Pravda o skutečné životní úrovni českých občanů. Ani se neptejte, kdo všechno nás přeskočil

26.06.2014 11:40

Životní úroveň obyvatel České republiky patří v Evropské unii podle výzkumu Eurostatu k těm nejnižším. Ekonomka Ilona Švihlíková poukazuje na to, že jednoznačně podprůměrní jsme ve spotřebě veřejného charakteru, ačkoli se často tvrdí, že jsme poměrně štědrý sociální stát. Sociolog Oldřich Zajíc si všímá toho, že lidé mají měřítko životní úrovně někdy nastaveno podle toho, jak to vidí ve filmech nebo když vyjedou za hranice, a důsledkem toho jsou zadlužení a exekuce.

Pravda o skutečné životní úrovni českých občanů. Ani se neptejte, kdo všechno nás přeskočil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto
reklama

V pořadí členských zemí Evropské unie podle životního standardu patří Česká republika do poslední čtvrtiny, konkrétně jí v žebříčku osmadvaceti zemí náleží 22. místo. Unijní statistici zjišťovali, kolik obyvatelé té které země skutečně spotřebují, a to bez ohledu na to, zda je útrata placena z veřejných či soukromých peněz. Ke komplexnímu zachycení životního standardu Evropanů použil Eurostat, statistický úřad EU, ukazatel skutečné individuální spotřeby, jenž zahrnuje i služby, jako je zdravotnictví a školství, které lidé sice spotřebovávají, ale přímo za ně obvykle neplatí.

„Skutečná individuální spotřeba je měřítkem blahobytu lidí,“ uvádí spoluautor výzkumu Paul Konijn z Eurostatu, v němž vyšlo, že je Česko na 72 procentech průměrného životního standardu v Evropské unii. „Česká republika má nízké hned dva ukazatele, které se do tohoto výsledku promítají. Tím prvním je obecně spotřeba domácností. Tam jsme někde kolem padesáti procent HDP a patříme rozhodně pod průměr Evropské unie,“ říká pro ParlamentníListy.cz Ilona Švihlíková, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.

Ve spotřebě veřejného charakteru jsme v EU jednoznačně podprůměrní

Hned ale dodává, že v tomto ukazateli je pod průměrem EU i Skandinávie. „Takové Švédsko má rovněž padesát procent. Jenže skandinávské státy mají mnohem větší část své spotřeby z veřejných zdrojů. U nich se kompenzuje nižší spotřeba soukromého charakteru vyšší spotřebou veřejného charakteru. Ale i zde je Česká republika pod průměrem Evropské unie, nám se to nedokompenzuje. Pokud beru v úvahu průměr Evropské unie, tak je spotřeba u nás skutečně velmi nízká jak v té soukromé části, tak jsme jednoznačně podprůměrní v té veřejné,“ konstatuje ekonomka.

Když se výsledky tohoto výzkumu objevily v médiích, byly doprovázeny poznámkami typu „patříme ke chvostu Evropy“, „patří nám až 22. místo“ nebo „předstihli nás i sousední Slováci a Poláci“, jako kdyby panovala ve společnosti nějaká nerealistická očekávání, že jsme někde na průměru EU. „Ta očekávání nemusí být nutně špatně. Ale stejně tak nelze říct, že spotřeba musí být hodně vysoká. Třeba Američané mají sedmdesát procent spotřeby domácností na HDP, ale to asi není úplně zdravé. To je extrémně konzumně orientovaná společnost, která má zároveň extrémně slabý veřejný sektor. Tak to asi nebude nějaký ideál,“ poznamenává Ilona Švihlíková.

Spotřebu je třeba vnímat především podle toho, jak reflektuje potřeby lidí

Přiznává, že ji zaráží rozdíl mezi tím, jak vychází Česká republika ve výzkumech životní úrovně, a tím, jak se opakovaně tvrdí, že jsme poměrně štědrý sociální stát. „Když se podíváme na poměr veřejných výdajů k HDP, tak jsou velmi nízké, to je jasná disproporce. Ale říct úplně jednoznačně, že taková spotřeba je dobře a taková je špatně, to nejde. To už je třeba se spíš podívat, jak reflektuje potřeby lidí, to je otázka pracujících, chudoby, zadlužování a podobně. Z jednoho čísla to úplně negativně hodnotit ale nelze, to by byl moc zjednodušený pohled,“ vysvětluje ekonomka Ilona Švihlíková.

Výsledky výzkumu Eurostatu nepovažuje ředitel agentury SANEP Oldřich Zajíc za překvapivé. „Z našich průzkumů jednoznačně vyplývá, že se u nás zvětšuje počet obyvatel, a to poměrně razantně, kteří se pohybují na hranici chudoby, respektive žijí od výplaty k výplatě a jakýkoli výpadek toho příjmu by v jejich životě znamenal poměrně zásadní zlom, neřkuli katastrofu ve vztahu k jejich životu, jejich životním hodnotám a životní úrovni,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz sociolog Oldřich Zajíc.

Chybně nastavené měřítko životní úrovně vede k dluhům i exekucím

A v této souvislosti poukazuje na jeden negativní důsledek toho, že si Češi chtějí užívat více, než na co mají. „Z průzkumů, které děláme, je zřejmé, že mnozí lidé mají problémy, aby se jakžtakž uživili. Ukazuje se to i na míře zadlužení i na míře exekucí. Člověk si chce užít své vydělané peníze i ve vztahu ke zbytným věcem, chce si užívat různé požitky a dokonce se i zadlužit. A má měřítko životní úrovně nastaveno právě tak, jako to třeba vidí ve filmech nebo když vyjede za hranice,“ vysvětluje Oldřich Zajíc.

Právě při cestách do ciziny pak poměřuje sebe, své možnosti, svoji životní úroveň s obyvateli v dalších evropských státech. „A chce se tedy blížit tomu, řekněme, průměrnému obyvateli Evropy, který si může dopřát novou televizi, nové auto a tak dále. A tady se to stává už poměrně velkým problémem. Pro běžného občana České republiky takové umístění v rámci Evropské unie nemůže být nijak překvapivé, protože většina našich obyvatel si určitě nepřipadá, že bychom měli životní úroveň vyšší než třeba země západní Evropy,“ podotýká ředitel agentury SANEP Oldřich Zajíc.

Nejlépe se mají v Lucembursku a pak u našich sousedů v Německu a Rakousku

Jasným vítězem výzkumu Eurostatu se stalo Lucembursko, jehož životní úroveň dosahuje 138 procent průměrného životního standardu v Evropské unii. Následují naši sousedé Německo (125) a Rakousko (119), za nimi pak severské státy Švédsko (118) a Dánsko (115). Nadprůměrnou životní úrovní v rámci Evropské unie se mohou chlubit ještě Belgie (114), Finsko (114), Francie (113), Spojené království (113) a Nizozemsko (108). Těsně pod průměrem pak zůstaly Irsko (97) a Itálie (97), následují Kypr (92) a Španělsko (91).

Slabší polovinu členských zemí EU vede Malta (83) před Řeckem (82), za nimi se seřadily Litva (78), Slovinsko (77), Portugalsko (76), Polsko (74), Slovensko (73) a Česká republika (72). Hůře než my dopadly ve výzkumu Eurostatu jen Lotyšsko (67), Estonsko (63), Maďarsko (63), Chorvatsko (61), Rumunsko (54) a Bulharsko (49). Mimo Unii si v Evropě žijí nejlépe Norové (139), Švýcaři (130) a Islanďané (113). Nad svou životní úrovní určitě nejásají v Turecku (60), Černé Hoře (52), Srbsku (43), Makedonii (41) ani Bosně a Hercegovině (38). Úplně nejhůře vyšla životní úroveň Albánie (36).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vrchní z restaurace dorazil na úřad práce se zlatým prstenem na palci. Dodnes vzpomínají na jeho výstup i požadavky

4:40 Vrchní z restaurace dorazil na úřad práce se zlatým prstenem na palci. Dodnes vzpomínají na jeho výstup i požadavky

Přijít o místo je v posledních měsících celkem běžná věc. Navzdory konstatování ministryně Maláčové …