"Kdysi jsme si s manželem říkali, že bychom si v budoucnu ke svým vlastním dětem pořídili benjamínka z ústavní péče. A když biologický potomek nepřicházel, právě manžel řekl, tak to otočme. Udělejme to naopak. Vezměme si děcka - jedno, nebo dvě z domova a pak budeme časem řešit i toho biologického potomka," říká pro ParlamentniListy.cz Marcela Horáčková.

A tak to bylo. Rok po svatbě manželé Horáčkovi navštívili Jiřinu Slívovou, metodičku pro náhradní péči ostravského magistrátu. Zde dostali první informace. Uskutečnila se také návštěva u nich doma a už se rozjel celý proces k osvojení dítěte.

Na dítě do pěstounské péče se čeká kratší dobu

Zhruba rok a půl od tohoto prvního kroku přivítali oba manželé chlapečka Martínka. "Což byla velice krátká doba. Myslím si, že i dlouhá čekací lhůta je pro spoustu žadatelů o osvojení odrazující. Na dítě do pěstounské péče se nečeká dlouho, protože je jich prostě více. Dětí, které jsou vhodné k adopci, je daleko méně. Čekací doba v té době, kdy jsme se snažili o dítě my, byla tři až pět let, což se nám zdálo zbytečně dlouho. Když jsme dostali Martínka, bylo mu dva a půl roku. Začali jsme velice rychle uvažovat, že je škoda, aby byl sám. Byť si dovedu představit luxusní život s jedináčkem, ale přijde mi to nepřirozené a nedobré hlavně pro dítě. Takže jsme hned pro Martínka zažádali o Honzíka. Chtěli jsme, aby měl pro život parťáka, aby v té naši rodině nebyl sám. Zhruba za rok a půl k nám přišel Honzík a nakonec se nám letos v červenci narodil také biologický potomek - Danielka."

Kluci se snaží s holčičkou pomáhat