Chcete, aby byl Andrej Babiš premiérem až do roku 2025?Anketa
K jeho dalším slovům se dostaneme.
Nyní je důležité ukázat aktuální obraz Afghánistánu, kde prý panuje víc než zmatek.
Dokládá to nejen svědectví našich tamních zdrojů, ale také informace ostatních médií. „Letiště v Kábulu. Epicentrum dění v celé zemi. Na místě dál pokračuje chaos, tisíce lidí se chtějí dostat pryč. Tráví tu dny i noci. Na palubu by se neměl dostat nikdo bez potvrzení o předchozí spolupráci se spojenci," uvedla například ČT.
Do všeobecného zmatku se přidal fakt, že právě do Kábulu dorazil druhý nejvýznamnější muž Tálibánu, Abdul Ghání Barádar, který je považovaný za možného vůdce země, kterou radikálové ovládli minulý týden.
Zalmay Khalilzad (repro Youtube.com)
Podle našeho zdroje jde o velice významná jména na poli mezinárodních vztahů. „Toto nejsou začátečníci. Jestli si západní rozvědky, které zde roky působily, dosud neudělaly obrázek, o tom silně pochybuji. Rozvědky mají zcela detailní informace o rodinných vztazích, mají zmapované ekonomické toky, školící centra. Věděly, jak nebezpeční tito lidé jsou. A ačkoli to věděly, zničehonic odešly. To se nestává. Důvodem rozhodně není tato země, cíl vidím v ruském prezidentu Putinovi," vysvětlil.
Jistým vodítkem k pochopení všeho bude globus. Nebo mapa. Stačí se totiž podívat, s kým Afghánistán sousedí na severu. „Ovšem. Klíčovou roli v procesu sehraje destabilizace dvou bývalých států Sovětského svazu. Z mého pohledu jde primárně o Tádžikistán a Turkmenistán."
Tádžikistán má na svém území přes devadesát procent věřících muslimů, Turkmenistán je prezidentská republika. Bývalý prezident Nijazov v minulosti ovšem nařídil, aby se základy islámu učily ve školách. V náboženských třídách na školách a v mešitách se v arabštině učí o Koránu či o historii tohoto náboženství.
„Není mi jasná jediná věc. Působnost NATO a zástupců Bruselu. Co ti dělají? Pošlou sem peníze, aby si koupili klid a ochránili koho, zbraně a techniku?“ ukončil rozhovor pro PL náš afghánský zdroj.
Převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem prý nemusí vést k dalšímu rozmachu radikálního islámu ve světě, domnívá se bývalý český velvyslanec v zemi Petr Štěpánek. Tálibán má podle něj zájmy pouze v Afghánistánu, o převzetí světovlády neusiluje. Štěpánek to řekl v rozhovoru ČTK.
Přiznal, že tak rychlý pád afghánské vlády nečekal. „Myslím si, že můžeme do značné míry vyloučit rozmach radikálního islámu, alespoň ne přímo, protože Tálibán je primárně afghánské, respektive paštunské nábožensko-politické hnutí, které je soustředěné na Afghánistán a jako takové nemá ambice dobývat se nějaké světovlády,“ poznamenal.
Dokáže si představit, že se nyní Tálibán bude chtít prezentovat jinak než před dvaceti lety. Poznamenal, že islámské právo šaría je „oceán různých názorů na řadu věcí“ včetně role žen ve společnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
