Navzdory vysoké nezaměstnanosti se totiž v mnoha odvětvích požadavky zaměstnavatelů na své potenciální zaměstnance neshodují s profily nezaměstnaných. V současné situaci jsou firmy tlačeny najít cestu, jak zvýšit produktivitu při snížení nákladů na pracovní sílu. Zaměstnavatelé proto snížili stavy zaměstnanců, a přitom musejí udržet určitou míru produktivity. To má za následek růst požadavků i na lidi, ucházející se o pracovní pozice s nízkou kvalifikací. K situaci na českém trhu práce pak přispívá i další fakt.
„S poklesem počtu lidí v produktivním věku a rychlým technologickým pokrokem bude volných vhodných kandidátů na technické pozice stále méně. Zároveň se s nedostatkem lidí stále více potýká i oblast zdravotnictví a školství,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz manažer jedné z významných personálních agentur (ManpowerGroup) Jiří Halbrštát.
Nezaměstnanost a na druhé straně 36 procent firem marně hledá správné zaměstnance
Průzkumy této agentury v posledních čtyřech letech potvrdily, že i v době vysoké nezaměstnanosti a ekonomického poklesu má 36 % firem potíže s vyhledáním správných zaměstnanců. Navíc nabídka a poptávka se míjí jak v prostoru, tak čase. Vyhledat a zdržet ve firmě správné talenty bude tedy přitom v budoucnu stále náročnější. I proto, že se požadavky firem v důsledku technologického pokroku a globalizace velmi rychle mění.
Psali jsme:
Přičteme-li k tomu stárnutí populace, neadekvátní kvalifikační struktura a změnu životních postojů a motivace, to vše vede k tomu, že potřebných „talentů“ je k dispozici stále méně.
„I u technických pozic mají totiž zaměstnavatelé stále specifičtější požadavky na osobnostní profil, ‚měkké dovednosti‘ a jazykové vybavení. A to znesnadňuje nalezení a výběr správného zaměstnance. Jednoduchý recept, jak situaci řešit, přitom neexistuje. Inzerovat efektivněji nebo najít nové zázračné zdroje inzerce již prakticky nelze. Je proto načase změnit přístup a volit systematická a nadstavbová řešení, jako je rozvoj a motivace stávajících zaměstnanců nebo důraz na personální marketing,“ konstatoval dále Jiří Halbrštát.
Nejhůře obsaditelné pozice
Nejiná situace je však i ve světě. I tam jsou na prvních příčkách nedostatkových profesí řemeslníci. Nedostatek lidí s technickým vzděláním od učňovského po vysokoškolské již mnoho let roste. Chybí především IT specialisté a strojní inženýři. Na významu ve firmách vzrostla pozice obchodního zástupce – což je nyní pravděpodobně nejinzerovanější typ pracovního místa, který může mít mnoho podob od telemarketingového pracovníka v call centru, přes prodejce finančních produktů po specializovaného obchodníka v IT nebo inženýringu.
Dopravcům chybějí řidiči, restauracím kuchaři
A aby toho nebylo málo, jak bylo zmíněno výše, s nedostatkem pracovníků se stále víc potýká i zdravotnictví a školství. A tak restaurace velmi těžko hledají kuchaře a dopravci nemají dostatek řidičů. I když je v ČR obrovská několika set tisícová armáda nezaměstnaných, v českém průmyslu chybí až 150 tisíc nástrojářů, obráběčů, svářečů, techniků a mechaniků. Vhodného technologa, procesního inženýra nebo inženýra kvality hledají firmy někdy i rok.
Psali jsme:
Poněkud paradoxně pak působí i informace, že zaměstnavatelé nemohou najít správné lidi ale ani na nekvalifikovaná místa, třeba ve výrobě. Tato práce již sice není tak náročná fyzicky jako bývala, ale nyní hlavně psychicky. Důležitá je totiž pro firmy a zaměstnavatele rychlost a efektivita, a to znamená pro takového zaměstnance velký tlak a stres.
Pozice na ústupu
Jak se ukazuje a vyplývá z poznatků personálních agentur v ČR, společnosti u nás dále šetří. A tak přehodnocují potřebu investovat do podpůrných procesů, které přímo nevytváří produkt pro cílového klienta. V praxi to znamená slučování oddělení – snižují se administrativní i manažerská místa, jelikož se tím dá významně ušetřit. Nábory se ze stejného důvodu zastavily i ve státní správě.
Kde hledat viníka takového stavu?
Proč je však situace nyní právě taková? Co nebo kdo ji způsobil? Proč najednou chybí nebo je neoblíbené vzdělání technického směru?
„Je velmi jednoduché říkat, že za neadekvátní oborovou strukturu školství může stát. Na první místo bych ale postavil rodinu a výchovu, která formuje preference dětí. Školství se potom přizpůsobuje poptávce studentů po oborech a nereflektuje příliš poptávku firem - tedy pokud si učiliště nebo vysokou školu nezaloží přímo zaměstnavatel, nebo pokud nezřídí programy po odborné stáže studentů ve spolupráci se státní školou. Problém je, že mladí lidé se na technické obory nechtějí hlásit. Postrachem je pro ně především matematika. A u učňovských oborů hrají svou roli také předsudky. Děti na základních školách si například myslí, že obráběči pracují v montérkách ve špinavém prostředí. Když se ale jdete podívat do nějaké takové firmy, uvidíte u počítačově ovládaných soustruhů lidi v bílých pláštích, kteří mají lepší platy než většina lidí v administrativě o patro výše. Velkou pomocí pro firmy by byly tedy kurzy profesní orientace již od druhého stupně základní školy a pravidelné exkurze ve firmách. Nebo i takové jednoduché, ale velmi přínosné kroky, jako je využívání stavebnice Merkur při výuce a rozvoji kreativity žáků od čtvrté třídy,“ shrnul marketingový manažer Halbrštát.
Psali jsme:
autor: ahe
