Nižší růst DPH, než co avizuje současná vláda, progresivní zdanění, žádné snižování valorizací důchodů, přistoupení k fiskální unii a v neposlední řadě zrušení druhého pilíře důchodové reformy, to jsou v kostce opatření, která slibuje sociální demokracie naplnit, pokud jako vítěz voleb sestaví vládu.

Jen DPH je ok, jinak samé nákladné chyby

„Jediné z uvedených opatření, proti kterému se nedá protestovat tak je snížení nebo alespoň zastavení růstu DPH. Všechna ostatní jsou chyby, o kterých se dá říci, že jsou dokonce vážné a nákladné,“ odsoudil striktně kostru sociálně demokratického programu pro ekonomiku Pavel Kohout, člen Národní ekonomické rady vlády.

Za špatné opatření pak označil progresivní zdanění. „To by byla rána pro jakékoliv odvětví, kde pracují lidé s přidanou hodnotou. To by nás srazilo automaticky a permanentně na úroveň montovny a už bychom se nikdy nedostali k něčemu lepšímu,“ varuje Kohout. 

Fiskální unie = lístek na Titanic

Za další nebezpečí pak označil přistoupení k fiskální unii. „To by byl lístek na Titanic. Pak by se očekávalo, že budeme sponzorovat všechny ty zkrachovalé státy, jako budou Portugalsko, Španělsko a tak dále. A to by byla faktura hodně nákladná,“ hrozí Kohout.

Vláda ČSSD? Z louže do louže

Podle ekonomky Markéty Šichtařové od těchto kroků žádné zázraky z hlediska ekonomiky čekat nemáme. „Já si myslím, že to ani tak nebude z louže pod okap, ale z louže do louže,“ reagovala ekonomka na dotaz ParlamentníchListů.cz.

„Když se na věc podíváme z nadhledu, tak si myslím, že se vliv politiků na ekonomiku silně přehání, tedy alespoň v poslední době. Politici mají pocit, jako že ekonomiku řídí, ale ve skutečnosti je to spíše naopak, totiž že ekonomické zájmy řídí politiky,“ myslí si Šichtařová.

Je to pořád stejné, už patnáct let...

„Prostě když se na věc podíváme deset patnáct let nazpět, tak zjistíme, že ať byl ve vládě, kdo chtěl, ať už napravo nebo nalevo, respektive ať už deklaroval, že je napravo nebo nalevo – což může být trošku něco jiného, tak směřování ekonomiky bylo v zásadě hodně podobné a spíše stejné,“ popsala Šichtařová.

Podle ní dokonce ani nezáleželo na tom, kdo byl premiérem, či jaké strany byly ve vládě. „Ekonomika pořád zůstává velmi malá, velmi otevřená zahraničnímu obchodu, česká koruna měla a má tendenci dlouhodobě k euru posilovat i přes současné oslabování. Takže tohle jsou věci které se v zásadě nemění,“ konstatovala ekonomka.

Jen ne fiskální unii!

Ta má zřejmě jen jednu „ekonomickou“ černou můru. „Nejvíc by mě asi děsilo, že s vládou ČSSD bychom se ihned připojili k fiskální unii, kterou považuji za velmi špatnou a myslím si, že by ublížila ekonomice,“ řekl Šichtařová rezolutně.

V tom by si nerozuměla s ekonomem a členem Národní ekonomické rady státu Petrem Zahradníkem. Ten, pokud by ČSSD do měnové unie ČR přivedla, vidí tento krok jako pozitivní. „Já bych přistoupení k fiskálnímu paktu považoval za velmi žádoucí včetně určitého přistoupení ke všem těm politikám, které v současnosti Evropská unie dělá,“ uvedl ekonom pro ParlamentníListy.cz.

Fiskální unii ano, jinak se diskvalifikujeme

„Mám pocit, že ne zcela doceňujeme určitou formu diskvalifikace, kterou jsme se odčlenili od hlavního jádra EU. A toto hlavní jádro nám to může v budoucnosti nechat bolestivě sníst a budeme možná litovat toho, že jsme se nepřipojili blíž. Takže to bych schvaloval určitě,“ dodal Zahradník.

Pokud jde o sociálními demokraty deklarované zrušení druhého pilíře důchodové reformy, zde si Zahradník myslí, že by to zase až taková škoda nebyla. „Já osobně bych sice do dobrovolného důchodového pilíře šel, myslím si, že je to poměrně slušná investiční příležitost. Na druhou stranu si myslím, že nějaké penzijní reformě se nevyhneme, protože neustále reformovat první státní pilíř je finančně neúnosné s ohledem na demografický vývoj,“ konstatoval Zahradník.

Kdo zruší druhý pilíř, ten se reformě nevyhne

Podle něj zrušení druhého pilíře může být líbivou politikou v krátkém období, kdy ještě problémy v penzijním systému nebudou fatální. „Ale ten, kdo zruší druhý pilíř, bude muset po pěti deseti patnácti letech čelit problémům do budoucna,“ dodal ekonom.

Šichtařová má ke zrušení už naplánovaného druhého pilíře rozporuplný postoj. „Na jednu stranu by jeho zrušení mohlo být dobré, na druhou stranu mínus by to mohlo přinést z toho titulu, že penzijní fondy, které už se na něj chystají, mohou začít vyhrožovat arbitrážemi a podobně,“ míní Šichtařová. A obdobné to podle ní je i s ostatními ČSSD avizovanými změnami.

ČSSD něco zruší a jiným to vykompenzuje

„Na všech těch změnách najdeme něco špatného. Ale v podstatě by se ta sociálnědemokratická opatření vykompenzovala s těmi současnými. Například zrušení zpomalení valorizací důchodů by se vykompenzovalo s progresivním zdaněním, které ovšem nepovažuji zrovna za něco úžasného,“ míní ekonomka.

To, co podle ní ekonomka potřebuje nejvíc, je stabilita. „Nejde o to hrát si na to, zda máme vládu levou nebo pravou, liberální nebo konzervativní. Jde o to hrát si na stabilitu. A to v podstatě žádná ze stran, které jsou ve hře, neslibuje. Naopak, každá z těch stran přichází s programem, změníme to a to. Žádná ze stran nepřichází s tím, že by řekla: My teď chceme po dalších deset let zachovat stav, který tady je, protože si myslíme, že pro ekonomiku je nejužitečnější, pokud v ní neprobíhá moc změn. A tím pádem je to prašť jako uhoď,“ uzavřela Šichtařová.

Progresivní daň někoho ukojí

I Petr Zahradník pár připomínek k ekonomickému programu ČSSD měl. „Progresivní zdanění je takový líbivý populistický krok, který žádnou spásu nepřinese, přinese pár jednotek miliard korun a současně s tím ukojí pocity určité části obyvatelstva, že konečně dojde i na takzvaně bohaté,“ myslí si Zahradník. Přitom podle něj při rovné dani bohatí přispívají už dávno úměrně svým ziskům. „Patnáct stovek proti patnácti tisícům je myslím si už značná míra solidarity, která se tu neakcentuje,“ doplnil Zahradník.

Ten poznamenal, že progresivní zdanění může bohaté navíc vyhnat do daňových rájů a kýžený přínos tak vůbec nemusí být takový, jak by se očekávalo. Kladně ekonom ohodnotil možnost snížení plánovaného růstu DPH.

„Mít základní sazbu DPH někde okolo sedmnácti procent a redukovanou sazbu někde okolo sedmi osmi procent, což podobně mají v Rakousku či Německu, to by mi přišlo docela rozumné,“ řekl ParlamentnímListům.cz Zahradník s tím, že takové opatření by mělo být doprovázeno zostřením daňové disciplíny. Za zásadní pak Zahradník považuje schopnost využívat dotací z evropských fondů, protože zde se nebavíme o miliardách, ale sta miliardách.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.