Dělnickou stranou zdůvodňuje místopředseda PaS Kryštof Kindler takto: "Protože strana byla ve stadiu zrodu a její členská základna byla minimální, otevřela možnost účasti na svých kandidátních listinách každému, kdo byl ochoten se ztotožnit s jejím volebním programem, tedy nestraníkům i členům jiných politických stran."
Spolupráce s Dělnickou stranou prý brzy skončila: "Teprve po volbách 2006 byl vlastně čas začít s budováním strany. Tehdy vstoupily některé výrazné osobnosti, například skupina kolem současného předsedy pana Broje, nebo skupina křesťanských nestraníků, a na povolebním sněmu bylo proto stvrzeno konzervativně pravicové směřování PaS. To také znamenalo definitivní konec spolupráce s panem Vandasem, který dál vedl svou Dělnickou stranu ve zcela odlišném stylu," sdělil serveru ParlamentniLIsty.cz Kindler.
Shodnou se na programu?
Dohoda mezi Stranou svobodných občanů a Právem a spravedlností určuje, že členové Práva a spravedlnosti mohou vstupovat na kandidátky Svobodných, přesný způsob nominování kandidátů si mezi sebou zatím strany nedomluvily. Právo a spravedlnost v letošních volbách samostatně kandidovat nebude.
„Věřil bych tomu, že se strana Právo a spravedlnost mohla vnitřně přeměnit,“ odpověděl na otázku ParlamentníchListů.cz Miroslav Mareš, politolog z brněnské univerzity, který se zabývá politickým extremismem. „Příliš ale nevěřím tomu, že si liberálové ze Svobodných a konzervativci nacionalistického typu z Práva a spravedlnosti budou programově rozumět,“ doplnil.
Obě strany mají ve svých programech několik společných bodů, například patnáctiprocentní rovnou daň nebo přísnější imigrační politiku. V jiných bodech je ale mezi jejich programy rozpor.
Právo a spravedlnost například požaduje „soustředění vybraných strategických zdrojů v rukou státu, zejména chceme zabránit rozprodeji státního podílu v ČEZu a naopak usilovat o získání již privatizovaných podílů zpět.“
Oproti tomu Svobodní prosazují privatizaci státního majetku a v oblasti energetiky tvrdí, že „jednotlivé druhy energií spolu musí soutěžit za rovných podmínek. Nesmí to být politici nebo úředníci, kdo určuje, který energetický zdroj je perspektivní.“
Unie: Společný nepřítel
Hlavní společný bod našli Svobodní a Právo a spravedlnost ve svém odporu k současné podobě Evropské unie. Obě strany požadují, aby se Unie proměnila pouze v ekonomické sdružení suverénních států, bez politické integrace.
„Svobodní nezískali to, co chtěli, když vstupovali do české politiky, nepovedlo se jim nahradit ODS. Proto se nyní pokoušejí získat voliče vytvářením jakéhosi euroskeptického bloku,“ soudí politolog Mareš. „Je to ale pouze spolupráce trpaslíků, která plodí další trpaslíky,“ dodává. "Navíc spojení s bývalými neonacisty by někdo mohl použít proti nim."
To předseda Svobodných Petr Mach odmítá. "Nenašli jsme u nich žádný náznak škodlivé ideologie," řekl Mach serveru ParlamentniListy.cz o svých volebních partnerech.
Foto: Mediafax
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Ctibor Jappel
