Boj proti restitucím byla jen kamufláž. ČSSD neudělala nic, smějí se politici. Foldyna vysvětlil, kdo za to může

05.06.2014 18:36

O laxnosti ČSSD kolem církevních restitucí se rozhovořil otevřeně komunistický poslanec Vladimír Koníček. „Pokud by ČSSD měla snahu kolem těchto restitucí něco řešit, tak by se domlouvala s ostatními stranami. To ale nedělala, místo toho jen pouštěla sólo výkřiky, což byla kamufláž navenek,“ vykřičel nahlas pravdu Koníček. Poslanec sociální demokracie Jaroslav Foldyna pak vysvětlil, že s padesáti poslanci se těžko něco mění a nepřímo tedy vinu nesou lidé, kteří nešli k volbám.

Boj proti restitucím byla jen kamufláž. ČSSD neudělala nic, smějí se politici. Foldyna vysvětlil, kdo za to může
Foto: hns
Popisek: Církevní restituce, ilustrační koláž

Tak toto si ČSSD za rámeček asi nedá! Zatímco odpůrci církevních restitucí dělají, co mohou, aby vydávání majetku církvím alespoň nějak zamezili, nebo oddálili, sociálnědemokratičtí poslanci zřejmě před tímto tématem už úplně zavřeli dveře. Dokonce i v denících se začínají k tomu objevovat titulky ve smyslu, že ČSSD vzdává církevní restituce.

„Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka restituční agendu v tichosti odložil,“ píše ve čtvrtek deník Právo s tím, že revize církevních restitucí byla sice velkým předvolebním tahákem ČSSD, kdy strana oblepila republiku billboardy s rukou preláta, beroucím pytel s majetkem, ovšem nyní se z tématu v Lidovém domě stává tabu, o kterém není radno nahlas mluvit.

„Strana na restituce uvnitř rezignovala, ale myslím, že se nám takový přístup vymstí,“ přiznal v tichosti Právu jeden z vlivných straníků, který ale nechtěl být jmenován.

I když na konto stranického lídra Bohuslava Sobotky zaznívají občas obhajoby, že se tohoto tématu určitě nevzdal, má ale nyní prý pro něj větší hodnotu udržet koaliční vládu, neboť právě lidovci vyhrožovali odchodem z koalice, když by se udělaly některé změny kolem zákona, přesto Právo natvrdo napsalo, že se ČSSD a hlavně vyjednávacímu týmu nepodařilo s církvemi dohodnout vlastně vůbec nic.

Tak třeba slib, že ČSSD dojedná s církvemi výrazné snížení miliardových náhrad za nevydaný majetek, se odložil. Ani k možnému zdanění restitučních náhrad nedošlo. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub k tomu vysvětloval, že církve předložily jasné důkazy, že plánované změny by byly mimo rámec právního státu.

„Od té doby, co církve a náboženské společnosti jasně řekly, že jsou proti jakýmkoliv zásahům do zákona, je v koalici klid,“ přiznal koneckonců spokojeně předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • poslanec

Církve sice díky vyjednávacímu týmu budou muset mít povinnost zveřejňovat své hospodaření a výroční zprávy, ale jen pokud k tomu Ministerstvo kultury předloží novelu zákona o církvích. Na vládě pak na popud vyjednávacího týmu ještě vznikla jakási monitorovací komise, která celý proces vydávání majetku pozorně sleduje.

Koníček: Dělali jen kamufláž navenek

„Ono to tak vypadalo už od začátku, že ty kroky, které ČSSD dělala, byla jenom taková kamufláž navenek,“ poznamenal ale k chování ČSSD bez okolků poslanec za KSČM Vladimír Koníček.

Pokud by ČSSD měla snahu vůbec kolem tohoto zákona něco řešit, tak by se totiž podle něj domlouvala s ostatními stranami, ovšem to nečinila. „S nikým se o ničem ČSSD ve sněmovně a ani mimo ni nedomlouvala, vždycky to byl od ní jen sólo výkřik, že něco udělají, ale k tomu fakticky nedošlo. Takže mně je zcela jasné, proč to takto dopadlo, protože tady bylo nutné, aby se domlouvalo širší spektrum politických stran, to se ovšem nestalo,“ udeřil hřebíček na hlavičku Koníček.

„Určitě ani v ČSSD není na restituce a jejich řešení jednotný názor a tento fakt nakonec může stranu velmi poškodit před voliči,“ zahrozil směrem k oranžovým Koníček.

Podle zjištění ParlamentníchListů.cz by se ale poslanci měli příští týden ve sněmovně zabývat novelou zákona, která má prodloužit lhůtu na správní řízení, během něhož by měly úřady církvím majetky vydat, a to namísto do konce června – jak je nyní v zákoně uvedeno – až do konce kalendářního roku 2014. Úřady totiž nestíhají vyřídit nápor žádostí. To ale podle ironických poznámek jiných politiků může být velmi problematické, neboť norma jde teprve do prvního čtení.

„Tak se už legislativně stihnout ani nemůže,“ zdůraznil k tomu Koníček.

„My jsme na fakt kolem vydávání majetku upozorňovali už při projednávání, ale tehdy ministr Petr Bendl prohlásil, že úřady jsou na vše připraveny, ale ukázalo se, že je to mylná hláška. Úřady na to jsou totiž velmi málo připraveny. Nadto do toho přišla reorganizace Pozemkového úřadu s Pozemkovým fondem, kdy šlo o sloučení těchto úřadů, a navíc ještě církve dávají žádosti na poslední chvíli, takže se to nakumulovalo v závěru rozhodného období a některé žádosti jsou ještě zdvojené a ztrojené, kdy je církve podávaly třeba i na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To se ale musí zúřadovat, na což ovšem úřady kapacity vůbec nemají,“ popsal úskalí byrokracie komunista.

Podle Koníčka má ale ČSSD dveře otevřené v jedné věci, a to kolem snížení miliardových náhrad za nevydaný majetek.

„Když skončí fyzické vydávání a zjistí se, že se deklarovalo v zákoně, že bude vydáno tolik a tolik, ale namísto toho byla vydána menší část, tak já si myslím, že je tady ještě čas na jednání o snížení finanční částky, neboť k té se nedokládalo nic. Takže tady se může debatovat o tom, zda je částka 59 miliard - přesněji s inflací až 96 miliard korun - odpovídající. Vláda Topolánka a Nečase totiž tuto cifru 134 miliard (majetek se má vydat v hodnotě 75 miliard) střelila od boku,“ vyklopil dále fakta komunistický poslanec.

KSČM kdysi kolem restitucí navrhovala ve sněmovně referendum, to ale hlasováním neprošlo a tak nyní může podle Koníčka prý poukazovat jen na konkrétní případy, které jdou před únor 1948, nebo kde je to v rozporu se zákonem. Když nic jiného tady podle zákona už nejde dělat, tak ani dohoda politických stran tady nejde dojednat, dodal Koníček pro ParlamentníListy.cz.

Foldyna: Dělali jsme, co jsme mohli...

Obrany ČSSD se ujal pouze socialistický poslanec Jaroslav Foldyna.

„ČSSD před volbami neslibovala, že se církevní restituce zruší, ale že se bude snažit nějakým způsobem optimalizovat nebo snížit zatížení státu. To bylo v slibech ČSSD. Jenže s padesáti poslanci, co můžeme dělat?“ vyložil napřed řečnicky odpověď Foldyna.

„Když to veřejnost necítila, že je tady problém a nechala si v uvozovkách ukrást 150 miliard a nešla k volbám a nevolila politické strany, které měly ve svém programu nějakou revizi tohoto, no tak výsledek je takový, že se snažíme, ale snaha je úměrná padesáti poslancům,“ uvedl dále Foldyna pro ParlamentníListy.cz s tím, že nějaké výtky od KSČM necítí jako pravdivé.

Podle něj je právě nyní v Parlamentu jeho návrh zákona o prodloužení lhůt na vydávání majetku církvím. „Stát si musí tady udělat jasno, na který majetek mají církve nárok. Neměl by se ale tady rozhodně vydávat majetek, který by nějakým precedentem mohl prolomit Benešovy dekrety, což se nyní mohlo stát na hradě Bouzov, kde o majetek žádá Řád německých rytířů. Čili není to nic, co by bylo hotové, a není to tedy tak, že by od něčeho ČSSD odstoupila,“ hájil dál barvy strany Foldyna.

Podle něj by bylo prospěšné, aby právě tato norma – která byla v článku již výše zmíněná – sněmovnou prošla, neboť úředníci na vydání majetku mají už jen tři týdny a přitom je v žádostech o vydání majetku celá řada pochybností a stát, kdyby se o tyto majetky soudil, tak by mu vznikly další náklady. „Kdyby to úředníci ve spěchu vydali, mohlo by také dojít k prolomení Benešových dekretů,“ poznamenal.

Na poznámku, že se ale norma nestihne legislativně „projet“ Parlamentem během pouhých tří týdnů, pokrčil poslanec jen rameny.

„Stát se musí o tento zákon byť jen pokusit. Na to, co se nestihne vydat, tak se tato norma může vztahovat. Je ale pravda, že tento zákon může platit nejdříve od listopadu, máte pravdu,“ dodal nakonec Foldyna s tím, že důležité by také bylo zdanit církve, neboť jsou vyjmuté z daňových povinností z příjmů.

ČSSD se omezila na bezzubé vyjednávání s církvemi

O bezzubém vyjednávání ČSSD s církvemi se ale i přes obranu Foldyny rozhovořila spisovatelka a aktivní odpůrkyně církevních restitucí Lenka Procházková.

„Od chvíle, kdy jsem si přečetla návrh zákona o takzvaných církevních restitucích, je můj názor jasný – ten zákon psali loupežníci! Proto jsem v lednu 2012, tedy ještě předtím, než započalo projednávání v Parlamentě, podala trestní oznámení na vládu, která návrh zákona jednomyslně odhlasovala, ale také na kardinála Duku a další neznámé pachatele, kteří se jako organizovaná skupina podíleli na obsahu zákona. Státní zastupitelství (všech stupňů) však můj podnět odložila a zákon byl po mnoha peripetiích schválen,“ poznamenala pro ParlamentníListy.cz emotivně Procházková a popsala dále, jak tehdejší premiér Petr Nečas s velmi udivující rychlostí podepsal se zástupci církví za zavřenými dveřmi smlouvy o finančních náhradách, aniž by vyčkal zákonné lhůty a aniž by čekal na rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle Procházkové se pak v kontextu toho pozdější sliby ČSSD omezily už jen na bezzubé vyjednávání s církvemi, aby „vyplivla aspoň kousíček z kořisti“.

„Ani to se nepovedlo. Útěšná slova paní místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové, že církve dají státu nahlédnout do svého hospodaření se získaným majetkem, působí poněkud nevčasně, když si uvědomíme, že už Josef II. a jeho úředníci měli naprostou kontrolu nad hospodařením každého kláštera,“ zdůraznila Procházková.

Do hry ale podle ní může vstoupit nové šetření vrchního státního zástupce Ivo Ištvana ve věci tří bývalých poslanců ODS Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy. Tito exposlanci ODS byli totiž prý podle státního zastupitelství v kauze Nagyová uplaceni penězi od lobbisty Ivo Rittiga. Tluchoř, Šnajdr a Fuksa se 6. listopadu 2012 sice vzdali poslaneckého mandátu a umožnili tak schválení vládního daňového balíčku, jenže za ně do sněmovny přišli náhradníci, kteří o dva dny později hlasovali pro církevní restituce.

„Pokud se prokáže, že tito exposlanci z ODS přijali výměnou za své mandáty i finanční odstupné, musí Ústavní soud znovu rozhodnout. Domnívám se, že žádný zákon přijatý za kriminálních okolností nemůže zůstat v platnosti,“ vysvětlila Procházková.

„Handlování s vírou, stejně jako handlování s mandáty, ovšem demokratický stát nemůže tolerovat. Balit zlodějnu do katechismu je nemravné, což chápou nejen ateisté, ale i mnozí věřící. Jinak řečeno - krádeže ve jménu Boha přece nemohou svědomí pachatelů očistit,“ dodala spisovatelka.

Do cupování ČSSD se ale pustil i místopředseda KSČM Jiří Dolejš a poslanec Miroslav Opálka (KSČM).

Opálka: Ať už radši mlčí, nepodpořili ani nás!

„Že vláda po schválení příslušného zákona o majetkovém vyrovnání okamžitě podepisovala s církvemi a náboženskými společnostmi smlouvy, tak to bylo dobře promyšleno, protože to je daleko horší zrušit nežli nyní samotný zákon. Vláda se mohla opřít o referendum, které by vyjádřilo vůli většiny společnosti a daleko jednodušeji by se pak o této oblasti rozhodovalo. Tento náš návrh ale nepodpořila právě ČSSD, takže ve sněmovně nakonec neprošel. Takže si ČSSD vlastně připravila nynější půdu sama,“ namířil výtku vůči oranžovým Opálka s tím, že ještě navíc ČSSD využila vše do volební kampaně, přitom ale ani z ní nic nesplnila.

„Rozumím ale tomu, že jsou v ČSSD různě světonázorově orientovaní členové, takže i v tom poslaneckém klubu nesdílejí všichni stejný názor. Mohou se tohoto tématu mediálně sice držet, ale měli by si v tom případě uvědomit, že mají dnes už odpovědnost a pokud nic v tomto tématu nedokázali a nedokážou zvrátit, tak už žádná slova k tomu od nich nebudou věrohodná,“ doplnil Opálka.

Dolejš: Mohli alespoň zdanit vyplácené náhrady!

„Pokud ČSSD vzdává téma revize tzv. církevních restitucí, je to jasný signál kapitulace před jejich koaličními spojenci,“ vyjádřil svou kritiku vůči socialistům i Jiří Dolejš.

Podle něj mohla ČSSD alespoň požít nástroj mimořádného zdanění vyplácených náhrad, což je ústavně konformní věc a není přímo zapovězena koaličním svazkem.

„Tady proto názor zástupce České biskupské konference Tomáše Holuba, že by to bylo mimo rámec právního státu, je jen názor dotčené strany. Navíc hlavní slovo v koalici má spíš hnutí ANO nežli KDU-ČSL. Rozhodujícím faktorem je tedy hnutí ANO – lidé by si měli uvědomit, kdo dotlačil ČSSD ke kapitulaci. To říkám především s ohledem na tu rozpornou skutečnost, že preference stále ukazují, že lidé hnutí Andreje Babiše stále věří a přitom je to právě on, kdo blokuje klíčová témata. A může komplikovat i taková, která jsou v koaliční smlouvě, jako je třeba revize penzijní reformy,“ řekl dále ParlamentnímListům.cz Dolejš.

Monitorovací komise, která nyní celý proces kolem vydávání majetku pozorně sleduje, je jen podle Dolejše minimum, které může předejít ojedinělým excesům, ale přitom neřeší nepřiměřenost daru církvím.

„Ovšem tahanice kolem areálu Hradu ukazují, že ani to nemusí stačit. ČSSD se stala rukojmím svých spojenců a k tomu ještě dostává výchovné rady od prezidenta Zemana. Takhle ovšem propad svých preferencí bude těžko hojit. Podobně patová je její pozice v zahraniční politice a ve svém působení v rámci NATO,“ dodal na vrub sociálních demokratů ještě Dolejš.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Česká pošta připomíná 100 let československé poštovní známky

20:59 Česká pošta připomíná 100 let československé poštovní známky

Celé jedno století nás v letošním roce dělí od vydání prvních československých poštovních známek. Tě…