Sedmdesátistránkový dokument s názvem „Mezinárodní komparativní studie o policejních sborech“ vykazuje podle Kellera celou řadu metodologických nedostatků. Většina z nich se týká porovnávání tzv. hustoty policie v jednotlivých zemích Evropské unie. I samotný Odbor bezpečnostní politiky v úvodu své studie konstatoval, že jedním z největších limitů, které se na kvalitě podkladové práce pro rozhodování vlády podepsaly, byl nedostatek času. Podle policejních odborů má tato práce posloužit jako argument ministra Kubiceho k dalšímu snižování stavů.
Autor či autoři podle Kellera v podstatě jen mechanicky srovnávají počty obyvatel připadajících na jednoho policistu v různých zemích EU. Z tohoto srovnání vychází, že tzv. policejní hustota patří v České republice k nejvyšším (jeden policista na 240 obyvatel). Nejnižší policejní hustotu vykazují Finsko, Dánsko a Švédsko, ze zemí bývalého východního bloku pak Rumunsko a Polsko (viz graf nahoře). Na základě tohoto srovnání autoři naznačují, že stavy policie v České republice jsou příliš vysoké.
Na severu si lidé věří
Zmíněná komparace podle sociologa nezohledňuje ale klíčové faktory, které umožňují některým zemím držet relativně nižší stavy policie než Česká republika. Tím prvním je Míra generalizované důvěry.
„Jedná se o míru vzájemné důvěry, kterou vykazují obyvatelé různých zemí. Právě v severských zemích je důvěra občanů v konkrétní druhé lidi i v lidi obecně z celé Evropy nejvyšší. Tento fakt je dán kulturně a historicky pro dané země, z čehož plyne šetření řady transakčních nákladů včetně nutnosti vydržovat vysoké stavy policie. V případě, že budou stavy policie v České republice dále snižovány, míra důvěry bohužel neporoste,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz sociolog.
Hustota obyvatel je klíčová
Dalším faktorem, který zmíněná studie prý zcela opomíjí, je podle Kellera struktura a typ osídlení.
„Je známým faktem, že země rurální, tedy země s usedlým venkovským osídlením vyžadují nižší stavy policie než země s vyšší hustotou obyvatelstva a s vyšší koncentrací osídlení. V zásadě platí, že čím vyšší hustota osídlení, tím vyšší míra kriminality. Tato vazba je ještě posílena v průmyslových městech a aglomeracích, vyznačujících se vysokou mírou migrace obyvatelstva a nízkým podílem obyvatelstva usedlého,“ uvádí profesor Keller. Tímto lze podle něho z velké části vysvětlit, proč právě Polsko a Rumunsko mohou patřit k zemím s relativně nižší policejní hustotou.
Podle Kellera by bylo možno uvést i další faktory, které jsou relevantní pro míru policejní hustoty a které zmíněná studie rovněž nezohledňuje buď vůbec, anebo pouze okrajově. Patří mezi ně kvalita vybavení policie, míra outsourcingu některých pomocných a obslužných aktivit, rozsah povinností kladených na policisty v té které zemi.
Čtěte také:
Závěr
Své poznatky shrnul sociolog v závěru svého hodnocení a dal dost jasně najevo, že snižování početních stavů policie může vést k nevratným ztrátám.
„Při znalosti těchto faktů můžeme konstatovat, že hlavním důvodem pro snižování stavů policie u nás není příliš vysoká policejní hustota, nýbrž neobyčejně prudký a soustavný propad policejního rozpočtu, kterým je naše země v Evropě unikátní. V této souvislosti jsou poněkud nedomyšlené úvahy o tom, že bychom měli budovat policii početně slabou, avšak prudce modernizovanou. Zcela totiž chybějí studie o tom, kolik by stála modernizace policie, pokud by měla vskutku kompenzovat úbytek policistů. Je pravděpodobné, že tato operace by byla dražší než udržování dnešního stavu. Jak ostatně vyplývá ze samotné studie, podílem policejního rozpočtu na hrubém domácím produktu (HDP) už nyní patříme v evropském srovnání k zemím se spíše skromnou policií. Argumenty typu „na zachování dnešních postů policistů nemáme dostatek prostředků“ zcela přehlížejí, že snižování početních stavů policie se může ve svých důsledcích velice prodražit, ba může vést ke ztrátám nevratným.“ uzavřel známý sociolog.
- Další názory profesora Jana Kellera ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
