Jak uspěje Babiš v boji s daňovými úniky a rozkrádáním ve státní správě?Anketa
„Stres působí hlavně na urychlování civilizačních chorob, hlavně vysoký krevní tlak, a jeho komplikace, které jsou velmi závažné, jako je srdeční infarkt nebo mozková mrtvice,“ potvrdila ParlamentnímListům.cz senátorka a lékařka Milada Emmerová.
Fakt, že nezaměstnanost zdaleka neznamená jen ekonomický problém, si uvědomují nejen odborníci, ale i politici. „Dlouhodobá nezaměstnanost je devastující psychologicky, ale i fyzicky,“ řekl médiím šéf poradců premiéra Vladimír Špidla. I prezident Miloš Zeman v projevu před Poslaneckou sněmovnou před hlasováním o důvěře vlády upozornil na ničivé důsledky nezaměstnanosti. „Nezaměstnanost není jen ztráta ekonomických příležitostí. Nezaměstnanost je sociální problém, protože je ztrátou lidské důstojnosti,“ prohlásil. Vláda vyhlásila boj s nezaměstnaností a hodlá na něj dát letos tři miliardy korun.
Frustrace, psychiatrická péče i vyšší kriminalita
Nejvíce ohrožené skupiny na pracovním trhu jsou ženy s malými dětmi, mladí lidé do třiceti let, lidi v předdůchodovém věku, s nízkou kvalifikací a zdravotním postižením. Psychiatr Jan Cimický uvádí, že obrovský je dopad nezaměstnanosti na mladé lidi, kteří teprve vstupují na trh práce.
Fotogalerie: - Důvěra vládě
„Psychologové a sociologové zjistili, že dopad na mladého člověka, který po studiu přichází do života s nábojem a energií a nesežene práci, je daleko horší než pro pětačtyřicátníka, který o zaměstnání po letech přijde,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz. Čím déle je totiž mladý člověk nezaměstnaný, tím těžší pro něj pak bude přivyknout si na každodenní povinnosti. Ale se ztrátou práce se těžko vyrovnávají lidi v každém věku. Psychiatři zaznamenávají v posledních letech větší příjem pacientů, hodně stoupla potřeba psychiatrické péče i spotřeba léků, například antidepresiv. Frustrace vede také k vyšší konzumaci tabáku, alkoholu i drog, což se projevuje na vyšší kriminalitě.
Výpadek příjmů ve státním rozpočtu, ale i ve zdravotním a sociálním pojištění
Vláda Bohuslava Sobotky přichází s prvními nápady, jak snížit nezaměstnanost, která v lednu dosáhla historicky nejvyšší úrovně. Bez práce je v Česku 630 tisíc lidí. Vysoké počty nezaměstnaných neznamenají jen výpadek příjmů státního rozpočtu, protože lidé bez práce neplatí daně ani zdravotní a sociální pojištění, což má dopad na úbytek peněz ve zdravotnictví a důchodovém rozpočtu. Pro příklad - průměrný zaměstnanec odvede na zdravotní pojistce měsíčně kolem tří tisíc korun, za státního pojištěnce zaplatí erár jen 787 korun. Je div, že ve zdravotnictví chybějí peníze?
Psali jsme:
Lidé bez práce jsou více ohroženi nemocemi
S růstem nezaměstnaných se snižují nejen příjmy do státní kasy, ale k tomu se ještě zvyšují výdaje. A to nejen na podpory a sociální dávky, ale také výdaje na zdravotnictví, protože lidé bez práce jsou více ohroženi nemocemi. Podle lékařky Milady Emmerové nezaměstnanost přinese základní změnu životního stylu směrem k horšímu. „Kromě psychosomatických účinků pozorujeme nárůst faktických chorob jako je obezita, protože když mají lidi málo peněz, jedí relativně laciné moučné výrobky,“ uvedla. Je celá řada chorob, které se špatnou životosprávou a stresem souvisí. Třeba obezita vede také k větší frekvenci a nárůstu případů cukrovky, spíš druhého typu. Kouřením lidé léčí stres, s tím souvisí další choroby, kromě nádorů plic kouření také urychluje sklerózu, upozorňuje senátorka.
Fotogalerie: - Zeman řečnil ve sněmovně
Vláda slibuje nové formy aktivní politiky nezaměstnanosti
Nová vláda hodlá řešit rekordní nezaměstnanost hned po vyslovení důvěry. Premiér Bohuslav Sobotka slíbil v Poslanecké sněmovně, že jeho kabinet přichází s novými formami aktivní politiky zaměstnanosti. Vláda chce na ni dát letos tři miliardy korun. Ekonomové jsou ale poněkud skeptičtí. „Obávám se, že vysoká míra nezaměstnanosti je odrazem stavu ekonomiky. Dost pochybuji, že nějaká taková částka pomůže něco s nezaměstnaností udělat,“ prohlásil ekonom Jiří Cihlář. Ukazuje se, že nově vytvořená pracovní místa fungují většinou jen po dobu, kdy jsou finančně podporována.
Lidé bez práce se změní na komorníky a služky
Peníze mají jít na veřejně prospěšné práce pro dlouhodobě nezaměstnané, na zkrácené pracovní úvazky nebo tvorbu pracovních míst v rámci služeb pro domácnosti. Mělo by jít o činnosti jako úklid domácnosti, žehlení, doprovod dětí do školy, péče o zahradu a podobně. Není to originální nápad. Služby pro domácnosti fungují například ve Francii nebo Belgii. Ale premiér připouští, že služby v zaměstnanosti nejsou univerzálním řešením. Chtěl by, aby se na řešení podílely resorty, které zřizují státní podniky. „Ty by ve svém rámci mohly pomáhat vytvářet nová pracovní místa,“ řekl Sobotka v televizní debatě. Upřesnil, že má na mysli například Lesy České republiky nebo povodí, kde by se mohla zřídit nová dotovaná pracovní místa, ale nemusel by to financovat jen státní rozpočet, ale přispět by mohly i státní podniky. Dotaci by měl dostat ten, kdo zaměstná absolventy, aby mohli získat potřebnou praxi.
Psali jsme:
Peníze na aktivní politiku nezaměstnanosti jsou vyhozené z okna
Podle ekonoma Daniela Münicha postupuje vláda jako obvykle. „To znamená, boj s nezaměstnaností se vyhlašuje zvýšením výdajů na boj s nezaměstnaností, ale bohužel velice často to tím končí,“ řekl skepticky v televizní debatě k chystaným krokům Sobotkovy vlády. Upozornil, že aktivní politika jsou velice složité nástroje, které je potřeba dobře zacílit na ty správné nezaměstnané a velice bedlivě sledovat, zda to funguje. A doporučil, pokud vláda zamýšlí zavést nové programy aktivní politiky nezaměstnanosti, aby si jejich účinky vyzkoušela pilotně v nějakém malém měřítku.
Rekvalifikace v praxi příliš nefungují
Ekonom Daniel Münich není sám, kdo má obavy, že tři miliardy určené na boj s nezaměstnaností mohou být jen vyhozenými penězi. I ekonom Jiří Cihlář uvádí, že je nutné sledovat trh, aby byla rekvalifikace zaměřena na ty obory, kde jsou volná místa. „Nemyslím, že by rekvalifikace byly špatný nástroj, ale musí být hodně flexibilní a přizpůsobovat se situaci, takže je obtížné, aby to v praxi opravdu fungovalo,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Rekvalifikace se totiž nedaří šít na míru. „Peníze na rekvalifikace by se měly vhodně využít. Když se někdo naučí na počítači, ale pak s ním nepřijde do styku, za dva měsíce zapomene, co se naučil,“ souhlasí i senátorka Emmerová.
Prezident Miloš Zeman: Jediné řešení jsou investice
Ale podobně skeptický k takovým krokům je i prezident Miloš Zeman. V Hovorech z Lán prohlásil, že nezaměstnanost se neřeší aktivní politikou zaměstnanosti v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí, ta se řeší investicemi v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. A podobně hovořil i směrem k poslancům. „Jediný způsob, jak překonat enormně vysokou nezaměstnanost, nejsou neustálé, často zmatené změny typu aktivní politiky zaměstnanosti, kde se jenom vyhazují peníze bez reálného efektu. Jediný způsob, jak překonat nezaměstnanost, jsou investice. Investice vytvářející nová pracovní místa,“ řekl ve svém projevu v dolní komoře.
Zvyšování minimální mzdy odradí firmy od přijímání nových zaměstnanců
O účincích programu vlády na potírání vysoké míry nezaměstnanosti pochybují nejen ekonomové, opozice, ale i podnikatelé. Například živnostníci tvrdí, že recepty na snížení nezaměstnanosti nemohou uspět v okamžiku, kdy se zapomíná na pomoc osobám samostatně výdělečně činným, drobným a středním podnikatelům. Těm chce vláda naopak snížit výdajové paušály, a to v době, kdy se podle předsedy Strany soukromníků ČR Petra Bajera chystá ukončit nebo ukončila činnost až čtvrtina těchto podnikatelů. A firmy mají naopak obavy, že i dalšími kroky vláda ekonomiku ještě zbrzdí. Poukazují například na její populistický slib, že zvedne minimální mzdu ze současných osmi a půl tisíce korun až na čtyřicet procent průměrného výdělku, což by mohlo naopak odradit firmy, aby přijímaly nové zaměstnance.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
