Jakou podle vás byla ministryní obrany Vlasta Parkanová a co si myslíte o možném obsazení této funkce Karolínou Peake?
Jsem přesvědčen, že paní Parkanová měla jen základní představy o tom, co funkce ministra obrany představuje. Po vstupu do funkce byla realitou zaskočena a nedokázala se s ní vyrovnat. Otevřela tak prostor pro různé vlivové skupiny, které prosazovaly své zájmy. To následně vytvářelo zbytečné napětí mezi jednotlivými složkami civilně správní části ministerstva a generálním štábem, ale i armádními složkami. Snížila se vzájemná důvěra, což nepřispívá ke konstruktivní práci. Co se týká Karolíny Peake, věřím, že se podrobně seznámí s rozsahem funkce a vybere si odborníky jako poradce, kteří budou říkat i nepříjemné věci a ona je bude respektovat. To často není samozřejmé. Někteří vysocí funkcionáři velmi neradi slyší jiné názory, než ty, které sami prezentují. Měla by také zajistit kontinuitu zahájených restrukturalizačních procesů.
Nicméně od složení funkce Alexandrem Vondrou padala, co se týče jeho nástupce, i jména Vlastimil Picek, Jan Vidím, Viktor Paggio. Jak se stavíte k takovým úvahám?
Dnes je to zbytečná úvaha. Předpokládám, že je již rozhodnuto. Ale rozumné názory by se měly vždy řádně prodiskutovat a vzít v úvahu všechna pro a proti. Je také bohužel pravda, že ministerstvo obrany je považováno za „trafiku“ a v řadě případů se výběru ministra nevěnovala pozornost. Výsledky v důsledku znamenaly obrovské ztráty jak v oblasti personálu, tak i finanční.
Jak byste zhodnotil působení odcházejícího ministra obrany Alexandra Vondry?
Podle mého názoru mělo největší význam jeho pojetí řízení resortu. Tedy uklidnění a stabilizace jak civilní, tak vojenské části rezortu. Již rozhodnutím o přípravě „Bílé knihy o obraně“ ukázal, že je mu blízké koncepční myšlení a systematický přístup k řešení celého spektra problematiky ministerstva obrany. Mimo to omezil působení vlivových skupin v obraně na únosnou míru, i když se nedají úplně eliminovat. Významnou roli hrál v obraně rozpočtu a zastavil jeho snižování, což je podmínkou pro stabilní rozvoj každé organizace.
Psali jsme:
Mají ženy v obraně a armádě, myšleno v bojových útvarech a strategických funkcích, vůbec své místo?
Samozřejmě, že mají. V době práce na konceptu plně profesionální armády jsme uvažovali až o dvacetiprocentním zastoupení žen v armádě, čehož se ale nikdy nepodařilo dosáhnout. Je tedy zřejmé, že ženy, které projdou odpovídajícími funkcemi, mohou dosáhnout až na posty nejvyšší. Již dnes jsou v armádě ženy v hodnosti plukovnice. Osobně zastávám názor, že ženy v bojových útvarech mohou být, ale ne ve funkcích, kde dochází k přímým střetům, tedy fyzickému kontaktu s nepřítelem. Je to více otázka kultury, než právní záležitost.
Proč je podle vás NATO pro Česko tak strategické a nešlo by výhledově vyměnit za celoevropskou armádu?
NATO je nejsilnější politicko - vojenskou organizací. Je to aliance suverénních států s rozhodovacím procesem založeným na úplném konsenzu. Největší stát má alespoň formálně stejné postavení jako nejmenší. EU se doposud nepodařilo splnit své představy o obranných kapacitách, které se svými počátky datují k přelomu čtyřicátých a padesátých let. Ani dnes, v době ekonomické krize, se největší státy EU, tedy Francie a Velká Británie, nevzdávají svých výsad, zpravidla na úkor menších států nebo nově přistoupivších. Evropské státy významně redukují své obranné rozpočty. Za této situace je společná armáda iluzorní. Mimo to, každý národní stát chrání své zájmy, což vytvoření společné armády téměř vylučuje.
Když jste studoval v letech 1993 až 1994 na Vysoké válečné škole armády USA v Pensylvánii, byl součástí výuky i program boje proti terorismu. V současnosti je u tuzemského soudu skupina osob, údajně z teroristické organizace Džamát Šaríat. Před rokem, po zabití Usámy bin Ládina a ze začátku vládnutí Jana Kubiceho na ministerstvu vnitra, je zatklo ÚOOZ. Všude se psalo, že jde o první zatčení teroristů v Česku. U soudu se zatím ukazuje, že to je s jejich terorismem přinejmenším přitažené za vlasy. Co si o tom myslíte?
Těžko posuzovat. Pokud policie uvedla, že se jedná o teroristy, mělo by to být řádně ověřeno. Problém je obecnější. V Česku je běžné, že se v médiích objevují informace, aniž by byly ověřeny nebo prokázány. Poškozuje to především ty, kteří jsou očerňováni neoprávněně. Stát, ale i média, by měly kompenzovat ztráty a újmy jiného druhu ve skutečné výši. Pokud v uvedeném případě nebylo jasné, čeho se vlastně obvinění dopustili, neměly se informace tohoto druhu na veřejnosti prezentovat. Pokud jsou obvinění skutečnými teroristy a jen to není soud schopen dokázat, je to špatně.
Co si myslíte o rozprášení útvaru vojenské policie SOG, jehož příslušníci byli po misích v Afghánistánu v cizině dobře hodnoceni, ale u nás je média kritizovala?
Útvar speciálních operací vojenské policie SOG, jak byl koncipován, neměl vůbec vzniknout. Již v době jeho vzniku se jednalo o „triplicitu“. Mimo to, nebylo zajištěno pevné velení a v určité době jednotku ovládali neformální lídři. Rozhodně ovšem nemělo pak dojít k jeho rozpuštění, ale k reorganizaci a přepodřízení s tím, že se měly využít schopnosti velitelů i vojáků, kteří SOG tvořili.
Psali jsme:
Jak vidíte vývoj české armády do budoucna?
Věřím, že půjde o další rozvoj, i když stále v omezeném rozpočtu a tedy ve finančních možnostech. Armáda bude muset ještě udělat řadu zásadních rozhodnutí a to, jak co se týká samotné struktury armády, tak zbrojních programů. Úsilí by se mělo zaměřit na posílení jádra armády, což samozřejmě znamená omezování na „periferii“ potřebných schopností armády. Bude muset dokončit své nasazení v misi v Afghánistánu a doufám, že se vrátí do vlasti vždy všichni vojáci.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
