Klausovec Semín: Havel nás vedl na cestu do otroctví

08.01.2012 9:48

Nový předseda konzervativní vlastenecké Akce D.O.S.T. Michal Semín v druhé části rozhovoru pro ParlamentníListy.cz přiblížil více své názory na rozpad Evropské unie, ekonomickou krizi či hrozbu světovlády a havlismu.

Klausovec Semín: Havel nás vedl na cestu do otroctví
Foto: Lukáš Petřík
Popisek: Ladislav Bátora a Michal Semín na ministerstvu školství
reklama

Měla by podle Vás Česká republika vystoupit z EU?

I když se k tomuto řešení příležitostně kloním, jednoznačně se nevyslovím, protože odpověď na tuto otázku se odvíjí od okolností, jež neumím předvídat. Nevíme, k jakým procesům a událostem v dalších měsících a letech bude z důvodu očekávané hospodářské a společenské krize v Evropě docházet. Za určitých okolností bude lepší, zvláště bude-li naším prezidentem stále ještě Václav Klaus, když budeme moci spolurozhodovat o budoucí politické architektuře Evropy. Nemá-li se Evropská unie rozpadnout chaoticky či dokonce násilně, bude k tomu třeba nemalé státnické rozvážnosti. Václav Klaus již jeden stát rozdělil, mohl by výrazně pomoci při relativně pokojné demontáži něčeho ještě mnohem méně přirozeného a užitečného, než bylo tehdejší Československo.

A myslíte si, že se EU rozpadne?

Přál bych si, aby Evropa byla místem, kde spolu politicky svrchované státy žijí na bázi dobrovolné spolupráce v míru a všeobecné prosperitě a aby se evropské národy navrátily ke svým křesťanským tradicím a jimi utvářeným zásadám společenského soužití. A právě tomuto cíli stojí dnešní Evropská unie v cestě. Zatímco nevím, zda by bylo nejvhodnější v danou chvíli z Evropské unie vystoupit, rozhodně si přeji, aby Evropská unie v současném provedení přestala existovat. Zda se však rozpadne, to nevím. Spíše očekávám, že se ti, pro něž je vznik nadnárodního evropského státu alfou a omegou jejich politického snění či jen pouhé kariéry, svého utopického projektu jen tak snadno nevzdají a budou jej prosazovat i navzdory tomu, že jej naprostá většina obyvatel členských států bude odmítat.

Myslíte si, že ekonomická krize bude hluboká? Jak by se na ni měl občan ČR připravit?

Chovám k pozitivní společenské roli současného života na dluh a stále rozsáhlejší financiarizaci ekonomiky, při níž dochází k odpoutání světa peněz od světa reálně vytvářených statků, nemalou skepsi. Považuji tento proces za určitý doprovodný jev globalizace politické, a proto si myslím, že chceme-li bojovat proti myšlence globálního vládnutí, budeme muset přehodnotit i některé dosud pozitivní pohledy na globalizaci ve sféře financí, výroby statků a obchodu. Politické řízení velkých celků a společné měny v hospodářsky i sociálně tak heterogenním prostředí povede buď k dlouhodobé deflaci či v případě umělého udržování současného stavu k vysoké míře inflace. Obě možnosti jsou spojeny se značnými náklady a ty budou, jak jinak, vloženy na bedra obyčejných smrtelníků. Nejsem finančním poradcem, a proto se rozpakuji někomu radit, jak se má na příští roky co nejlépe zajistit. Zlato? Stříbro? Jiné cenné kovy? Zeleninová zahrádka a hospodářská zvířata? Rozhodně však neuškodí, když si uvědomíme, že mnoho z toho, co máme, po čem toužíme a pro co jsme ochotni se zadlužit, k dobrému a šťastnému životu vlastně ani nepotřebujeme. Aniž bych chtěl přehlížet negativní a pro někoho i tragické aspekty případné krize, je s ní spojena i příležitost posílit v sobě takové postoje a ctnosti, jakými jsou skromnost, štědrost či rodinná a sousedská soudržnost.

Jaký je váš názor na současnou vládu?

Po pravdě řečeno – nic moc. Ta už skoro neexistující politická pravice měla dostat v posledních volbách za vyučenou, třeba by jí pár roků Paroubkovy vlády dokázalo alespoň trochu obrodit. Nestalo se a tak jsou v takzvané. pravicové vládě subjekty, které mají s konzervativní politikou jen pramálo společného. Stát stále strká hlavu do věcí, v nichž dělá více škody než užitku. Vláda se ideově nijak výrazně neliší od vlád předchozích, v nichž pravici, totiž ODS a KDU-ČSL, dnes TOP 09, nevadilo vládnout s pokrokáři všech pokrokářů, Stranou zelených. Myslím, že ideová nevěrohodnost této vlády z pohledu konzervativní pravice se prokázala v průběhu takzvané bátoriády, kdy se chvílemi zdálo, že v porovnání s Ladislavem Bátorou představovali pro společnost menší nebezpečí snad i přísloveční Hitler se Stalinem. Z této neslavné epizody vyšli se ctí pouze dva představitelé státu – prezident Klaus a ministr školství Josef Dobeš. Ze známějších politiků, působících prozatím mimo parlament či vládu, obstála snad už jen Jana Bobošíková.

Jaká by podle vás měla být zahraničně-politická orientace ČR? Mělo by nastoupit ledání nových trhů mimo EU?

Jsme evropským národem, proto jsou naše vztahy s evropskými státy prioritní. V politice platí to, co v životě osobním. Je třeba usilovat o dobré vztahy se sousedy a v nejbližším okolí. Přátelské vztahy navazujme po celém světě, podle potřeb a zájmů naší vlasti. Nestavme se do pozice soudců jiných národů a států, není-li to nezbytně nutné, a snažme se žít tak, abychom jim mohli být příkladem. Naše zahraniční politika by se neměla odvíjet od myšlenky služby cizím mocnostem, ať už jsou jimi Berlín, Moskva, Brusel či Washington. A českou armádu budujme na obranu naší státní svrchovanosti, nikoli pro prosazování politických či hospodářských zájmů cizích států či velmocí.

A jaký by měl být podle vás vztah k Rusku?

Vzhledem k minulým zkušenostem je třeba si ve vztahu k Rusku uchovat jistou obezřetnost a spolupracovat s ním na bázi vzájemné výhodnosti. Zásadně však nesouhlasím s rusofobií, mediálně živenou táborem politických stoupenců Václava Havla. Jsme tu vlastně svědky dalšího Havlova paradoxu, kdy kosmopolitní humanisté vedou politický boj proti xenofobii a Rusku zároveň.

Je podle vás aspirace na světovládu reálnou hrozbou?

Samozřejmě. Evropská unie a jí podobné struktury na území jiných kontinentů slouží jako předstupeň pro vytvořením řídící politické autority na planetární úrovni. Jakýsi zárodek globální vlády, zatím pouze na mezinárodní úrovni, máme v podobě OSN. Ne náhodou to bylo zde, kde světobčan Havel předestřel v roce 1995 svoji vizi OSN pro 21. století: plenární shromáždění se přemění ve světový parlament, vzniknou stálé jednotky na udržování světového míru a bude zavedena globální daň, kterou každý obyvatel Země přispěje k chodu tohoto „hlavního ohniska operativního rozhodování“.

Před tímto utopickým projektem je třeba důrazně varovat. Nikoli proto, že bych si nepřál pokojnou spolupráci všech národů a států světa, ale proto, že Havlem navržený model předpokládá vznik zárodečné planetární vlády, jíž budou podřízeny vlády lokální a kontinentální. Vzhledem k utopičnosti této vize si vydlážděnější cestu do otroctví snad ani neumím představit.

Čímž se vrátím k Havlově oblíbené písni, v níž se mimo jiné zpívá:

Představ si, že nejsou žádné státy
To není tak težké udělat
Není pro co umírat či zabíjet
A také žádné náboženství
Představ si všechny lidi,
jak žijí v míru.

Možná řekneš, že jsem snílek,
ale já nejsem sám.
Doufám, že se jednou přidáš k nám
A svět bude sjednocený.

Není to tak dávno, co jsme se začali zotavovat z ničivých následků jedné politické utopie. Ta, jež je spojena s některými myšlenkami a vizemi Václava Havla se sice o státní teror výslovně neopírá, přesto není, pokud jde o budoucnost svobody a spravedlivého řádu ve světě, o nic méně nebezpečná.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lukáš Petřík
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

V Polsku a Rusku umírá denně stejně lidí, kolik obyvatel má Špindlerův Mlýn

13:27 V Polsku a Rusku umírá denně stejně lidí, kolik obyvatel má Špindlerův Mlýn

Čísla mrtvých ze střední a východní části Evropy nevěstí nic dobrého. Podle aktuálních statistik zej…