Školné na vysokých školách. Prezident Václav Klaus v minulosti opakovaně prohlásil, že studenti veřejných vysokých škol v podstatě parazitují na většině společnosti. Na druhou stranu, sám prezident, ale i generace studentů po něm studovali zadarmo, resp. Právě za peníze daňových poplatníků. Je zavedení školného na místě nebo půjde jen o skvělý zdroj příjmů pro bankovní domy? Nejen na tuto otázku odpovídal v dnešních Dvaceti minutách Radiožurnálu Českého rozhlasu 1 člen NERVu Daniel Münich.
Je třeba nově definovat statut studenta
Münich tvrdí, že na protesty mají vysoké školy jistě právo, druhá věc je, jestli by vysoké školy schválili v podstatě jakýkoliv zákon. Má totiž za to, že kdyby si akademici měli sami napsat zákon, tak by nakonec dospěli k názoru, že jim vyhovuje zákon současný.
„Debata s akademickou obcí probíhala asi pět let a vzpomínám si, že vždy, když jsme chtěli nějaké téma uzavřít, tak se představitelé škol zvedli od stolu a prohlásili, že takto si to nepředstavovali, říká host.
Na prvním místě je ale podle Münicha třeba nově definovat statut studenta. Současný model, který studenta definuje jako závislé dítě do věku šestadvaceti let, už nevyhovuje dnešní skutečnosti, Lidé se mnohdy na vysokou školu vracejí později, dokončují studium déle a podobně. Pokud se to nepodaří, tak reforma nebude dotažena.
Jako v Británii? Možná ano, možná ne
Ekonom opakovaně zmiňoval systém financování škol fungující ve Velké Británii, kde školné splácí člověk až ve chvíli, když dosahuje standardních příjmů. Pokud jich nedosahuje, povinnost splácet se na něj nevztahuje. Mimo to ovšem také uvedl, že o definitivní podobě splácení školného v Česku ještě není rozhodnuto, takže není jisté, zda bude český model shodný s britským,
„Nárok na půjčku nesmí vyžadovat nějaké garance za půjčku. Na druhé straně musí být půjčka nějakým způsobem omezená. Splácet půjčku pak budou jen lidé, kteří dosáhnou standardního příjmu,“ prohlásil Münich.
Školné je zátěž do života? Člověk s diplomem vydělá dost
Námitku, že vysokoškoláci budou po zakončení studia zatíženi půjčkou za studium, k tomu budou shánět byt a k tomu si snad ještě budou chtít založit rodinu, což není levná záležitost, ekonom smetl prohlášením, že plat vysokoškoláka je u ná podstatně větší, než plat člověka se základním vzděláním, ale i člověk s nižším vzděláním zvládá založit rodinu. Proč by to tedy nedokázal vysokoškolsky vzdělaný člověk?
V závěru pořadu připustil dvě možné slabiny nivě připravovaného systému. Ze stávající podoby návrhů zákonů o školném a příslušných půjčkách nelze vyčíst, zda se studenti nestanou rukojmími bank, které na nich budou vydělávat ne právě málo. Ta možnost tu existuje, ale zároveň platí, že tento scénář nastat nemusí nastat.
Nakonec také není jasné, co udělá se školným příští vláda či jak se s ním naloží poslanci za pět deset let. Podle Münicha je třeba počítat i s tím, že podmínky financování vysokých škol změní a školné např. opět zruší.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
