„Ropné sankce na Rusko selhaly.“ Nás zasáhnou: až 45 Kč na litr

05.12.2023 13:11 | Analýza

Sankce uvalené na ruskou ropu v podobě cenového stropu či embarga na dovoz ropných produktů sice podle nejnovější analýzy helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) připravují Moskvu o miliardy eur, ale i tak je to dle serveru Politico „mnohem méně, než v jaký dopad doufali ti, co opatření vymysleli“, a zaznívá skepticismus, že by opatření v aktuální špatně vymahatelné podobě mělo vůbec na situaci na frontě výraznější vliv. Hořké zjištění přišlo zrovna ve chvíli, kdy Česku končí výjimka na dovoz ropných produktů s ruským původem. Pokud ji EU nedovolí prodloužit, mohou dle ekonoma Lukáše Kovandy pohonné hmoty v ČR zdražit až na 45 Kč za litr.

„Ropné sankce na Rusko selhaly.“ Nás zasáhnou: až 45 Kč na litr
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stojan čerpací stanice

Anketa

Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?

2%
97%
hlasovalo: 57243 lidí
Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) vzpomenulo, že je to přesně rok, co v reakci na již tehdy několik měsíců probíhající ruskou agresi na Ukrajině předstoupila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před řečnický pultík a po oznámení cenového stropu uvaleného na ruskou ropu na úrovni 60 dolarů za barel tvrdila, že „toto rozhodnutí ještě více zasáhne příjmy Ruska a sníží jeho schopnost vést válku na Ukrajině“.

Nakolik se tato její slova ve skutečnosti vyplnila? Organizace sídlící ve finských Helsinkách míní, že je již zřejmé, že „sankce ani po roce nesnížily odhodlání Kremlu válčit“, přesto však zároveň nemají pravdu ani ti, kteří tvrdili, že tento krok Rusko nikterak bolestivě nepocítí – analýza CREA ukazuje, že zákaz dovozu ropy do EU a cenový strop G7 snížily příjmy Moskvy z vývozu ropy až o 14 %, což ji připravilo o 34 miliard eur z vývozu.

Moskvu tedy sankce na ropu finančně nemálo bolí. Problém ovšem je, že tento dopad ani zdaleka nedosahuje toho, čeho podle analýzy „mohlo být dosaženo“.

Analýza CREA ukazuje, že sankce silně ovlivnily ruské příjmy z vývozu ropy za první pololetí a ještě v lednu 2023 Rusko drtil výrazný 45% meziměsíční pokles celkových příjmů z fosilních paliv, přičemž samotná ropa zaznamenala 25% pokles. Takový účinek ovšem dlouhodobě nevydržel.

Problémem cenového stropu, uvaleného na Rusko, dle organizace tak nebylo to, že by nebyl funkční, ale mělo to být jej „neschopnost prosadit, posílit a důsledně monitorovat“. Právě kvůli tomu již Rusko v druhé polovině roku nemělo takové ztráty jako předtím. Ztráty příjmů Ruska se ve druhém a třetím čtvrtletí snížily na 50 milionů eur denně a teprve v posledním čtvrtletí roku se pak vrátily na 90 milionů eur denně.

„Účinnost sankcí poklesla v důsledku nedostatečného monitorování a prosazování politiky cenového stropu, která Rusku umožňuje prodávat ropu za ceny nad stanovenou úrovní stropu,“ míní organizace.

CREA jmenuje, že za postupnou neúčinnost opatření proti Rusku může například „rafinérská mezera“, která legálně umožňuje, aby se ropné produkty z ruské ropy dostaly i do zemí, které na Moskvu uvalily sankce, a Rusko také využívalo výjimky poskytovaných zemím v EU, které dovážejí levnou ruskou ropu a prodávají své rafinované produkty do EU i do dalších regionů po celém světě.

Jedním z příkladů má být například rafinerie Neftochim Burgas v Bulharsku, kterou vlastní ruská společnost Lukoil. Šetření CREA s partnery Global Witness a Center for the Study of Democracy zjistilo, že od zavedení zákazu dovozu ruské ropy do EU se přes Burgas dováží ruská ropa v hodnotě více než 1,1 miliardy eur. Kromě toho Rusko využívá k přepravě ropy i takzvané „stínové“ tankery. Počet tankerů vlastněných a pojištěných v zemích, které neprovádějí politiku cenových stropů a přepravují ruskou ropu, a tím tuto politiku obcházejí, roste.

Server Politico tak komentuje novou analýzu CREA, že sice opatření není tím, které by nemělo žádný účinek, ale „rozsáhlé obcházení, zející mezery a pokračující obchod s pohonnými hmotami znamenají, že Moskva stále vydělává miliardy ze svého stěžejního vývozu, které může využít k prodloužení války“, jelikož Rusko tratí kvůli zákazu dovozu ruské ropy a zastropování její ceny „mnohem méně, než ti, kdo pravidla navrhovali, doufali“.

Isaac Levi, který výzkum CREA vede, pro Politico zhodnotil, že byl „dopad cenového limitu omezený kvůli nedostatečnému monitorování a vymáhání“.

Konec výjimky pro Česko

Že embargo na dovoz ropných produktů s ruským původem nefunguje ani zdaleka tak, jak jeho tvůrci doufali, pak je hořkou zprávou i pro Česko, jelikož tomu dnes končí roční výjimka a do Česka již nebudou moci proudit produkty z ruské ropy z největší slovenské rafinérie Slovnaft.

Bratislava sice požádala o prodloužení výjimky a česká vláda v tom Slovensko podpořila, rozhodnutí o žádosti však zatím nepadlo.

V EU se o možném pokračování výjimky chystá hlasovat až za týden, a přestože Ministerstvo průmyslu a obchodu dle Českého Rozhlasu (ČRo) tvrdí, že kvůli tomu problémy s nedostatkem paliv nehrozí a do rozhodnutí rady bude Česko dovážet ropné výrobky z jiné než ruské ropy, zvedající se i hlasy mínící opak.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy Česku hrozí nedostatek pohonných hmot a jejich ceny by kvůli tomu měly vzrůst.

Anketa

Povedla se stávka ČMKOS?

77%
18%
hlasovalo: 10838 lidí
„Na Moravě hned každý druhý litr prodaných paliv pochází z bratislavské rafinérie společnosti Slovnaft, spadající pod křídla maďarského petrochemického podniku MOL. Slovnaftu ale dnes končí výjimka, která mu umožňovala zásobovat Česko palivy, zejména naftou, vyrobenými z ruské ropy,“ uvedl ekonom s tím, že však Slovnaft už ze zhruba třiceti procent ovšem zpracovává ropu, na niž se západní protiruské nevztahují a závažnější problémy by nastaly, kdyby EU prodloužení výjimky zamítla.

Na cenách u čerpacích stanic by se aktuální konec výjimky podle vyjádření předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka pro ČRo příliš projevit nemělo, Kovanda však varuje, že kdyby se Česko mělo obejít bez dodávek paliv ze Slovnaftu, „řidiči u tuzemských čerpacích stanic si pořádně připlatí“. „Mohlo by se jednat až o několik korun na litr, takže v krajním případě nelze vyloučit zdražení pohonných hmot v ČR až k úrovni 45 korun za litr,“ varoval Kovanda na sociální síti X s dodatkem, že jestliže „Brusel Ficově vládě výjimku neprodlouží, teoreticky by mohl vskutku hrozit přechodný nedostatek paliv na českém trhu“.

Politico také rozebralo varování Ukrajiny, jež již delší dobu namítá, že Západ zaostává ve vymáhání nastolených pravidel. Oleg Ustenko, ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, pro Politico zhodnotil, že zjištění o značné díře u sankcí proti Rusku „nejsou překvapením“. „Omezení cen ropy bylo navrženo velmi dobře, ale nejslabší částí bylo vždy vymáhání,“ pronesl s tím, že Rusku se „podařilo najít skuliny“, a pokud se ví o někom, že zavedená omezení obchází, pak by měl být trestně stíhaný.

Právě o zalátování „skulin“ chce dle Politica EU usilovat v rámci návrhu uvnitř 12. balíku sankcí na Rusko a má se jednat například o zavedení nových povinností pro obchodníky a pronajímatele lodí, kteří by poskytovali údaje o zásilkách.

Z vyjádření Janise Klugeho, vedoucího pracovníka Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky, pro Politico vyplývá, že aktuální dopady na Rusko nestačí, a přestože Moskva kvůli sankcím tratí, „neovlivní to její příjmy natolik, aby si to vynutilo nějakou změnu strategie nebo omezilo ruské zdroje do té míry, že by se to projevilo na bojišti“.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radek Kotas

MUDr. Kamal Farhan byl položen dotaz

Co vyřeší zákaz THC?

Podle mě nic. Buď se přesune látka na nelegální trh nebo vznikne nová. Navíc není to tak, že trh s legálními látkami lze aspoň regulovat, což se o těch nelegálních říci nedá? A v čem je třeba THC horší než alkohol? A proč je na tabák zakázána reklama a na alkohol ne?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Benzín za 45?, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseučitel rossi , 05.12.2023 15:26:50
Sankcemi uvalené na Rusko jsme jako stát závislý na ropě a plynu zaplatili vysokou inflací a zdražením všeho protože tyto komodity kupujeme podstatně dráž.

|  17 |  0

Další články z rubriky

„Jak to ten gauner mohl vypustit z d*žky?“ Přijeli to říct Pražákům. A řekli

12:54 „Jak to ten gauner mohl vypustit z d*žky?“ Přijeli to říct Pražákům. A řekli

„Chtěli jsme přijet sem, abyste v Praze věděli, že žijeme. Nechceme být někde uklizení. Stávka domlu…