Kdybyste mohli v naší zemi závazně nařídit jednu jedinou věc, co by to bylo?Anketa
Součástí konference k výročí založení firmy Baťa byla také debata hostů podnikové i akademické sféry. Na to, jaký byl Tomáš Baťa junior vzpomínal Stanislav Knotek, který provozuje advokátní praxi zaměřenou na firemní klientelu a byl jeho blízkým spolupracovníkem. Dnes spolupracuje s Baťovou manželkou Sonjou. „Nikdy neopomenul nahlédnout do sociálního zázemí spolupracovníků. Jestli se ti lidé zbytečně nedřou. Pokud zjistil, že něco nefunguje, dokázal se postarat o nápravu,“ uvedl Knotek.
„Jedenkrát jsme se vydali do Hamé, se zájmem si prohlédl provoz a když seděl u kávy s nejvyšším managementem, tak se ho ptali, co na to říká. On se zamyslel a sdělil: Víte, pánové, nejvíce mě oslovilo, v jakých kancelářích pracujete. Když vidím, že tu nemáte komfort, tak je zřejmé, že prostředky investujete do rozvoje a ne na svůj osobní prospěch. To je znak zodpovědného kapitalismu,“ popisoval.
Baťa měl dokonale propracované vyhodnocování
Ke slovu se pak dostal Jaroslav Odstrčil, který pracoval v řadě baťovských společností a dnes zastává funkci manažera pro logistiku. Je dlouholetým členem statutárních orgánů Baťa, a. s., Česká republika a Baťa Slovensko, a. s. „Při první návštěvě pan Baťa řekl: Já nemám ve své firmě zaměstnance, já mám spolupracovníky. Všichni jsme za to byli vděční,“ uvedl Odstrčil. „V debatách s panem Baťou mladším jsem si uvědomil, že existovalo velké očekávání, co návrat firmy do Česka přinese. Jak se změnila mentalita lidí? Budou schopní reagovat na nové potřeby?“ a dále pak pokračoval: „Tvrdilo se, že jedním z největších výdobytků socialismu je plánované hospodářství, to byly pětiletky. Když jsem přišel k Baťům, tak to byl šok. Říkal jsem si, že kdyby se v socialismu tak plánovalo, tak bychom ho nezbořili. To byly nezapomenutelné zkušenosti,“ dodal.
Foto z akce:
Fotogalerie: - Baťův odkaz Evropě
Diskuzi s veřejností zahájil dotaz na zaměstnanost
Součástí debaty byla také diskuze. „Postupně se mění struktura na trhu práce. Zajímalo by mě, jaký to bude mít vývoj do budoucna. Já jsem z fakulty mezinárodních vztahů a mám pocit, že se vytváří skupina velmi specializovaných lidí, ale oni pracují s takovou intenzitou, že ztrácejí pak kontakt s běžným životem a pak je spousta lidí, kteří práci nemají,“ zazněl první dotaz určený profesoru Milanovi Zelenému, který působí na Fordham University v New Yorku, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a dalších univerzitách v jihovýchodní Asii. Je ekonom, který je celoživotním zastáncem kapitalismu a volného trhu, nestranického a neideologického přístupu k ekonomice.
Psali jsme:
Věříte v Boha?Anketa
Technologie nejsou zaměřené na globální, ale na lokální výrobu
Profesor Zelený uvedl, že procházíme skutečně velmi zásadní fází v rozvoji celosvětového hospodářství. „Ta se projevuje hlavně tím, že globalizace dosáhla svých limitů. Rozmach globalizace nejsme schopni udržet ani hospodářsky, ani z jiných hledisek. V současné době se obrací trend k novým technologiím, které už nejsou zaměřené na globální, ale na lokální výrobu,“ reagoval Zelený.
„Řadu věcí přenášíme na zákazníka samotného. Odpadá tím spousta tradičních zaměstnání, které byly kdysi poskytovány. Druhý jev je, že skutečně novodobé technologie začínají zaměňovat nejen tradiční manuální práci, ale i střední úroveň práce. Je tu ohromná soutěž o zaměstnání a vyhrávají zákazníci, kteří jsou schopní dělat řadu věcí sami, a stroje. Z hlediska zaměstnání by měl existovat ohromný nátlak na to, abychom tomuto naše vzdělávací instituce přizpůsobili a začali jsme připravovat své studenty nejen na tradiční zaměstnání v podniku nebo ve státní službě, ale i na podnikání a na sebezaměstnání, protože v lokálních podmínkách tyto požadavky budou. Rozmach globalizace končí, nastává návrat do mateřských lokalit a regionů. V podstatě se naplňuje sen Jana Bati, tedy koncepce průmyslového města, dnes bychom tomu říkali znalostní nebo autonomní město. Tento celosvětový trend je nezastavitelný a neexistuje výjimka. Česko si často klade výjimky, ale neexistuje nic takového, všichni jsme součástí evolučního posunu. Není to nic, co je vytvářeno úmyslně podnikatelskou nebo politickou doktrínou. To jsou dopady trvalého růstu produktivity práce, které vedou k tomu, že ekonomika se vyznačuje odstraňováním mezičlánků atd. To je věc, která přesahuje naše plánovací schopnosti, čili my nemáme jinou možnost než pochopit tento proces, přizpůsobit se a využít příležitostí. Čím dříve tohle pochopíme a vydáme se tímto směrem, tím bude úspěšnější naše budoucnost,“ dodal.
Psali jsme:
Mladí lidé ztrácejí sebedůvěru, nechápou ekonomiku
Zelený také upozornil na to, že mladí lidé jsou nedostatečně na příležitosti připravení. „Velké společenské problémy nám vznikají proto, že nerozumíme, co se v ekonomice děje a proč. Nemáme instituce, které by lidem umožnily to pochopit. Pokud člověk neví, co se děje a proč, tak ztrácí jistotu a své místo ve společnosti. Proto se nedivím, že mladí lidé v bezmocnosti ztrácejí sebedůvěru,“ doplnil Zelený. „Každým dnem situace akceleruje, technologie, které se dostávají na trh, jsou tak bezprecedentní, že si ani nedokážeme uvědomit jejich dlouhodobé dopady. Já nejsem pesimista. Říkám, že pokud pochopíme a přizpůsobíme se, tak objevíme nekonečné příležitosti, ale v lokálnějších, regionálních podmínkách, nikoli v globálním rozmachu,“ dodal.
Baťa, to nejsou jen boty
Debatu moderoval rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha. „Když se díváme na příběh Tomáše Bati, Tomáše Bati juniora, Jana Bati, tak vidíme spoustu moudrosti, která přichází až z antiky. To je lidová tvořivost přeměněná do strategických myšlenek, které stále platí,“ uvedl také při debatě Sáha, který vzpomínal i na to, jak Tomáš Baťa zasahoval do dění na univerzitě. „Všichni víme, že Baťa jsou boty, ale k tomu je dalších x oborů: strojírenství, zemědělství, stavebnictví atd. Ve Zlíně byl farmaceutický výzkum,“ připomenul Sáha a pak vyzval publikum v sále k dalšímu dotazu.
Fotogalerie: - Evropa jsme my, ne oni
Hejtman se ptal, proč se kazí výrobky po záruční době
Mikrofonu se chopil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, který se v publiku besedy účastnil a zajímalo ho toto: „Objevuje se tu nový fenomén, kdy dva dny od uplynutí záruční doby přestanou přístroje fungovat. Je tam vždycky nějaké mrvítko. Vždycky jsem to chápal jako lumpárnu, mám to brát jinak?“ „To je normální byznys,“ ozvalo se. Pak už přišla fundovaná odpověď.
„Tradičně to takhle bylo a je, ale my dneska preferujeme výrobky, které jsou cyklické, kde existence produktu nekončí, ale je nepřetržitě obnovována. Když máte laptop, tak máme způsob, jak ho navrhnout, kdy se nové součásti napojují na určitou platformu. Takže ten produkt vlastně nekončí. Tohle se užívá v celé řadě výrob. Následkem toho je, že otázka garance přestává mít tradiční smysl,“ reagoval profesor Zelený, který tvrdí, že se u nových modelů už budeme setkávat s obnovitelnými výrobky. Realisticky se také do této debaty vložil Libor Láznička, jednatel firmy Continental Barum. „My do našich výrobků žádné mrvítko nedáváme a naše výrobky ale také jednou z funkce vypadnou.“
Baťa uměl zlehčit situaci
Řeč pak také byla o návratu k tradiční české výrobě, zemědělství a lokální výrobě na míru. Ve finiši debaty si vzal ještě slovo doktor Knotek. „Celou dobu jsem tady zprostředkovával názory Tomáše Bati. Pan Baťa měl jednu úžasnou vlastnost. Dokázal i vážnou chvíli vždycky odlehčit. Pan rektor ví, že Tomáš Baťa nám každý týden telefonoval a všechny nás zpovídal, protože chtěl slyšet naše názory. Asi dva roky před jeho smrtí mi volal, a to byla zrovna doba, kdy byla v naší politice turbulentní situace. A když se mě na to ptal, tak jsem se rozvášnil, všechno jsem mu líčil a plýtval emocemi. On mě zastavil v polovině mého proslovu a říká: Nechte toho, z těch vašich problémů se svět neposere.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
