Rozpad eurozóny by mohl mít na Česko tvrdý dopad, říká ekonom

04.06.2012 22:54

Krize, rozpad, nestabilita. To jsou slova, která jsou poslední dobou nejčastěji skloňována v souvislosti s eurozónou. Podle informací německého listu Welt am Sonntag špičky Evropské unie v tajnosti připravují plán svého dalšího vývoje. Znamená „nová stabilní Evropa“ faktickou rezignaci na současný projekt společné měny a velkého společenství suverénních evropských států? I na to se pokusil odpovědět Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny v pořadu Hyde Park.

Rozpad eurozóny by mohl mít na Česko tvrdý dopad, říká ekonom
Foto: ParlamentníListy.cz
Popisek: Vlajky před Evropským parlamentem v Bruselu

Klíčovou roli bude hrát, jakým způsobem se zachová v následujících měsících Řecko. Pokud odstoupí od eura, bude to Řeky více bolet a bude to zároveň mít i tvrdší dopad na eurozónu. Přesto se velcí evropští hráči do dalších ústupků vůči Řekům nehrnou.

„Odstoupení od eura a krach by znamenalo v Řecku ještě větší šok než v Argentině. Dlouhodobě by Řekové posílili, krátkodobě by velice zchudli. Spolu s tím podle zkušeností z Argentiny by Řeky zasáhl ohromný chaos,“ upozorňuje Jan Bureš, že reálné chudnutí vydrželo Argentině po státním bankrotu na celou dekádu.

Řecký dluh 400 miliard eur

Řecko by v případě zavedení drachmy totiž splatilo velice málo ze svých závazků, nezkrachovalo by jen Řecko, ale i všechny soukromé řecké firmy, které mají závazky v eurech. Navíc by Řekové byli tlačeni k tomu, aby okamžitě vyrovnali své hospodaření. Nejen stát, ale i podniky a banky.

„Řekové dluží 400 miliard eur, stejně jako banka Lehman Brothers. I tady by krach nadělal v ekonomice velkou paseku. Problém je, že řecká ekonomika běží na dluhu deseti procent HDP,“ vysvětluje aspekty řeckého hospodářství hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Pokud Řekové vystoupí z eurozóny, tak podle Bureše Španělé, Irové i Italové uvidí reálné zchudnutí Řeků a vyberou peníze z bank. To může znamenat další propady a hospodářské ochvěvy.

Zadlužení Španělé se nechovali jako Řekové

Přitom například Španělsko není žádný rozpočtový uličník, jako jsou Řekové. Problém u Španělů byl v realitní bublině.

„Ta bublina splaskla. A po jejím splasknutí nejde mít vyrovnaný rozpočet. Španělé mají menší zadlužení státu než Německo. Problém mají španělské banky a španělský soukromý sektor, které jsou mimořádně zadlužené,“ upozorňuje Bureš, že nemocné evropské ekonomiky, které vykazují řecké symptomy, mohou být postiženy vlastně úplně jinými finančními chorobami. Aplikovat na Španělsko požadavky stejné jako na Řecko je pak podle Bureše chybné.

„Dostáváme se do nebezpečné zóny, kdy proto, aby měnová unie fungovala, tak se prohlubuje demokratický deficit,“ tvrdí host Hyde Parku.

Když bude Brusel mluvit i do důchodů, posílí radikalismus

Podle něj tkví hlavní problém řady ekonomik v tom, že nemají konkurenceschopný soukromý sektor. „Pokud do toho začne Brusel mluvit, zvýší se demokratický deficit. Nejde však, aby ve Španělsku měli propuštění zaměstnanci 24, nebo dokonce 48 měsíců odstupné. V Itálii pak po propuštění hrozí zaměstnavateli ještě 2 roky soud,“ vypočítává ty z nejkřiklavějších případů nefungujících podmínek uvnitř ekonomik Bureš.

Brusel prý bude chtít situaci stabilizovat. „Dokud nám úředníci z Bruselu mluvili do kvality jogurtů, tak to nikoho až tak nezajímalo, když nám začnou mluvit do důchodů, posílí radikální hlasy,“ obává se ovšem Bureš.

Jak vypadá státní bankrot?

Ty ovšem posílí i státní bankrot. Co to vlastně znamená, když zkrachuje stát? „Stát přestane platit své závazky, to přivodí pád většiny domácích bank. Lidé pak nemají přístup ke svým penězům. Zavádí se alternativní pravidla. Věřitelé chtějí zpátky své peníze. Přestane se do státu dovážet. To může být citelné především u energií, potravin, kdy hrozí výpadky v jejich dodávání,“ popisuje Jan Bureš.

Dopad řeckého krachu záleží přitom podle Bureše na tom, jak se podaří uřídit paniku v Evropě. „Pokud by byl ten scénář černější, tak by to znamenalo inflaci a vyšší nezaměstnanost u nás. My vyvážíme auta a stroje, to jsou první věci, co si lidé odpustí,“ vysvětluje Jan Bureš, jaké by to mělo dopady pro Česko a jeho obyvatele.

To, že nejsme v eurozóně, přitom podle Bureše nebude žádnou velkou výhodou. „Koruna není měna, kterou by si velcí ekonomičtí hráči v období krize kupovali,“ tvrdí Bureš.

Tomu se zároveň nelíbí reformy současné vlády. „Strukturální problém u nás je stárnutí populace, neefektivita úředníků a státní správy. Když Brusel uvidí, že děláme reformy s přesahem dvacet let, tak přimhouří nad třemi procenty do roku 2013 oči. Zmrazení důchodů, zvýšení HDP, to nejsou promyšlené systémové kroky, které by řešily strukturální problémy. To je slepé plnění snahy stáhnout co nejrychleji schodek,“ uzavírá Jan Bureš.

Divákům se jeho vystoupení líbilo, dostal od nich 73 procent pozitivních hlasů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pal

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…