Občanský demokrat totiž tvrdí, že propad výběru daní nezpůsobilo snížení spotřeby v dolní sazbě daně z přidané hodnoty, do které jsou zařazeny i potraviny, ale v horní sazbě, která platí pro většinu spotřebního zboží. Proto by podle něj neuškodilo, kdyby se obě sazby sjednotily.
Dražší potraviny – zdravější stravování
„Já sám jsem přesvědčen, že by bylo lepší, kdybychom se vydali odvážnější cestou a prosadili rovnou sjednocení obou sazeb DPH na 17,5 procenta tak, jak to bylo naplánováno,“ prohlásil Rádl. Zlevnění spotřebního zboží by podle něj povzbudilo koupěschopnou poptávku, zvýšení cen potravin by prý zase vedlo k upravení špatných stravovacích návyků Čechů. „Lidstvo ve své vyspělejší části má prý cca patnáct milionů tun nadváhu, takže promyšlenější přístup ke stravování nemůže škodit. Drtivá většina civilizačních chorob úzce souvisí s příjmem nadměrného množství kalorií,“ tvrdí Rádl v obsáhlém vyjádření, kterým reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz, týkající se poklesu výběru peněz za DPH.
Celé vyjádření poslance Aleše Rádla ZDE
Další názory poslanců vládní koalice k problematice výběru DPH ZDE
Bydlet a jíst lidé musí
Podle ekonomky Markéty Šichtařové je pravda, že se méně utrácí za zboží, které je zařazeno do vyšší DPH, ale to prý neznamená, že to se zdražením potravin nesouvisí. „Jíst lidé musí, proto začnou šetřit na zboží, bez kterého se mohou obejít,“ nesouhlasí se závěry poslance ODS. Kdyby se tedy sjednocením obou sazeb zvedly ceny potravin, prodej „zbytného“ zboží, bez něhož se lidé mohou obejít, by se naopak ještě snížil.
Raději snížit miliardové daňové úniky
Stejný názor má i ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. „Zvyšují se ceny bydlení a potravin a u seniorů i cena zdraví, u dvou třetin domácností pak dochází k tomu, že se snižuje kupní síla,“ souhlasí s ekonomkou. Snížení spotřeby už podle něj pociťují i supermarkety. Ať už prý zůstanou dvě různé daňové sazby zvýšené, nebo jedna sjednocená na 17 procent, oboje je podle Dolejše pro koupěschopnost špatné. „Aby se zvýšil výběr daní, bude nutné se zamyslet nad firemními daněmi a nad daňovými úniky, které jsou obrovské. Snížit je o nějakou desítku miliard by nedalo tolik práce jako energie vydaná na změny DPH,“ doporučil komunistický poslanec.
Investoři odcházejí ze střední Evropy
Se zákonodárcem z ODS se však oba shodují v názoru, že změnu spotřebitelského chování nezavinilo ani tak zvýšení dolní sazby DPH, jako spíš permanentní vytváření negativních ekonomických očekávání. „Negativní očekávání vyvolává chování firem a investorů. Investoři se ze střední Evropy vytrácejí,“ konstatuje poslanec Jiří Dolejš.
„Je pravda, že negativní očekávání a strach z budoucnosti spotřebu ovlivňují,“ připouští ekonomka. Ale tím spíš by neměla nastat další změna– sjednocení obou sazeb. „To by opět vedlo k tomu, že se lidé začnou bát a dojde k další vlně spoření,“ říká Markéta Šichtařová.
Nejhorší je další změna systému
„Byla bych pro rovnou sazbu DPH, aby se neustále nepřevádělo z jedné sazby do druhé, ale má to jeden háček. Znamenalo by to další změnu systému, a to je špatně,“ dodává rozhodně ekonomka, že raději špatné sazby, ale beze změny, než další vyvolávání strachu veřejnosti. Navíc upozorňuje, že po volbách přijde nová vláda a bude znovu daňové sazby měnit. „Další kabinet bude chtít anulovat všechny kroky předchozí vlády, aby se od nich distancoval,“ předpovídá po zkušenostech ekonomka.
Šichtařová nesouhlasí ani s názorem, že dalším zvýšením cen potravin by se upravily stravovací návyky Čechů. „Tvrdit, že zdražení potravin by vedlo ke zlepšení stravovacích návyků, je nesmysl. Lidé by dali přednost horší kvalitě potravin. Zaplatili by stejně, ale kupovali by větší množství v menší kvalitě,“ odmítá názory poslance ODS Aleše Rádla.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Libuše Frantová
