Reprezentuje Petr Fiala dobře Českou republiku?Anketa
Nakolik se tato její slova ve skutečnosti vyplnila? Organizace sídlící ve finských Helsinkách míní, že je již zřejmé, že „sankce ani po roce nesnížily odhodlání Kremlu válčit“, přesto však zároveň nemají pravdu ani ti, kteří tvrdili, že tento krok Rusko nikterak bolestivě nepocítí – analýza CREA ukazuje, že zákaz dovozu ropy do EU a cenový strop G7 snížily příjmy Moskvy z vývozu ropy až o 14 %, což ji připravilo o 34 miliard eur z vývozu.
Moskvu tedy sankce na ropu finančně nemálo bolí. Problém ovšem je, že tento dopad ani zdaleka nedosahuje toho, čeho podle analýzy „mohlo být dosaženo“.
Analýza CREA ukazuje, že sankce silně ovlivnily ruské příjmy z vývozu ropy za první pololetí a ještě v lednu 2023 Rusko drtil výrazný 45% meziměsíční pokles celkových příjmů z fosilních paliv, přičemž samotná ropa zaznamenala 25% pokles. Takový účinek ovšem dlouhodobě nevydržel.
???? NEW | One year of sanctions: Russia’s oil export revenues cut by EUR34 bn
— Centre for Research on Energy and Clean Air (@CREACleanAir) December 5, 2023
??“[This] will hit Russia's revenues [&] reduce its ability to wage war in Ukraine” said @EU_Commission President @vonderleyen one year ago about USD 60/barrel price cap & import ban.
??CREA analysis?? pic.twitter.com/zwxAGorpx4
Problémem cenového stropu, uvaleného na Rusko, dle organizace tak nebylo to, že by nebyl funkční, ale mělo to být jej „neschopnost prosadit, posílit a důsledně monitorovat“. Právě kvůli tomu již Rusko v druhé polovině roku nemělo takové ztráty jako předtím. Ztráty příjmů Ruska se ve druhém a třetím čtvrtletí snížily na 50 milionů eur denně a teprve v posledním čtvrtletí roku se pak vrátily na 90 milionů eur denně.
„Účinnost sankcí poklesla v důsledku nedostatečného monitorování a prosazování politiky cenového stropu, která Rusku umožňuje prodávat ropu za ceny nad stanovenou úrovní stropu,“ míní organizace.
?? The sanctions have worked mainly by lowering Russian oil prices compared to global prices pic.twitter.com/ZpOBRsX3PO
— Centre for Research on Energy and Clean Air (@CREACleanAir) December 5, 2023
CREA jmenuje, že za postupnou neúčinnost opatření proti Rusku může například „rafinérská mezera“, která legálně umožňuje, aby se ropné produkty z ruské ropy dostaly i do zemí, které na Moskvu uvalily sankce, a Rusko také využívalo výjimky poskytovaných zemím v EU, které dovážejí levnou ruskou ropu a prodávají své rafinované produkty do EU i do dalších regionů po celém světě.
Jedním z příkladů má být například rafinerie Neftochim Burgas v Bulharsku, kterou vlastní ruská společnost Lukoil. Šetření CREA s partnery Global Witness a Center for the Study of Democracy zjistilo, že od zavedení zákazu dovozu ruské ropy do EU se přes Burgas dováží ruská ropa v hodnotě více než 1,1 miliardy eur. Kromě toho Rusko využívá k přepravě ropy i takzvané „stínové“ tankery. Počet tankerů vlastněných a pojištěných v zemích, které neprovádějí politiku cenových stropů a přepravují ruskou ropu, a tím tuto politiku obcházejí, roste.
?? Derogations are also being exploited by Russia
— Centre for Research on Energy and Clean Air (@CREACleanAir) December 5, 2023
???? Bulgaria's Burgas refinery has imported crude oil worth over EUR 1.1 bn in tax revenue to the Kremlin since EU’s import ban on RU crude
See CREA investigation w/@Global_Witness & @CSDBuildBridges:
??https://t.co/HBPL1NeNom
Server Politico tak komentuje novou analýzu CREA, že sice opatření není tím, které by nemělo žádný účinek, ale „rozsáhlé obcházení, zející mezery a pokračující obchod s pohonnými hmotami znamenají, že Moskva stále vydělává miliardy ze svého stěžejního vývozu, které může využít k prodloužení války“, jelikož Rusko tratí kvůli zákazu dovozu ruské ropy a zastropování její ceny „mnohem méně, než ti, kdo pravidla navrhovali, doufali“.
Isaac Levi, který výzkum CREA vede, pro Politico zhodnotil, že byl „dopad cenového limitu omezený kvůli nedostatečnému monitorování a vymáhání“.
Konec výjimky pro Česko
Že embargo na dovoz ropných produktů s ruským původem nefunguje ani zdaleka tak, jak jeho tvůrci doufali, pak je hořkou zprávou i pro Česko, jelikož tomu dnes končí roční výjimka a do Česka již nebudou moci proudit produkty z ruské ropy z největší slovenské rafinérie Slovnaft.
Bratislava sice požádala o prodloužení výjimky a česká vláda v tom Slovensko podpořila, rozhodnutí o žádosti však zatím nepadlo.
V EU se o možném pokračování výjimky chystá hlasovat až za týden, a přestože Ministerstvo průmyslu a obchodu dle Českého Rozhlasu (ČRo) tvrdí, že kvůli tomu problémy s nedostatkem paliv nehrozí a do rozhodnutí rady bude Česko dovážet ropné výrobky z jiné než ruské ropy, zvedající se i hlasy mínící opak.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy Česku hrozí nedostatek pohonných hmot a jejich ceny by kvůli tomu měly vzrůst.
Povedla se stávka ČMKOS?Anketa
Na cenách u čerpacích stanic by se aktuální konec výjimky podle vyjádření předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka pro ČRo příliš projevit nemělo, Kovanda však varuje, že kdyby se Česko mělo obejít bez dodávek paliv ze Slovnaftu, „řidiči u tuzemských čerpacích stanic si pořádně připlatí“. „Mohlo by se jednat až o několik korun na litr, takže v krajním případě nelze vyloučit zdražení pohonných hmot v ČR až k úrovni 45 korun za litr,“ varoval Kovanda na sociální síti X s dodatkem, že jestliže „Brusel Ficově vládě výjimku neprodlouží, teoreticky by mohl vskutku hrozit přechodný nedostatek paliv na českém trhu“.
Česku hrozí citelné zdražení pohonných hmot, Slovnaft jej totiž ode dneška nemůže zásobovat palivy z ruské ropy. Přitom na Moravě každý druhý litr paliv pochází právě ze Slovnaftu.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 5, 2023
Česku hrozí nedostatek pohonných hmot, zejména pak na Moravě. Právě na Moravě totiž hned každý… pic.twitter.com/fRk8HSeC3R
Politico také rozebralo varování Ukrajiny, jež již delší dobu namítá, že Západ zaostává ve vymáhání nastolených pravidel. Oleg Ustenko, ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, pro Politico zhodnotil, že zjištění o značné díře u sankcí proti Rusku „nejsou překvapením“. „Omezení cen ropy bylo navrženo velmi dobře, ale nejslabší částí bylo vždy vymáhání,“ pronesl s tím, že Rusku se „podařilo najít skuliny“, a pokud se ví o někom, že zavedená omezení obchází, pak by měl být trestně stíhaný.
Právě o zalátování „skulin“ chce dle Politica EU usilovat v rámci návrhu uvnitř 12. balíku sankcí na Rusko a má se jednat například o zavedení nových povinností pro obchodníky a pronajímatele lodí, kteří by poskytovali údaje o zásilkách.
Z vyjádření Janise Klugeho, vedoucího pracovníka Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky, pro Politico vyplývá, že aktuální dopady na Rusko nestačí, a přestože Moskva kvůli sankcím tratí, „neovlivní to její příjmy natolik, aby si to vynutilo nějakou změnu strategie nebo omezilo ruské zdroje do té míry, že by se to projevilo na bojišti“.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas